Zajištění hlukového útlumu budovy

Hlukem se v souvislosti se zajištěním hygienického prostředí pro bydlení zabývá nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanovuje maximální velikost hluku (hladina akustického tlaku) v obytných místnostech pro denní a noční dobu. Tato hodnota činí pro denní dobu 50 dB, pro noční dobu 40 dB. Pro zajištění splnění požadovaných hodnot při velké vnější hlukové zátěži je nutné obálku budovy řádně dimenzovat. Pro určení hlukového útlumu zdí a oken je možno využít normu ČSN 73 0532, jež v závislosti na vnějším hluku určuje doporučenou hlukovou izolaci (vzduchová neprůzvučnost).

Řešení okenních otvorů

U oken lze zvýšení akustické izolace dosáhnout zejména kvalitním protihlukovým zasklením a rámem. V případě dřevěného rámu to je použití min. 78 mm stavební hloubky se dvěma úrovněmi těsnění, v případě plastových rámů je to min. 70 mm stavební hloubky a dvojnásobného či trojnásobného těsnění.

Pro zvýšení akustického útlumu pomocí zasklení existují tři cesty. Jako první lze uvést zvýšení tloušťky skleněných tabulí (u izolačních dvojskel či trojskel je potřebné použít rozdílné tloušťky jednotlivých skleněných tabulí pro zamezení rezonance), kdy můžeme dosáhnout vzduchové neprůzvučnosti okna až 38 dB. Dále můžeme zvýšit dutinu mezi skly, čímž získáme 2 - 3 dB. Musíme však pamatovat na skutečnost, že při zvyšování dutiny z 16 mm k 24 mm zhoršujeme tepelné vlastnosti přibližně o 0,05 Wm-2K-1 a standardní izolační dvojsklo tak dosáhne součinitele prostupu tepla Ug = 1,2 Wm-2K-1. Poslední možností je použití speciálních akustických lepených skel. Zasklení samotné má vzduchovou neprůzvučnost až 52 dB, ve spojení s rámem však okna dosahují hodnoty maximálně 44 dB. Při požadavku na vyšší vzduchovou neprůzvučnost je možné použít špaletová neboli dvojitá okna, která již při standardním zasklení 4 mm tabulemi skla dosahuje neprůzvučnosti Rw = 46 dB.

Zmiňovaná norma také uvádí korekční činitele, které zahrnují závislost útlumu na frekvenci hluku (faktor přizpůsobení spektru). V případě dopravního hluku, který obsahuje spíše nižší kmitočty, se korekce označuje Ctr a pohybuje se obvykle okolo -2 dB až -5 dB. Její používání však musí projekta nt velmi pečlivě zvážit, neboť požadované hodnoty zvukové izolace oken nad 38 dB přinášejí citelné dopady na cenu výrobku.

způsob ošetření připojovací spáry

Použití kvalitní stavební konstrukce a kvalitního okna ještě nezaručuje celkový výsledek. Chybným zabudováním totiž můžeme výborné vlastnosti oken znehodnotit. V žádném případě nelze použít připojovací spáru, která je tvořena pouze PUR pěnou. Připojovací spára musí být ošetřena fólií či tmelem, který ji řádně a trvale utěsní. Při nárocích nad 38 dB je vhodné použít silnější butylové pásky a při velmi vysokých nárocích i další doplňkový materiál, jako je dřevěné či kovové překrytí spáry. Ideálním řešením je použít zalomenou připojovací spáru. U mnoha novostaveb se setkáváme se snahou předsunout okno před stavební konstrukci a přiblížit se plochou okna k ploše vnější fasády. Toto konstrukční řešení je však z akustického hlediska naprosto nevhodné a bez pomocných materiálů pro překrytí připojovací spáry se neobejdeme.

A ještě poznámka: Často se setkáváme s tím, že bývá zaměňováno označení Rw a R'w. Značka Rw vyjadřuje neprůzvučnost okna měřeného ve zkušebně (obvykle 1200 x 1500 mm) a R'w zabudovaný výrobek. Rozlišovat tyto hodnoty je nezbytné, neboť okno zabudováním obvykle mírně ztratí akustické vlastnosti z důvodu horších akustických vlastností již zmiňované připojovací spáry a zeslabení stavební konstrukce v místě napojení výplně otvorů.

Možnosti větrání k zajištění hygieny

Pro zajištění hygienického prostředí je kromě dobré akustiky třeba dodržet i další parametry, jako je například denní osvětlení či výměna vzduchu. Při řešení akustických problémů je nutno na ně pamatovat. U výměny vzduchu nemůžeme nechat uživatele větrat otevřeným oknem či mikroventilací, neboť v případě mikroventilace klesne neprůzvučnost okna na 16 dB. Musíme sáhnout po akusticky kvalitních větracích mřížkách či nejlépe použít technologii centrální řízené výměny vzduchu.

Pamatovat musíme také na kvalitu přiváděného vzduchu, neboť větrat auty znečištěným vzduchem není zrovna příjemné a hygienické. Ve fázi projektu by se tak měla volit centrální výměnu vzduchu.

AUTOR: Jiří Scheidel
Window Holding a.s.

Negativní vliv legislativy

Stavebnictví zažívá v tomto období těžké časy. Čelíme dopadům ekonomické recese, která nemá v novodobé historii obdoby. Vlády se snaží dopad finanční krize zmírnit - stimulačními balíčky, šrotovným a jinými způsoby. Česká republika není výjimkou, bylo přijato mnoho opatření, která napomohla nezabrzdit ekonomiku úplně. Stála však značné finanční prostředky na úkor státního dluhu.

Existují ovšem i opatření, která nestojí téměř nic a přitom mohou mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Tím je nastavení a zjednodušení legislativy tak, aby respektovala potřeby firem a zároveň také spotřebitelů.

Společnosti působící v oboru otvorových výplní a lehkých obvodových plášťů, kterých jsou v České republice řádově stovky a zaměstnávají přímo i nepřímo desetitisíce lidí, se díky naší legislativě pohybují za hranicí zákona.

Příkladem je § 26 odst.3), vyhl. č. 268/2009 v tomto znění: "Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajišťovat dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby, současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m3.h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za dvě hodiny. Dále musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání".

Jednoduše řečeno, vyhláška ukládá povinnost mít otevřené okno a zároveň zajistit ochranu před hlukem. Skutečnost, že zákonodárce tyto dva ukazatele spojuje slovem současně, představuje zpronevěření se principu srozumitelnosti právního předpisu a tím jeho vykonatelnosti. V praxi to znamená, že každé okno dodané na stavbu vyhlášku nesplňuje, a proto je jeho montáž právně napadnutelná.

Odpověď na otázku, zda vyhlášku sestavil nekompetentní úředník nebo se jedná o lobbing určité zájmové skupiny, která si vytvořila nástroj pro své působení, není důležitá. Důležité je, proč zákonodárci a odborníci působící v technických komisích, normalizačních komisích a na vysokých školách nevytvářejí podmínky pro poctivé podnikání? Proč nutí podnikatele pracovat za hranicí zákona? Proč je nutí vynakládat finanční prostředky za právní služby na beznadějnou obranu? Jsou tady přece proto, aby vytvořili dobré podmínky pro podnikání a zároveň chránili spotřebitele. Tímto konáním znevýhodňují naše společnosti při exportu a nepřímo podporují import výrobků stejné, častěji však nižší kvality ze zahraničí.

Místo investic do rozvoje a odměňování zaměstnanců platí firmy penále a také sumy za různé vysoce sofistikované výpočty, které však často nemají reálný základ.

Uvedený příklad je jedním z mnoha nástrah, které nám naše legislativa klade: Před dvěma lety vznikla Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP), která sdružuje nejvýznamnější firmy a dodavatele v oboru. Její členové doufají, že se časem setkají s porozuměním kompetentních činitelů, a že doposud donquichotský boj bude nahrazen smysluplnou diskuzí.

Více o České komoře lehkých obvodových plášťů na www.cklop.cz.

AUTOR: Ing. Petr Nevšímal
realizační firma Nevšímal a.s.