Evropa postaví nové jaderné elektrárny

Jaderná energetika je jednou z nejlepšch cest, jak zajistit Evropě dostatek elektřiny za přijatelnou cenu a současně účinně snížit emise skleníkových plynů. Stále více evropských zemí proto plánuje výstavbu nových jaderných elektráren, prodlužuje životnost dosavadních reaktorů v provozu a uvažuje o dalším rozvoji oboru.

Výhodou jaderné energetiky je snížení závislosti na dováženém plynu a ropě a tedy vyšší energetická bezpečnost. Zásoby paliva u jaderných elektráren lze totiž snadno zvýšit na objem, který postačí na několik let. Nelze tedy ze dne na den zavřít kohoutky, jako tomu hrozí u potrubních systémů přepravujících plynná nebo kapalná energetická média.

NOVÉ JADERNÉ ELEKTRÁRNY POVZBUDÍ EKONOMIKU

Pro ekonomiku zemí, jež se pro jadernou energetiku rozhodnou, je budování jaderných elektráren neobyčejně významné. Každá nová investiční příležitost takového rozsahu, jako je stavba jaderné elektrárny, je totiž zdrojem zakázek a tím i příjmů pro několik tisíc dodavatelských firem nejrůznějších odvětví. Stává se velmi významným impulsem pro oživení a růst ekonomiky celé naší země.

Nejde přitom jen o zajištění vysoce kvalifikovaných činností pro stavbu a provoz elektrárny, které jsou z podstaty věci samozřejmě nezbytné. Každá podobná stavba zaměstná po několik let na 4000 pracovníků, o které je třeba každodenně pečovat - od ubytování až po zajištění stravy. Je také třeba dodávat materiál, stavební hmoty, potrubí, elektrotechnické vybavení apod., a to ve velkém rozsahu. Každá nová jaderná elektrárna přináší i nabídku až 400 trvalých pracovních míst pro každý reaktor.

Nedávný seminář ve Velké Británii pro zájemce o dodávky technologie, stavebních prací a služeb pro stavby jaderných elektráren na východním pobřeží mapoval nutné kapacity dodavatelských firem, z nichž velká část bude domácí. Již nyní se ukazuje, že v některých profesích může nastat určitý nedostatek, např. u svářečů. Británie přitom má mnoho firem, které se po desetiletí zabývají stavbami energetické infrastruktury, a to včetně těžebních systémů a potrubí pro dodávky ropy a plynu ze dna Severního moře. Tyto firmy jsou také schopny vyhovět velmi náročné certifikaci. Velký objem prací připadne na projektanty nejen elektrárny, ale i výstavby okolní infrastruktury, na stavební profese mnoha druhů apod.

Například německé společnosti RWE a E.ON, které pro stavbu nové jaderné elektrárny v jihozápadní Anglii poblíž Gloucesteru založily společnou firmu Horizont Nuclear Power, chtějí do tohoto nového zdroje elektřiny investovat 15 mld. liber s cílem uvést do provozu první reaktor v roce 2025. Stavba si vyžádá 5000 pracovníků, pro trvalý energetický provoz bude třeba zaměstnat 800 pracovníků. Rozsáhlý program výstavby nových jaderných elektráren v Británii má i francouzský energetický gigant EDF podnikající v britské energetice, která počítá s reaktory typu EPR.

Podobně velkých staveb se v Británii může v příštích letech uskutečnit i 10. Ať již bude podíl dovezené techniky jakýkoliv, na domácí dodavatele zbude vždy velmi významný díl, který může být cenným impulsem pro oživení a rozvoj ekonomiky.


VELKÁ ČÁST EVROPSKÝCH ZEMÍ SE NYNÍ PŘIPRAVUJE NA DALŠÍ ROZVOJ JADERNÉ ENERGETIKY

(pořadí je dáno abecedně, nikoli významem jednotlivých "jaderných" energetik).

Albánie

Již v roce 2008 vláda rozhodla o rozvoji jaderné energetiky. Očekává se, že k budování jaderných elektráren budou pozvány italské společnosti.

Bulharsko

Existují plány na výstavbu dvou 1000MW bloků v Belene, stavět má ruský Atomstrojexport. Scházejí ale potřebné finance. Jeden z vlastníků elektrárny, německý RWE nedávno oznámil, že chce projekt opustit.

Česká republika

Skupina ČEZ rozhodla o výstavbě tří nových jaderných bloků - dvou v Temelíně a jednoho v Dukovanech. Tendr na dodávku dvou nových temelínských tlakovodních reaktorů vyhrála ruská společnost Atomstrojexport.

