Ekologie a hospodárnost provozu tepelných čerpadel
Spotřeba primárních neobnovitelných zdrojů energie je dána nutností dodávky elektrické energie pro pohon kompresoru v tepelném čerpadle.
Elektrická energie je v současné době u nás vyráběna převážně z primárních neobnovitelných zdrojů (uhlí, plyn, jaderná energie). Tepelné čerpadlo sice spotřebovává asi jednu třetinu elektrické energie v porovnání s přímotopným elektrickým nebo akumulačním vytápěním, ale z ekologického hlediska není spotřeba elektřiny ani zdaleka zanedbatelná.
Stačí, když vezmeme v úvahu, že ztráty při výrobě a přenosu elektrické energie činí přibližně 70%. Tepelné čerpadlo tedy šetří prakticky stejně velkou část energie, která se nenávratně ztratí při její výrobě a v průběhu dlouhé přenosové cesty z elektrárny až ke spotřebiteli. Jednoduchým výpočtem lze určit minimální topný faktor, který povede k úspoře primárních energetických zdrojů. V závislosti na skutečné účinnosti výroby a účinnosti zdroje, se kterým tepelné čerpadlo porovnáváme, je minimální energeticky hospodárný topný faktor 2,3-3,5. Běžně dosahovaný topný faktor tepelných čerpadel v rodinných domcích je kolem 3,5. Jinak řečeno, při srovnání s klasickými způsoby vytápění (lokální spalování plynu nebo uhlí), tepelné čerpadlo spoří primární neobnovitelné energetické zdroje jen velmi nepatrně.
Druhým ekologickým problémem tepelných čerpadel je chladicí okruh a používaná chladiva. Riziko spočívá v úniku chladiva, které následně poškozuje ozónovou vrstvu. V minulosti používané tvrdé freony (CFC, CKW) typu R11 a R12 byly nahrazeny nejprve tzv. měkkými freony (HCFC, FCKW) typu R22 a R134a, které poškozovaly ozónovou vrstvu přibližně 20krát méně. V současné době se jako chladivo používají velmi málo škodlivé typy R407c a R404c. Při manipulaci s chladicím okruhem je i přesto třeba chladivo odsát, aby nedocházelo k jeho úniku do atmosféry. Někteří výrobci nabízejí bezfreónová tepelná čerpadla, která používají jako chladivo propan.
Ekonomika provozu
Ekonomické zhodnocení investice do tepelného čerpadla lze provést porovnáním investičních a provozních nákladů s jiným zdrojem tepla. Výpočet ekonomické návratnosti investice do tepelného čerpadla lze najít prakticky u všech výrobců v jejich propagačních materiálech. Délka návratnosti investice v porovnání většinou s vytápěním zemním plynem nebo elektřinou se podle těchto podkladů pohybuje většinou v rozmezí 4 až 8 let. Nechci zpochybňovat výsledky těchto výpočtů, ale pouze upozornit všechny zájemce, aby si důkladně prohlédli metodiku výpočtu a uvážili, zda jsou zahrnuty opravdu všechny náklady. Hlavní problém výpočtu návratnosti investice do tepelného čerpadla spočívá v nutnosti odhadu budoucího růstu cen energií. Životnost topných systémů se však pohybuje v desítkách let. V tomto časovém horizontu vývoj cen energií prakticky nelze předpokládat.
Druhým problémem výpočtu je značně proměnná výše investice do tepelného čerpadla, případně do topného systému. Nejlevnější tepelná čerpadla lze pořídit za 120-140 tisíc Kč. Včetně montáže, elektroinstalace, regulace a dalších nákladů na připojení do stávajícího topného systému lze tepelné čerpadlo instalovat za cenu 180-200 tisíc Kč. V případě instalace dražšího tepelného čerpadla pro větší rodinný dům, nutnosti hloubení vrtů a použití akumulační nádrže si však instalace může vyžádat náklady až 400 tisíc Kč. Proto je doba návratnosti opravdu zcela individuální záležitostí, závislá na místních podmínkách.
Životnost tepelných čerpadel udávaná různými výrobci se pohybuje v rozmezí 15 až 20 let. Budeme-li tedy předpokládat v krajním nepříznivém případě ekonomickou návratnost investice 10 let, stále se z dlouhodobého hlediska provoz tepelného čerpadla vyplatí. V případě porovnání tepelného čerpadla s vytápěním propanem nebo topným olejem je doba návratnosti ještě podstatně kratší.
Pro provoz tepelných čerpadel je vytvořena zvláštní výhodná sazba za elektrickou energii. Nízká sazba 1,- Kč/kWh platí po dobu 22 hodin denně a vztahuje se na veškerý odběr elektřiny i pro ostatní spotřebiče. Měsíční paušál za elektřinu je také nižší než u ostatních sazeb. V ročním souhrnu je tedy nutno uvažovat také s poměrně značnou úsporou za odběr elektřiny pro celou domácnost.
Státní dotace od fondu životního prostředí
V rámci "Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie" jsou státem poskytovány dotace na instalaci tepelných čerpadel. Dotace přiděluje Státní fond životního prostředí (SFŽP - www.sfzp.cz).
Dotace jsou poskytovány podle směrnice Ministerstva životního prostředí - program "4.A.- Investiční podpora vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách, včetně rodinných domů pro fyzické osoby".
Maximální výše dotace pro fyzické osoby je 30% ze základu pro výpočet podpory. Základem pro výpočet podpory jsou náklady na pořízení, případně instalaci tepelného čerpadla, včetně příslušenství (bez otopných soustav v objektech).
Některé podmínky pro poskytnutí dotace platné pro rok 2002:
Jde výhradně o tepelná čerpadla pro vytápění jednoho nebo malou skupinu objektů, případně v kombinaci s jiným zdrojem. V rámci tohoto dílčího programu bude poskytována podpora na základě splnění předem stanovených kritérií. Žádosti neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou vráceny žadatelům. Podmínkou získání podpory v rámci dílčího programu je předložení energetického auditu, který mimo jiné potvrdí splnění těchto podmínek:
- objekt, kde bude tepelné čerpadlo instalováno splňuje současně platné standardy pro zateplení budov
- výkon tepelného čerpadla musí respektovat tepelné ztráty objektu
- čerpadlo bude vhodně zasazeno do otopné soustavy (zejména provozováno v režimu celoročního provozu - zajištění ohřevu teplé užitkové vody)
- doporučuje se napojení čerpadla na nízkoteplotní otopný systém
Fond se bude podílet na úhradě energetického auditu do výše 50% celkových nákladů, maximálně do výše 10 tis. Kč.
Zdroj: http://www.podporabydleni.cz