Podle amerických vědců mohou být mořské korály starší 4000 let
Mořské korály se mohou dožívat i více než 4000 let. K tomuto závěru došel tým
biologů vedený Brendanem Roarkem ze Stanfordovy univerzity na základě výzkumu
hlubokomořských korálů na Havaji. Vědci se přitom až dosud domnívali, že tyto
unikátní organismy jsou staré maximálně několik set let.
Američtí biologové sbírali pomocí miniponorek vzorky z takzvaných trnatců,
kteří žijí v hloubce 400 až 500 metrů. Porovnáním stáří polypů vyskytujících se
v nejspodnějších částech korálových útvarů a na špičkách větví zjistili, že
rostou extrémně pomalu - v průměru o čtyři mikrometry za rok. To je méně, než
kolik měří zrnko prachu. U černého korálu druhu Gerardia, u něhož odborníci až
dosud odhadovali stáří na 70 let, stejnou metodou vypočítali rychlost růstu na
35 mikrometrů za rok.
Některé tyto korály tak jsou staré 2700 až 4200 let, uvedli Roark a jeho
kolegové v aktuálním vydání časopisu Proceedings of the National Academy of
Sciences.
Korály jsou mořští žahavci, kteří tvoří ohromné kolonie. Vylučují uhličitan
vápenatý, z něhož vznikají jejich typické tvrdé vnější schránky. Ty postupným
vrstvením vytvářejí celé útesy či ostrovy.
Tyto útvary však ze světových moří pomalu mizí. Podíl na tom má intenzivní
rybolov a šperkařský průmysl, který využívá různobarevné schránky těchto
živočichů jako výrobní materiál. V posledních letech nese na úbytku korálů vinu
i oteplování světového klimatu. To způsobuje rostoucí kyselost mořské vody,
která zhoršuje životní podmínky korálů. Jejich vysoké stáří a pomalý růst jsou
podle Roarka dalším důvodem, proč by se měly bezpodmínečně chránit.
Mořské korály se mohou dožívat i více než 4000 let. K tomuto závěru došel tým biologů vedený Brendanem Roarkem ze Stanfordovy univerzity na základě výzkumu hlubokomořských korálů na Havaji. Vědci se přitom až dosud domnívali, že tyto unikátní organismy jsou staré maximálně několik set let.
Američtí biologové sbírali pomocí miniponorek vzorky z takzvaných trnatců, kteří žijí v hloubce 400 až 500 metrů. Porovnáním stáří polypů vyskytujících se v nejspodnějších částech korálových útvarů a na špičkách větví zjistili, že rostou extrémně pomalu - v průměru o čtyři mikrometry za rok. To je méně, než kolik měří zrnko prachu. U černého korálu druhu Gerardia, u něhož odborníci až dosud odhadovali stáří na 70 let, stejnou metodou vypočítali rychlost růstu na 35 mikrometrů za rok.
Některé tyto korály tak jsou staré 2700 až 4200 let, uvedli Roark a jeho kolegové v aktuálním vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Korály jsou mořští žahavci, kteří tvoří ohromné kolonie. Vylučují uhličitan vápenatý, z něhož vznikají jejich typické tvrdé vnější schránky. Ty postupným vrstvením vytvářejí celé útesy či ostrovy.
Tyto útvary však ze světových moří pomalu mizí. Podíl na tom má intenzivní rybolov a šperkařský průmysl, který využívá různobarevné schránky těchto živočichů jako výrobní materiál. V posledních letech nese na úbytku korálů vinu i oteplování světového klimatu. To způsobuje rostoucí kyselost mořské vody, která zhoršuje životní podmínky korálů. Jejich vysoké stáří a pomalý růst jsou podle Roarka dalším důvodem, proč by se měly bezpodmínečně chránit.
Američtí biologové sbírali pomocí miniponorek vzorky z takzvaných trnatců, kteří žijí v hloubce 400 až 500 metrů. Porovnáním stáří polypů vyskytujících se v nejspodnějších částech korálových útvarů a na špičkách větví zjistili, že rostou extrémně pomalu - v průměru o čtyři mikrometry za rok. To je méně, než kolik měří zrnko prachu. U černého korálu druhu Gerardia, u něhož odborníci až dosud odhadovali stáří na 70 let, stejnou metodou vypočítali rychlost růstu na 35 mikrometrů za rok.
Některé tyto korály tak jsou staré 2700 až 4200 let, uvedli Roark a jeho kolegové v aktuálním vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Korály jsou mořští žahavci, kteří tvoří ohromné kolonie. Vylučují uhličitan vápenatý, z něhož vznikají jejich typické tvrdé vnější schránky. Ty postupným vrstvením vytvářejí celé útesy či ostrovy.
Tyto útvary však ze světových moří pomalu mizí. Podíl na tom má intenzivní rybolov a šperkařský průmysl, který využívá různobarevné schránky těchto živočichů jako výrobní materiál. V posledních letech nese na úbytku korálů vinu i oteplování světového klimatu. To způsobuje rostoucí kyselost mořské vody, která zhoršuje životní podmínky korálů. Jejich vysoké stáří a pomalý růst jsou podle Roarka dalším důvodem, proč by se měly bezpodmínečně chránit.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích