Čtvrtek, 28. března 2024

Odvolání a odvolací řízení podle správního řádu

Předmětem tohoto článku je v zásadě pouze rámcové pojednání o právním institutu odvolání a o odvolacím řízení
Odvolání a odvolací řízení podle správního řádu
vedeném podle obecného právního předpisu upravujícího správní řízení, tj. dle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.).

Každé správní řízení vedené podle správního řádu, případně podle správního řádu ve spojení se zvláštními právními předpisy, a zpravidla ukončené rozhodnutím ve věci, je nemyslitelné bez dodržování základních procesních zásad.

Těmito zásadami jsou zejména:

- zásada zákonnosti a povinnosti postupovat v souladu se zákony, ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (§ 2 odst. 1 správního řádu),

- zásada uplatňování pravomoci správním orgánem k účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena (§ 2 odst. 2 správního řádu),

- zásada šetření práv nabytých v dobré víře, jakož i oprávněných zájmů osob, jichž se činnost správního orgánu týká (§ 2 odst. 3 správního řádu),

- zásada oprávněnosti zásahu do práv účastníků za podmínek stanovených zákonem a jen v nezbytném rozsahu - zásada přiměřenosti (§ 2 odst. 3 správního řádu),

- zásada uplatňování povinnosti správního orgánu zjišťovat stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu),

- zásada poučovací (§ 4 odst. 2 správního řádu),

- zásada informační - zpravení účastníka o zamýšleném úkonu správního orgánu (§ 4 odst. 3 správního řádu),

- zásada umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (§ 4 odst. 4 správního řádu),

- zásada rychlosti a hospodárnosti řízení (§ 6 odst. 1 a 2 správního řádu),

- zásada zajištění rovnosti účastníků řízení (§ 7 odst. 1 správního řádu),

- zásada dodržování vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy a povinnostmi dotčené osoby (§ 8 odst. 1 správního řádu).

PRŮBĚH ODVOLACÍHO ŘÍZENÍ

Odvolání je právní institut, který lze chápat jako prostředek ochrany práva aplikovatelný za situace, kdy účastník (§ 27 a § 28 správního řádu), jehož se správní řízení týká, má subjektivní pocit, že rozhodnutí vydané v rámci určitého správního řízení nesplňuje předpoklady požadované správním řádem, případně jinými obecně závaznými právními předpisy, a to typicky tehdy, jestliže by mohla být porušena jakákoliv procesní zásada uvedená výše, přičemž toto porušení může přivodit nesprávnost či nezákonnost tohoto rozhodnutí.

Odvolací řízení lze vymezit jako určité, jasně definované stadium správního řízení, zahájené na základě odvolání, které podal oprávněný účastník řízení, a to v případech, kdy podání odvolání proti určitému rozhodnutí není vyloučeno. Odvolací řízení je tak v podstatě pouhou dílčí a nikoliv nezbytnou součástí správního řízení jako celku.

Zahájení odvolacího řízení je vždy odvislé od toho, zda oprávněný účastník řízení řádně a včas podle zákona uplatní proti příslušnému rozhodnutí odvolání - tedy procesní úkon, kterým dotčený účastník řízení brojí proti rozhodnutí, které považuje za nesprávné či nezákonné, a to pro jeho vadný obsah, ale i pro vadný průběh řízení předcházejícího jeho vydání. Současně se musí jednat o rozhodnutí takové povahy, proti kterému zákon odvolání připouští.

Funkcí odvolacího řízení je tedy přezkoumávání souladu napadeného rozhodnutí správního orgánu a řízení jako takového, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 89 odst. 2 správního řádu).

O odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu prvního stupně rozhoduje nadřízený orgán, a to v souladu se zásadou nadřízenosti a podřízenosti. Toto však neplatí v případě, kdy za určitých zákonných okolností správní orgán prvního stupně (tedy správní orgán, který vydal napadené rozhodnutí) shledá možnost opravy napadeného rozhodnutí v rámci tzv. autoremedury (viz dále).

Pokud zákon nestanoví jinak, může účastník řízení podat proti rozhodnutí správního orgánu odvolání. Je třeba uvést, že se vždy nemusí jednat o odvolání proti rozhodnutí v užším slova smyslu (zpravidla rozhodnutí ve věci), ale i odvolání proti rozhodnutí správního orgánu s povahou usnesení (jímž se mohou upravovat procesní postupy, případně samotný průběh správního řízení). Lze rovněž konstatovat, že je obvyklejší, když se účastník řízení odvolá proti rozhodnutí ve věci než proti usnesení, i když ani tato situace není zcela vyloučena.

