Rozvoj přenosové soustavy ČR

Jednou ze základních povinností provozovatele páteřní přenosové soustavy ČR, akciové společnosti ČEPS, plynoucích z Energetického zákona (zákon 458/2000 Sb.), je odpovědnost za rozvoj této soustavy.

Společnost ČEPS je povinna dle Energetického zákona (EZ) každoročně zpracovávat a zveřejňovat plánovaný rozvoj přenosové soustavy včetně propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, a to na dobu nejméně následujících 5 let.

Reálně zpracovaný časový horizont rozvojového plánu soustavy, zejména vzhledem k časové náročnosti realizace investic do infrastruktury přenosové soustavy, je delší a pokrývá období až 15 let (dlouhodobý plán).

Investiční akce tvořící rozvojový plán reflektují zejména požadavky žadatelů o připojení k přenosové soustavě. Mezi takové požadavky patří připojování nových elektrárenských zdrojů, průmyslových zón a posilování existujících transformačních vazeb s distribučními soustavami. Kromě toho rozvojový plán obsahuje akce směřující k posílení vnitřních a přeshraničních propojení, to vše při zajištění požadovaných standardů spolehlivosti a bezpečnosti přenosu.

Vývoj v přenosové soustavě ČR v nadcházejícím období let 2010 až 2020 budou ovlivňovat zejména následující klíčové faktory:

- Modernizace a obnova zdrojové základny v severozápadní oblasti soustavy. Výstavba nového uhelného bloku 660 MW v elektrárně Ledvice, paroplynového zdroje 880 MW v elektrárně Počerady a modernizace elektrárny Prunéřov 2.

- Požadavky na nárůst transformačního výkonu mezi přeno­sovou a distribuční soustavou v Moravskoslezském kraji. Požadavky jsou vyvolány rozvojem oblasti a jsou rovněž důsledkem plánovaného odstavení dvou bloků elektrárny Dětmarovice (2x200 MW), které představují významný zdroj výkonu v distribučních sítích oblasti Ostravska.

- Plánovaná výstavba nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín. Celkový výkon nového zdroje nebyl definitivně určen, navrhován je ve variantě 2x1200 nebo 2x1700 MW.

- Plánovaná výstavba nového paroplynového zdroje o výkonu cca 1000 MW v lokalitě Mochov/Čelákovice - Středočeský kraj.

- Výrazný nárůst zájmu investorů o výstavbu zdrojů využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE).

Zájem o výstavbu větrných parků především v oblasti Krušných hor, Českomoravské vrchoviny a jižní Moravy v současnosti spíše stagnuje. Je to důsledek krajinotvorných problémů spojených s výstavbou těchto zdrojů.

Novým a velmi významným faktorem v oblasti OZE je rychlý nárůst žádostí o připojování fotovoltaických zdrojů (FVE). Většina žádosti o připojení je směrována do distribučních soustav a jedná se z pohledu PS o menší zdroje. Celkové (součtové) výkonové hodnoty těchto zdrojů jsou však natolik významné, že ovlivňují i toky výkonu transformačních vazeb mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami.

Na vývoj v oblasti zdrojů i spotřeby reaguje PS svým střednědobým a dlouhodobým rozvojovým plánem. Navržena je proto řada rozvojových akcí, jejichž cílem je splnit požadavky kladené na PS a trvale zajistit provoz PS s požadovanou úrovní spolehlivosti a kvality přenášené elektrické energie.

Realizace akcí vyvolaných potřebou vyvedení elektrického výkonu z nových výrobních bloků a zajištěním spolehlivého provozu PS jak pro zásobování tuzemských spotřebitelů, tak v rámci mezinárodní spolupráce, je obvykle spojena s vysokou finanční náročností.

V roce 2009 investoval ČEPS do modernizace PS 2,1 mld. Kč. V příštích deseti letech, zejména v návaznosti na připojování zdrojů a navyšování kapacit transformačních vazeb s distribučními soustavami, bude nutné investovat v průměru kolem 4 mld. Kč ročně.

Jako konkrétní příklad demonstrující finanční, časovou a věcnou náročnost procesu připojování k PS může sloužit modernizace a obnova zdrojů v severozápadních Čechách a řešení napájení oblasti Ostravska.

Modernizace a posilování zdrojové základny v severozápadní oblasti ČR

V severozápadních Čechách se nachází řada elektrárenských bloků, jejichž technická životnost vyžaduje v nejbližších letech modernizaci nebo nahrazení novými výrobními bloky. Investoři elektráren zahájili v dostatečném časovém předstihu modernizaci starší nebo výstavbu nových zdrojů. Vhodnými lokalitami pro výstavbu nových efektivních bloků jsou obvykle areály stávajících výroben s možností využití stávající infrastruktury.