Finsko

Finská energetická společnost TVO buduje třetí blok jaderné elektrárny v Oikiluoto, který je již pátý v pořadí v této zemi. Jde o dodávku evropského tlakovodního reaktoru EPR o výkonu 1650 MWe od francouzské společnosti Areva, reaktor má být uveden do provozu v roce 2012.

Francie

Společnost EDF buduje ve Flamanville reaktor EPR o výkonu 1650 MWe. V letošním roce byly oznámeny plány na vybudování dalšího obdobného reaktoru v elektrárně u Penly.

Itálie

V roce 2008 se v Itálii rozhodli zrušit po mnoho let platný zákaz rozvoje jaderné energetiky. Chtějí vybudovat nové jaderné elektrárny s cílem pokrýt 25 % spotřeby do roku 2030. Společný francouzsko-italský podnik EDF-ENEL plánuje v příštím desetiletí vybudovat jadernou kapacitu o celkovém výkonu 6400 MWe. V září 2009 byla podepsána další dohoda o společném rozvoji jaderné energetiky s USA. Dnes musí Itálie 10 % elektřiny dovážet.

Litva

Země musí do konce roku 2009 uzavřít jadernou elektrárnu Ignalina postavenou podle sovětské dokumentace, k čemuž se zavázala v době vstupu do EU. Ta zatím pokrývá 70 % spotřeby v zemi. Litva společně s Polskem, Lotyšskem a Estonskem plánují vybudovat novou jadernou elektrárnu o výkonu 3200 až 3400 MWe, projekt ale trpí nedostatkem financí. Neočekává se, že by nová elektrárna byla v provozu před rokem 2020. Proto bude muset země většinu elektřiny dovážet. Nabídku v regionu může ovlivnit i nová jaderná elektrárna v ruské enklávě kolem Kaliningradu o výkonu 1200 MWe, která se má začít stavět v roce 2012 a dodávat elektřinu v roce 2018.

Maďarsko:

V letošním dubnu vláda rozhodla o přípravách výstavby dalšího bloku v jaderné elektrárně v Pakši. Zde dosavadní čtyři reaktory pokrývají třetinu současné maďarské spotřeby elektřiny.

Německo

Nová německá vláda plánuje prodloužit životnost 17 existujících reaktorů v německých jaderných elektrárnách, zákaz stavět nové bloky ale zřejmě ještě zůstane zachován.

Nizozemsko

Energetická společnost Delta plánuje postavit jadernou elektrárnu, která by byla uvedena do provozu v roce 2019. Doufá, že jí k tomu dá povolení příští vláda, poté co současné, která rozvoji jaderné energetiky nepřeje, vyprší mandát v roce 2011.

Polsko

Vláda plánuje stavbu jedné nebo dvou jaderných elektráren, aby se omezila závislost země na elektřině ze spalování uhlí. První z nich má pracovat již v roce 2020. V listopadu proběhlo jednání o pomoci Francie s přípravami a výstavbou jaderných zdrojů.

Rumunsko

Země plánuje postavit do roku 2016 dva reaktory Candu 6, každý o výkonu 720 MWe, a to u existující jaderné elektrárny Cernavoda. Účastníkem konsorcia na jejich výstavbu je i ČEZ.

Slovensko

Společnost ENEL má dokončit stavbu dvou nových bloků v Mochovcích, každý o výkonu 440 MWe. Další jadernou elektrárnu má postavit společný podnik ČEZ a slovenské státní společnosti JAVYS v Jaslovských Bohunicích.

Slovinsko

Státní energetická firma Gen Energija chce vybudovat druhou jadernou elektrárnu do roku 2020. Vláda má tyto plány posoudit v příštím roce.

Švýcarsko

Energetické firmy Expo a BKW plánují stavbu dvou jaderných elektráren, které mají být uvedeny do provozu do roku 2020, které by měly nahradit existující reaktory Beznau a Mühlenberg. Také energetická firma Atel chce stavět další jaderný zdroj elektřiny.

Turecko

Země plánuje postavit tři jaderné elektrárny - první na pobřeží Středozemního moře a dvě na pobřeží Černého moře. Probíhají jednání s dodavateli, očekává se dohoda s ruským Atomstrojexportem. Plány může ohrozit nedostatek finančních prostředků.

Velká Británie

Velké evropské energetické společnosti, především francouzská EDF a německé E.ON a RWE, chystají stavbu nových jaderných elektráren ve Velké Británii. Společnosti již kupují pozemky, především v okolí existujících jaderných elektráren, probíhá projekční příprava.