Pátek, 29. března 2024

I v malých sídlech lze docílit efektivnějšího zpětného odběru

Nečekaně dobré výsledky přinesl pilotní projekt na podporu zvýšení zpětného odběru vyřazených elektrozařízení ve vybraných deseti menších středočeských obcích.
I v malých sídlech lze docílit efektivnějšího zpětného odběru

V červenci až listopadu 2007 jej pod záštitou Středočeského kraje ve spolupráci se neziskovou společností ASEKOL, provozující kolektivní systém zpětného odběru, organizovala firma Safina, která má ve Vestci u Prahy linku na zpracování elektroodpadu.

Jednatel společnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba připomíná, že smyslem projektu bylo podpořit zpětný odběr elektrozařízení i v těch nejmenších sídlech, pokusit se jej pro občany učinit co nejkomfortnější - a zároveň porovnat výhodnost dvou různých variant svozu vysloužilých elektrozařízení. Podmínkou pro zařazení obce do projektu byl nejen zájem ze strany zastupitelstva. Ale také to, aby obec neměla více než tisíc obyvatel, aby v ní nebyla žádná prodejna elektrospotřebičů (tzv. poslední prodejce má ze zákona povinnost při prodeji elektrospotřebiče od kupujícího bezplatně odebrat formou "kus za kus" použitý spotřebič a možnost odevzdávat použitá elektrozařízení v místní prodejně by zkreslovala výsledky projektu) a aby svoz  odpadů  v obci obstarávala společnost Remondis (která v projektu zajišťovala zejména dohled nad přebíráním elektrozařízení od občanů).

Ve všech deseti obcích pilotnímu projektu navíc předcházela intenzivní informační kampaň, kterou si zajišťovaly obce samy, avšak s využitím bohatých zkušeností společnosti ASEKOL.

DROBNÁ ELETROZAŔÍZENÍ TESTUJÍ EFEKTIVITU

V pěti obcích (Okrouhlo, Slapy, Svinaře, Zadní Třebáň a Jíloviště) lidé mohli menší elektrozařízení vhazovat do trvale přistavených uzavřených kontejnerů podobných těm, které pod různými rozlišovacími barvami známe z  tříděného   sběru  skla, papíru a plastů. Limitem pro velikost spotřebiče byl vstupní otvor kontejneru 30x50 cm. Kontejnery byly vyváženy jednou měsíčně.

Připomeňme tvrzení expertů, že právě podle množství zpětného odběru drobných elektrozařízení lze usuzovat na efektivitu celého kolektivního systému. Mezi lidmi už totiž sice sílí tendence vracet velké elektrospotřebiče, jako například televizory, počítače a jejich monitory. Jenže význam zpětného odběru drobných elektrozařízení typu kalkulaček, myší či klávesnic, dálkových ovladačů, ale třeba i elektrických a elektronických hraček apod. obvykle dosud přehlížejí. Proto menší použitá elektrozařízení často stále zbytečně končí v běžném  komunálním   odpadu  , čímž nejenže ztrácejí šanci na  recyklaci  , ale také ohrožují  životní   prostředí  .

"Upřímně řečeno, poněkud jsme se obávali, zda stacionární kontejnery nebudou vykrádány nebo jestli občané do nich nezačnou vhazovat i  odpad  , který do nich nepatří," konstatuje Mgr. Jan Vrba. "Nakonec se ukázalo, že v malých obcích si lidé dokáží sami pohlídat kontejnery třeba před vandaly či zloději. Ale hlavně jsme z těchto kontejnerů během pouhých pěti měsíců svezli celkem 1250 kg drobných elektrozařízení, tedy v průměru 0,48 kg na každého obyvatele."

ZA PĚT MĚSÍCŮ HRAVĚ SPLNILI ROČNÍ LIMIT Z BRUSELU

V dalších pěti obcích (Pohoří, Bratřínov, Líšnice, Černolice a Trnová) byl občanům k dispozici pravidelně jednou za měsíc kontejner s obsluhou pro odevzdání vysloužilých elektrospotřebičů bez ohledu na jejich velikost. Obsluha přitom přijímala i ta zařízení, jejichž zpětný odběr ASEKOL jinak nezajišťuje.

Mobilní svozy zpětně odebraných elektrozařízení v menších obcích fungují zpravidla dvakrát ročně. Nevýhodou tohoto typu sběru je relativně vysoká časová a s tím spojená finanční náročnost. Pro občany to také znamená, že elektrozařízení nemohou odevzdat na určené místo kdykoliv, ale musí čekat až na vyhlášený termín. Kdo ztratí trpělivost, obvykle se zbavuje starých spotřebičů, zejména těch menších, klasickým způsobem - odloží je do popelnice. Přistavením kontejneru s obsluhou jednou měsíčně si společnost ASEKOL v pěti obcích ověřovala, zda si tam občané na častější svozy zvyknou a nevyčerpají-li se časem jejich možnosti kontejner naplnit.

"Ani tyto obavy se nenaplnily," podotýká Mgr. Jan Vrba. "Občané nejvíce přinášeli televizory a počítačové monitory. Ale i chladicí zařízení, byť jejich zpětný odběr naše společnost nezajišťuje. Důležité však je, že obyvatelé těchto obcí během pěti měsíců nanosili do přistavených kontejnerů 5760 kg elektrozařízení, tedy téměř 6,5 kg na každého. Jen pro porovnání: Loni každý Čech odevzdal k následné  recyklaci  v průměru zhruba 2,5 kg elektrospotřebičů, a to ve všech skupinách, v nichž zpětný odběr zajišťují kolektivní systémy provozované společnostmi ASEKOL, ELETROWIN a EKOLAMP. Přitom už letos by se měl v celé ČR zpětný odběr zvýšit na 4 kg na osobu ročně, jinak by mohly následovat sankce ze strany Evropské unie. Průměr zemí "původní evropské patnáctky" přitom činí 9,6 kg, ve Skandinávii dokonce až 14 kg. na hlavu," připomíná Mgr. Jan Vrba.

V JÍLOVIŠTI UŽ UŠETŘILI

Ing. Jan Vorel, místostarosta Jíloviště (607 trvale žijících obyvatel bez přilehlých čtyř chatových osad), si projekt pochvaluje jako vykročení správným směrem k  ekologickému  nakládání s vysloužilými elektrospotřebiči.

Starosta Jíloviště Karel Dostálek doplňuje, že dříve obec také občanům umožňovala zbavit se například starých televizorů či monitorů a odložit je do přistaveného kontejneru. Ale dělo se tak na vlastní náklady obce, přičemž obsah kontejneru byl draze likvidován jako nebezpečný  odpad  . Obyvatelé Jíloviště na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, platí za svoz a likvidaci  odpadů  500 Kč ročně, tedy na samé horní hranici dané zákonem. Vlastní náklady obce na svoz a likvidaci  odpadů  však předloni činily 536 Kč na hlavu, loni už jen 512 Kč. Toto snížení starosta připisuje na vrub i pilotnímu projektu na podporu zvýšení zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení.

Vzhledem k pozitivním výsledkům projektu bylo nyní testování rozšířeno i na území města Kladna, kde funguje pět stacionárních kontejnerů pro shromažďování drobnějších vysloužilých elektrozařízení.

Pilotní projekt je ojedinělý také v evropském srovnání a společnost ASEKOL s jeho výsledky chce seznámit i evropskou asociaci kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení - WEEE Fórum.

AUTOR: Ivan Ryšavý

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů