Důsledky liberalizace trhu s elektrickou energií

Politici požadují direktivní zásahy do trhu, zatímco Evropská komise vidí oddělení vlastnictví (Ownership Unbundling) jako správný krok pro vytvoření konkurenčního prostředí na evropském trhu s elektřinou. V Německu se diskutují témata, jak rozdělit velké hráče na menší, aby se zvítězilo nad oligopolní situací na straně výroby. V Norsku narůstá veřejná kritika společností distribuujících elektřinu, protože zde došlo od roku 1998 k 80procentnímu nárůstu ceny elektrické energie pro koncové zákazníky, a to při téměř stoprocentní výrobě z vlastních vodních elektráren. Ve Švédsku vzrostly od roku 1996 ceny elektrické energie pro koncové zákazníky o 105 %, což vyvolává kritiku liberalizace. Ve Francii se předvídá, že průmyslovým zákazníkům se nabízejí dlouhodobé smlouvy pod tržní cenou. V České republice by podle odhadů elektrárenské společnosti ČEZ měly v příštím roce stoupnout ceny na 52 až 54 eur za megawatthodinu, tedy na úroveň Německa, což by pro velkoodběratele znamenalo zdražení až o 24 procent.

K čemu zde došlo? Nepovedla se liberalizace? Na které straně došlo k chybám - na straně politiků, podniků nebo dokonce odběratelů?

Aby bylo možné najít správné odpovědi, je nejprve potřeba jasně oddělit, co ovlivňuje vývoj energetického trhu, tedy které z faktorů souvisejí s liberalizací a které nikoliv. Ne všechen vývoj na trhu s elektřinou, jako například nárůst cen primárních energií, je důsledkem liberalizace.

Liberalizace má významný vliv na evropské trhy s energiemi

V průběhu liberalizace energetických trhů se dají vypozorovat jevy, které se objevují ve shodné podobě na všech národních trzích. Týká se to i zemí, které započaly s liberalizací svých trhů ještě před tím, než vstoupila v platnost směrnice Evropské unie pro vnitřní trhy.

Velkoobchodní ceny klesají na začátku liberalizace

Na všech trzích, kde proti velkým výrobcům elektřiny stojí vícero silných hráčů, jakými jsou například městské distribuční společnosti nebo regionální distribuční společnosti, dochází k silnému snižování velkoobchodní ceny. Příklady jsou Švédsko, Velká Británie, Nizozemí, Rakousko a Německo.

Důvodem pro tento vývoj jsou na jedné straně přebytečné výrobní kapacity, které vznikly v době monopolů, a na druhé straně vznikající tlak koncového odběratele na zprostředkovatele, kteří tento tlak přenášejí na své dodavatele. Tento cenový propad začíná již před zákonným datem liberalizace. Asi tři až čtyři roky od zahájení snižování cen začínají ceny zase stoupat.

Ceny pro koncové zákazníky klesají s časovým zpožděním oproti velkoobchodním cenám

Snižování velkoobchodních cen kopírují s časovým zpožděním i ceny pro koncové zákazníky. V této fázi liberalizace trhu profitují z poklesu cen především průmysloví zákazníci. Jasným příkladem takového vývoje je rakouský trh s elektřinou. Od roku 1998 do roku 1999 klesla cena pro průmyslové zákazníky v Rakousku o zhruba 50 %. Strategie "udržet si zákazníky za každou cenu" měla v tomto klientském segmentu za výsledek extrémně nízkou cenovou úroveň, která se nacházela dokonce pod úrovní variabilních nákladů typického výrobního portfolia.

Výnosy ze sítí klesají v důsledku regulatorních snížení poplatků za použití sítě

V prvních letech po otevření trhu je obvykle uplatněna nákladová regulace Cost , která omezuje cenu za použití přenosové sítě stanovením maximálně uznatelného zisku nad náklady poskytovatele. Tato regulace vede ke snížení poplatků za použití sítě. V pokročilých fázích liberalizace trhu dochází k dalšímu zdokonalení regulačních mechanismů, což vede k dalšímu snížení poplatků. Příklady pro pokles poplatků za použití sítě a výnosů ze sítí jsou Velká Británie, Švédsko, Norsko, Nizozemí a Rakousko.

Investice energetických společností se snižují

První reakcí energetických společností na liberalizaci energetických trhů je snižování investičních aktivit jak v oblasti výroby, tak v sítích.

Je patrné, že investice klesají rok od roku až do okamžiku úplného otevření trhu a poté opět pomalu narůstají. Tento jev je možné sledovat ve Skandinávii a stejně dobře i v Německu. Například v Německu klesly investice od roku 1995 do roku 2000 o polovinu ze 7,8 na 3,5 mld. eur, ale od roku 2001 investice opět stoupají.

Energetické společnosti reagují na tržní změny racionalizací

V závislosti na výchozí situaci lze pozorovat v souvislosti s liberalizací velké racionalizační snahy. Například v Německu se snížil počet zaměstnanců v odvětví elektrické energie od roku 1995 do roku 2005 ze 187 900 na 122 000 nebo o 35 %. Podobné hodnoty se dají identifikovat i v ostatních zemích.

Vlády používají liberalizaci pro vyšší daně z energií

V mnoha evropských zemích byla liberalizace energetických trhů využita ke zvýšení daní a poplatků z elektrické energie. Například v Německu v letech 1998-2006 stouply daně a poplatky za elektřinu o 78 procent (91 procent připočteme-li i zvýšení DPH); ve Švédsku se poplatky v letech 1996-2006 více než zdvojnásobily.

Liberalizace vyvolala v Evropě vlnu koncentrace

Podniky zvyšují svoji efektivnost nejenom interními racionalizačními opatřeními, ale také prostřednictvím slučování a akvizic. Podpůrně zapůsobila také zvýšená privatizace dodavatelů energií nacházejících se ve veřejném vlastnictví. Zatímco v roce 1999 bylo přibližně 58 % dodávek elektřiny pod kontrolou pěti největších hráčů ve státech EU 15, v roce 2005 to bylo téměř 70 %. Pokračující slučování velkých hráčů, jako jsou například převzetí společnosti Suez společností Gaz de France nebo převzetí Scottish Power společností Ibedrola, vede k další koncentraci.

Oddělení vlastnictví nevede prokazatelně k vytvoření více konkurenčního prostředí

Jednou z pravděpodobně rozhodujících otázek je, zda vlastnicko-právní oddělení sítí od výroby a odbytu, tzv. Ownership Unbundling, výrazně ovlivňuje konkurenci na trzích s energiemi.

Na úrovni přenosové sítě, což jsou vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraná vedení a zařízení 110 kV, je již v některých evropských zemích zákonem předepsaný Ownership Unbundling. Zejména se jedná o Skandinávii, Velkou Británii, Nizozemí, Španělsko, Itálii, Portugalsko, ale také například Českou republiku a Slovensko. V těchto zemích je již oddělení vlastnictví na úrovni přenosové sítě právně definováno a také zrealizováno.

Uvedená statistika však ukazuje, že výše poplatků za použití sítě v Evropě nemá s existencí či neexistencí unbundlingu na úrovni přenosových sítí žádnou spojitost.

Pokud jde o úroveň distribuční sítě, tedy o vedení a zařízení napěťové úrovně 110 kV a nižší, v Evropě dosud neexistuje žádný legislativně vyžadovaný Ownership Unbundling. Proto nejsou k dispozici zkušenosti, jak působí Ownership Unbundling na konkurenci, pokud jej musí realizovat celé odvětví národního trhu. Existují příklady Ownership Unbundlingu, především ve Velké Británii. K jejich realizaci však došlo na základě tržně strategických úvah, nikoliv z důvodů zákonného tlaku.