Proti usnesení se lze odvolat vždy, jestliže se oznamuje účastníkům doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

KDY ODVOLÁNÍ NELZE PODAT?

Proti usnesení, které se poznamenává do spisu (například usnesení o zastavení řízení zahájeného z úřední moci, jestliže správní orgán zjistí, že u některého správního orgánu bylo již před zahájením správního řízení zahájeno řízení v téže věci, nebo jestliže v řízení, ve kterém nemohou pokračovat právní nástupci, odpadl jeho důvod, zejména jestliže účastník řízení zemřel nebo zanikl, anebo zanikla věc nebo právo, jehož se řízení týká a dále například usnesení o postoupení pro nepříslušnost), či proti usnesení, o kterém tak stanoví zákon (například usnesení o dožádání nadřízeného či podřízeného správního orgánu podle § 13 odst. 1 správního řádu), se nelze odvolat.

Účastník řízení není oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí, jestliže se po oznámení rozhodnutí práva na uplatnění odvolání proti rozhodnutí vzdal, a to písemně či ústně do protokolu. Vzdal-li se účastník řízení práva na uplatnění odvolání, platí zásada, že tento účastník řízení již nemůže odvolání podat.

OBSAH ODVOLÁNÍ

Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, a to jak všechny výroky rozhodnutí, tak i jen vybrané výroky, případně i vedlejší ustanovení rozhodnutí.

Podstatné je, že účastník řízení, tedy odvolatel, musí brojit pouze do výroku (či jen do určitého výroku, tvoří-li výrokovou část více jednotlivých výroků), nikoliv do odůvodnění rozhodnutí. Odůvodnění totiž zůstává takovou součástí rozhodnutí (pokud jej příslušné rozhodnutí vůbec obsahuje), která účastníkovi řízení pouze napovídá, jakými úvahami a z jakých skutečností rozhodující správní orgán vycházel ve správním řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, a současně implicitně naznačuje i směr, jakým by se mohly odvíjet argumenty účastníka řízení při vlastní právní kompilaci odvolání.

Z odvolání musí být bezesporu patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se v něm navrhuje. Fyzická osoba uvede v odvolání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování (účastník řízení může požádat správní orgán o doručování na adresu, kterou sdělí, a to za předpokladu, že to nevylučuje zákon nebo povaha věci). V odvolání ve správním řízení souvisejícím s podnikatelskou činností fyzické osoby uvede tato osoba jméno, příjmení, případně dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, případně jinou adresu k doručování.

Rovněž musí být z odvolání patrné, komu je určeno a dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Jestliže účastník řízení brojící proti rozhodnutí neuvede, v jakém rozsahu toto rozhodnutí napadá, pak platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

K novým skutečnostem a k návrhům na provedení dalších důkazů uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.

Odvolání se vždy podává v tolika stejnopisech, kolik je účastníků řízení, navýšených o jeden stejnopis, který zůstává správnímu orgánu.

Ve smyslu § 93 odst. 1 správního řádu může být odvolání uplatněno písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem. Stejně tak je lze uplatnit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu, avšak za předpokladu, že odvolání bude do pěti dnů potvrzeno, případně doplněno písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

ODVOLACÍ LHŮTY

Odvolací lhůta činí patnáct dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (např. § 90 odst. 3 energetického zákona - odvolání proti zamítavému stanovisku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy anebo § 60 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví - odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o nevydání osvědčení o odborné způsobilosti).

Pokud by odvolání bylo podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, pak platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

Jestliže rozhodnutí postrádá poučení o opravných prostředcích, případně obsahuje poučení jen neúplné nebo nesprávné (§ 68 odst. 5 správního řádu), lze odvolání podat do patnácti dnů ode dne oznámení opravného usnesení, které je povinen rozhodující správní orgán vyhotovit na požádání účastníka řízení anebo z úřední povinnosti, bylo-li vydáno, nejpozději však do devadesáti dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Jinak jsou správním řádem konstruovány lhůty pro uplatnění odvolání v případě, kdy ve správním řízení byla osoba jeho účastníkem, avšak rozhodnutí jí nebylo oznámeno. V této situaci platí, že tato osoba může uplatnit odvolání do třiceti dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději v objektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým je správní orgán oznámil. To však neplatí tehdy, jsou-li účastníky řízení:

- v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;

- v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají, anebo nemají.