V oblasti severozápadních Čech je plánována výstavba nového klasického bloku (palivo hnědé uhlí) o výkonu 660 MW v lokalitě Ledvice a výstavbu paroplynového zdroje o výkonu 880 MW v lokalitě Počerady.

Plánované zdroje není vzhledem k jejich velikostem možné připojit do sítě o napětí 220 kV, která byla budována v padesátých a šedesátých letech minulého století a jejíž přenosová schopnost neumožňuje vyvedení takových výkonů. ČEPS musí pro tyto účely zajistit výstavbu nových uzlů 400 kV a navazující síťové infrastruktury, tj. výstavbu nových vedení.

Nezbytná investiční opatření plánovaná společností ČEPS v regionu severozápadních Čech znamenají, že ČEPS ve svém investičním programu bude v příštích deseti letech realizovat zdvojení nebo výstavbu 225 km vedení 400 kV a vystaví dvě nové rozvodny. Celkové investiční náklady převýší částku 6 mld. Kč.

Moravskoslezský kraj

Společnost ČEPS v současné době připravuje a realizuje také řadu investičních opatření v regionu severní Moravy, která jsou vyvolána výrazným nárůstem spotřeby elektrické energie v uvedené oblasti. Opatření jsou navržena a realizována v koordinaci s ČEZ Distribuce a jsou rozložena do období let 2009 až 2012. Navrhovaná opatření lze rozdělit na dočasná a systémová.

Dočasná opatření nejsou schopna v plné míře zabezpečit požadovaný nárůst transformačního výkonu, ale zajišťují postupné zlepšení úrovně zásobování v regionu od roku 2009.

Systémová opatření jsou zaměřena na dlouhodobé a komplexní řešení zásobování regionu. Vzhledem k rozsahu těchto akcí a z toho plynoucích nároků na jejich přípravu a legislativní zajištění (posuzování vlivu na životní prostředí, územních řízení, stavebních řízení) je doba potřebná pro jejich realizaci delší.

Investiční akce komplexně řešící zásobování oblasti elektrickou energií představují výstavbu 80 km vedení 400 kV, vybudování jedné nové rozvodny 400 kV, posílení transformace v oblasti o jeden transformátor 220/110 kV o výkonu 200 MW a čtyři transformátory 400/110 kV o výkonu 350 MW. Celkové náklady vynaložené společností ČEPS v této oblasti přesáhnou hodnotu 3 mld. Kč.

Mezinárodní spolupráce

Rozvoj přenosové soustavy je koordinován i v rámci mezinárodní spolupráce evropských provozovatelů přenosových sítí. V červnu tohoto roku chce asociace Evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity) zveřejnit první takzvaný Desetiletý pilotní evropský plán elektro­energetických soustav ­TYNDP (Ten Year Network Development Plan 2010-2020).

ČEPS je také členem této asociace. Uvedený pilotní rozvojový plán je prvním krokem přípravy vedoucí k naplnění požadavku směrnice EC 714/2009 (Třetí evropský energetický balíček), který ukládá ENTSO-E povinnost připravit a zpracovat opatření k posílení Evropské přenosové soustavy tak, aby bylo možné dosáhnout tzv. cíle "20-20-20", tj. 20% snížení produkce skleníkových plynů, 20% zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů energie a 20% zvýšení efektivity využití elektrické energie.

Směrnice nabývá platnosti příští rok. Druhé vydání TYNDP je plánováno na rok 2012.

Možné problémy při realizaci

Investiční akce obsažené v rozvojovém plánu společnosti ČEPS představují značné časové a finanční nároky na realizaci, a to včetně nároků na projekční a dodavatelské kapacity, počínaje výrobou energetického zařízení a konče dodávkou montážních prací.

K nejvýznamnějším ohrožením z hlediska naplnění těchto investičních plánů patří jejich nutné veřejnoprávní projednávání. Příprava energetických staveb je tak záležitostí velice zdlouhavou a podle Závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise značně byrokraticky náročnou. Zatímco vlastní fyzická výstavba vedení přenosové soustavy trvá 1-2 roky (v závislosti na jeho délce), vyřizování všech povolovacích procedur se může protáhnout na 8-10 let.

S tím souvisí i narůst negativních postojů veřejnosti k energetickým stavbám, což se dále projevuje na výrazném prodloužení doby přípravy a realizace liniových staveb. Zdlouhavost povolovacích procedur a jejich malá flexibilita limituje realizaci investičních akcí. Do budoucna představuje riziko pro zajištění spolehlivosti a bezpečnost přenosové soustavy, neboť rychlost přípravy výstavby nestačí uspokojovat zvyšující se nároky na kapacitu a provozní připravenost PS.

AUTOR: Ing. Svatopluk Vnouček
AUTOR: Ing. Andrew Gayo Kasembe
Autoři zastávají funkce vedoucí odboru Správa majetku a dokumentace a vedoucí odboru Rozvoj ve společnosti ČEPS.