Přesto lze v Evropě na úrovni distribučních sítí pozorovat, že zjevně existuje vztah mezi délkou zkušeností s regulací a výší poplatků za použití sítě.

Vývoj v České republice

Od 1. ledna 2006 je trh s elektřinou v České republice plně liberalizován. Všichni koneční zákazníci včetně domácností jsou oprávněnými zákazníky, a mají tak možnost si sjednat dodávku elektřiny od libovolného dodavatele. Na liberalizovaném trhu se cena dodávek elektřiny pro konečné zákazníky skládá z regulovaných cen stanovovaných Energetickým regulačním úřadem - ERÚ (distribuce a související služby) a z neregulované ceny silové elektřiny nabízené jednotlivými dodavateli (obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny), tedy ceny bez vlivu ERÚ.

Celkové průměrné meziroční zvýšení nákladů za dodávku elektřiny činilo u domácností 7,9 %. Průměrný nárůst regulovaných položek je pouze 1,2 %, neregulovaná cena silové elektřiny roste v průměru o 16 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí je celkový průměrný meziroční nárůst 9,2 %. Zvýšení ceny pro konkrétního odběratele se liší s ohledem na zvolenou sazbu, charakter a velikost spotřeby. Navýšení ceny elektrické energie není náhodný, nýbrž představuje kontinuitu několika let trvajícího trendu zvyšující se ceny elektrické energie pro domácnosti a průmyslové zákazníky.

Vzhledem k dosud velmi malému daňovému zatížení v porovnání s ostatními státy EU je třeba předpokládat, že se ceny budou po zavedení těchto poplatků i nadále zvyšovat. Například ekonomický program strany Zelených má jako jedno z hlavních témat zavedení ekologických daní. Díky nim by byla regulována a znevýhodněná spotřebu surovin, které poškozují životní prostředí. Jedná se především o elektrickou energii vyráběnou z uhlí, benzín, naftu a další. Ministerstvo Životního prostředí předložilo zákon zavádějící ekologické daně v souladu se směrnici Evropské komise z roku 2003. Návrh počítá s vyššími daněmi především za elektrickou energii a používání dopravních prostředků znečišťujících ovzduší. Daň z elektrické energie vyráběné z hnědého uhlí, které nejvíce znečišťuje ovzduší, by tak od roku 2007 do roku 2015 měla vzrůst sedminásobně na 1,30 Kč za kilowatthodinu. Energie vyrobená z černého uhlí by měla být zatížena 0,90 Kč za kilowatthodinu.

Energie vyrobená ze zemního plynu či jaderného paliva by měla být do roku 2015 zdaněna 0,30 Kč za kilowatthodinu. Průměrně by se hned v prvním roce zavedení ekologické daně zvedly ceny elektrické energie až o 10 procent.

Ekologické daně zařazené v právě schválené daňové reformě přinesou v příštím roce do státní pokladny 4,3 mld. Kč a zvýší cenu elektrické energie pro domácnosti o 1 procento. Cena uhlí se zvýší o 9 procent a průměrné ceny elektrické energie vzrostou v průměru o 3,3 procenta.

Shrnutí

Liberalizace energetických trhů vyvolává na všech Evropských trzích podobný vývoj. Předpoklad, že Ownership Unbundling vede k větší konkurenci nebo nižším poplatkům za použití sítě, nelze empiricky doložit. Zato je více než zřejmý vztah mezi délkou zkušenosti s regulací a výší poplatků za použití sítě. Některé klíčové faktory, jako je vývoj cen, jsou ovlivňovány i jinými vnějšími faktory než je liberalizace, zejména globálním zvýšením nákladů na primární energie.

Důležitou podmínkou pro další pozitivní vývoj trhu s elektřinou je integrace regionálních trhů s elektřinou v Evropě do jediného vnitřního trhu. n

AUTOR: Marián Švrček
AUTOR: Jana Hrabětová,
Dorián Lemák
Marek Johanes
Autoři jsou odborníci ze společnosti A.T.Kearney

ZDROJ: Energetika