VYJÁDŘENÍ ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ K OBSAHU ODVOLÁNÍ

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Tento správní orgán zpravidla zašle stejnopis odvolání všem účastníkům řízení a zároveň je vyzve, mimo jiné v souladu s § 4 odst. 4 správního řádu (správní řád umožňuje dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy), aby se vyjádřili k obsahu odvolání, přičemž lhůta k vyjádření musí být v rozsahu nejméně pěti dnů.1)

V této souvislosti je však potřeba zdůraznit, že i když se jedná o lhůtu zpravidla procesní povahy určovanou správním orgánem po úvaze (přičemž nejnižší zákonný standard činí oněch pět dnů), pak její nedodržení je sankcionováno tak, že správní orgán bezpodmínečně nemusí (avšak může) přihlížet k pozdě podanému vyjádření účastníka řízení k obsahu odvolání. Jinými slovy, pokud bylo vyjádření k obsahu odvolání podáno opožděně, má se za to, že příslušné vyjádření nebylo oprávněným účastníkem řízení podáno vůbec.

Jestliže hypoteticky přichází v úvahu předvídaná okolnost, že v konkrétním případě hrozí prodlení s podáním vyjádření k odvolání s výše popsanými právními důsledky, pak je třeba v souladu s § 39 správního řádu doporučit, aby dotčený účastník řízení raději předem požádal správní orgán o prodloužení lhůty. Nicméně je třeba poznamenat, že prodloužení stanovené lhůty je možné pouze tehdy, jestliže nebude ohrožen účel správního řízení a nebude porušena rovnost účastníků řízení (§ 39 odst. 1 správního řádu).

Zmeškání úkonu, v tomto případě podání vyjádření k odvolání, není ale vždy absolutní. Kromě toho, že správní orgán může být shovívavý a k pozdě podanému vyjádření k odvolání v průběhu odvolacího řízení přece jenom přihlédne, lze též za podmínek a ve lhůtách stanovených v § 41 správního řádu prominout zmeškání úkonu navrácením v předešlý stav.

POSTUP ODVOLACÍHO ORGÁNU

O odvolání rozhoduje v zásadě vždy správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodoval ve správním řízení vedeném v první instanci (a zřejmě i vydal odvoláním napadené rozhodnutí). Nadřízeným orgánem (odvolacím správním orgánem) se má v této souvislosti na mysli správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon a nestanoví-li, pak je takovým nadřízeným správním orgánem ten orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, případně vykonává dozor (§ 178 odst. 1 správního řádu). Nadřízenými orgány jsou také orgány konkrétně uvedené v § 178 odst. 2 správního řádu.

Nicméně také zde existuje výjimka. V rámci tzv. autoremedury totiž může správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, dané rozhodnutí zrušit nebo změnit, ale jen za předpokladu, že tím plně vyhoví odvolání a nebude způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas.

Neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro výše uvedený postup (tedy pro zrušení či změnu rozhodnutí v autoremeduře), předá odvolání ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení se správním spisem odvolacímu správnímu orgánu. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu ve lhůtě deseti dnů.

Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. To znamená, že odvolací správní orgán posuzuje jen to, proti čemu odvolatel konkrétně brojí, jiné skutečnosti pouze za předpokladu, že je naplněna podmínka veřejného zájmu na provedení tohoto přezkumu. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží.

Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu, tzn. bezodkladně. Pokud nemůže rozhodnout bezodkladně, pak nejpozději ve lhůtě třiceti dnů ode dne předání správního spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí. K této lhůtě je hypoteticky možné připočítat i lhůty uvedené v § 71 odst. 3 písm. a) a b)2) a § 71 odst. 4 správního řádu,3) což bude v odvolacím řízení spíše výjimkou.

ROZHODNUTÍ ODVOLACÍHO ORGÁNU

Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy anebo že je nesprávné, rozhodne následovně:

- Napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví. Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví i tehdy, jestliže se jedná o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a pokud již rozhodnutí ve věci nabylo právní moci, ledaže by rozhodnutí o tomto odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody.

- Napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. Proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

- Napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. Změnu rozhodnutí nelze uskutečnit, pokud by tím některému z účastníků, jimž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Podle § 36 odst. 3 správního řádu (tedy účastníkům řízení musí být před vydáním rozhodnutí dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí) se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem. Je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění. Odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti.

Potvrzení napadaného rozhodnutí a zpětvzetí odvolání

Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup stanovený v § 90 odst. 1 až 4 správního řádu (tedy pro výše popsané postupy), odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Odvolací správní orgán může změnit nebo zrušit napadené rozhodnutí pouze v určité části. Za těchto okolností musí ale odvolací správní orgán zbývající části rozhodnutí potvrdit.

Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.

Pokud účastník řízení (odvolatel) vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Pokud všichni účastníci řízení (jako všichni odvolatelé) vzali podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci.

O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, vydá správní orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu (bez možnosti odvolání proti tomuto rozhodnutí) a vyrozumí se o něm účastníci řízení. Je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.

Zamítnutí odvolání nebo podnět

Správní řád rovněž pamatuje na situaci, kdy bylo podáno opožděné nebo nepřípustné odvolání či odvolání proti rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Nastane-li situace, že se účastník odvolá proti rozhodnutí opožděně, nebo je podá proti rozhodnutí, proti kterému podání odvolání není vůbec přípustné, pak je odvolací správní orgán zamítne.

Jestliže však rozhodnutí již nabylo právní moci, odvolací správní orgán je povinen zkoumat, zda nejsou naplněny předpoklady a podmínky pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 94 a násl. správního řádu), pro obnovu řízení anebo pro vydání nového rozhodnutí (§ 100 a násl. správního řádu). Za daných okolností by mělo takto podané odvolání právní povahu podnětu pro přezkoumávání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení anebo pro vydání nového rozhodnutí.

ODKLADNÉ ÚČINKY ODVOLÁNÍ

Podání odvolání, jak nakonec bylo několikrát výše naznačeno, má většinou suspenzivní účinky. Jinak řečeno, odvolání odkládá právní účinky vydaného rozhodnutí a mnohdy i samotnou vykonatelnost (případně jiné právní účinky, jak konstatuje správní řád v § 85 odst. 1).

Vykonatelnost rozhodnutí však ne vždy kopíruje právní moc (případně jiné právní účinky) odvoláním napadeného rozhodnutí. Existuje totiž celá řada správních rozhodnutí, u kterých je suspenzivní účinek co do vykonatelnosti vyloučen ze zákona [např. § 21 odst. 5 branného zákona, § 34 odst. 3 zákona o obchodováním s ohroženými druhy, § 38 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, § 7 odst. 4 zákona o obecné bezpečnosti výrobků, § 75 odst. 2 veterinárního zákona, § 9 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech apod.]. U jiných rozhodnutí se tak může stát aplikační činností správního orgánu podle § 85 odst. 2 správního řádu, a to za zákonem stanovených podmínek - jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo požádá-li o to účastník (to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu), a to i dodatečně.

Z uvedeného, jinak řečeno, vyplývá, že odkladný účinek má odvolání proti napadenému rozhodnutí vždy, není-li zákonem anebo samotným rozhodnutím správního orgánu výslovně stanoveno, že podané odvolání odkladné účinky nemá.

Nemá-li odvolání odkladné účinky, pak sice lze proti rozhodnutí podat odvolání (neříká-li však zákon, že proti takovému rozhodnutí podat odvolání nelze), toto odvolání ale zřejmě nebude mít účinky, kterých chce většinou účastník řízení docílit - tedy, že bude odložena i vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Vykonatelnost rozhodnutí za daného právního stavu totiž nastane dříve, než bude moci být rozhodnutí přezkoumáno z hledisek namítaných účastníkem řízení (odvolatele); správní řád pojednává o tzv. předběžné vykonatelnosti.


Odvolání lze považovat za jeden z fundamentálních procesněprávních prostředků ochrany správního práva (řádný opravný prostředek) a za velmi důležitý právní institut zajišťující a garantující dodržování zákonnosti a správnosti vedení správního řízení a ochranu práv jeho účastníků. Současně může být odvolání chápáno jako základní element, resp. součást celého kontrolního mechanismu veřejné správy (a to nejen na bázi nadřízenosti a podřízenosti, ale i na bázi kontroly veřejností) a omezení překračování práva (exces) ze strany orgánů veřejné správy v rámci jejich aplikační činnosti vyplývající ze stanovené působnosti a pravomoci.

Stejně tak se může v případě odvolání jednat pouze o jednu z dílčích garancí přezkumu, a to v rámci celého systému rozhodování o právech a povinnostech účastníků řízení a jiných dotčených osob.


Poznámky:

1) To neplatí v případě, kdy bylo odvolání podáno opožděně, anebo v případech, kdy bylo podání odvolání nepřípustné (§ 86 odst. 2 správního řádu).

2) "Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,

b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny."

3) "Po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 lhůty pro vydání rozhodnutí neběží."


AUTOR: Pavel Brach
právník, Praha
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů