EPC: metoda, která činí ekologicky šetrné technologie dostupnými

Investiční náklady vynaložené na energeticky úsporná opatření jsou dodavateli projektu postupně hrazeny splátkami, které jsou odvozeny z dosažených úspor nákladů na energii.

Podstatné rysy, které metodu EPC (Energy Performance Contracting) odlišují od jiných služeb, jsou přinejmenším tři:

• investice jsou spláceny z dosažených úspor provozních nákladů,
• dodavatel smluvně ručí za sjednaný objem úspor energie,
• dodavatel přebírá část rizik spojených s realizací, případně i se splácením investice.

Dodavatelem metody EPC jsou firmy energetických služeb (také ESCO z anglického výrazu Energy Services Company). Typická firma energetických služeb zákazníkovi nabízí vždy komplex služeb spojených s úsporami energie. Jsou to služby projekční, inženýrské, technické, manažerské a většinou i finanční.

EPC, to jsou projekty na klíč

Služby EPC nejsou většinou ničím novým. Nový je způsob, jakým jsou poskytovány. Jde o projekt na klíč, který bere v úvahu všechny oblasti užití energie a obsahuje veškeré činnosti nutné k dosažení energetických úspor. Projekt je vždy přizpůsoben zákazníkovi a jsou v něm obvykle zahrnuty následující služby:

• energetická analýza (může být v podobě energetického auditu, ale v některých částech je důkladnější),
• návrh opatření na úsporu energie a snížení nákladů,
• instalace a zprovoznění navržených zařízení,
• financování projektu (ve vhodných případech může být využit jiný finanční zdroj),
• vyškolení obsluhy zařízení,
• zajištění měření a sledování dosažených výsledků,
• dlouhodobý dohled nad funkčností a výkonností instalovaného zařízení.

Smluvní vztah obvykle trvá od čtyř do deseti let a po tu dobu dochází k postupnému splácení vynaložených investičních prostředků, nákladů za poskytnutí finančních prostředků a nákladů za související servisní činnost.

Firma energetických služeb je za své služby placena na základě dosažených úspor energie. V případě, že není dosažen očekávaný objem úspor, nezůstane jí celý objem splátek a je krácena na příjmech. Přesný způsob stanovení splátek a další podrobnosti závisejí na konkrétním smluvním ujednání mezi dodavatelem (firmou energetických služeb) a zákazníkem.

Využití metody EPC není univerzální. Hodně záleží na kvalitní úvodní fázi přípravy projektu, z níž vyplynou základní informace o potenciálu úspor energie a o vhodnosti využití metody.

Výhody EPC

EPC představuje specifický způsob řešení rekonstrukce energetických systémů v budovách i v technologických procesech. Volí nejefektivnější způsob, který přináší úsporu investičních prostředků a zároveň také provozních nákladů spojených se spotřebou energie. Za dosažení sjednaného objemu úspor energie se poskytovatel energetických služeb smluvně zaručí.

Podstatným rysem EPC je převzetí většiny rizik specializovanou firmou, která projekt uskutečňuje. Není třeba jednat s řadou dodavatelů a na základě správně nastavených pravidel řeší všechny záležitosti ESCO. Převzetí rizik přináší pro firmy energetických služeb určité vícenáklady. Jinak řečeno, je běžné, že za převzetí rizik se platí, což bývá podle některých názorů zbytečné prodražení projektu. Bez metody EPC se však "neošetření rizik" projeví většinou v nedosahování očekávaného objemu úspor energie, což způsobí ztrátu daleko větší.

U těchto projektů dochází k situaci, kdy má firma energetických služeb stejné motivace jako její zákazník - společný zájem na způsobu a rozsahu instalace navrhovaných opatření, aby byla co nejefektivnější, a na co největších přínosech v úsporách energie. To nemá obdoby u žádné jiné formy dodavatelsko-odběratelských vztahů. Při obvyklém způsobu dodávek není dodávající firma odpovědná za dosažení úspor energie ani úspor provozních nákladů a obvykle nehledá nejvhodnější kombinaci úsporných opatření a vhodné typy zařízení.

Další výhoda je také v tom, že zákazník na počátku nemusí vynaložit potřebné investiční prostředky, které jsou spláceny v průběhu trvání smluvního vztahu z úspor. Splátky kryjí uspořené provozní náklady, související se snížením spotřeby energie, za které se firma energetických služeb zaručí. Pokud není dosaženo očekávaného objemu úspor, měla by rozdíl vyrovnat v plné výši. Pokud je dosaženo vyšších úspor, než bylo očekáváno, o finanční podobu "nadúspor" se obvykle dělí obě strany ve smluvně sjednaném poměru.

Financování celého projektu prostřednictvím firmy energetických služeb však není podmínkou - pokud je zákazník schopen dosáhnout na výhodnější podmínky při získání finančních prostředků, od firmy energetických služeb si nechá "jen" ručit za dosažení úspor energie. Tento způsob však nebývá častý.

Výhodou je i zkušenost firem energetických služeb při dosažení optimálního poměru mezi objemem vynaložené investice a dosažených úspor. Bývají instalována taková opatření, která umožní energetickému systému pružně reagovat na měnící se využití budov a jejich částí při zachování co nejvyšších úspor energie.

Stavební úpravy budov

Vyskytuje se názor, že stavebně konstrukční úpravy budov spočívající v zateplení pláště a výměně oken je možno hradit z dosažených úspor a tedy použít pro ně metodu EPC. Tato představa je obvykle mylná - úpravy jsou z úspor návratné v poměrně dlouhém časovém horizontu dvaceti let a více a kromě toho jsou podobné stavební zásahy definitivní a nereagují na měnící se vnější a vnitřní podmínky.

Úpravy pláště budov včetně výměny oken je lépe zadávat a financovat přímo bez dalších nákladů spojených se zárukami za dosažení úspor. Pokud stav pláště a oken vyžaduje stavební úpravy z hlediska vzhledu nebo fyzického stavu, lze projekt EPC s projektem zahrnujícím stavební úpravy časově spojit se samostatným financováním každého projektu. V poslední době se objevují projekty, ve kterých jsou spojována řešení stavebních prvků, financovaná z podstatné míry dotačními prostředky (např. Operační program Životní prostředí) s projekty řešenými metodou EPC. Taková kombinace může přinést dosažení optimální úrovně úspor energie.

Způsoby financování EPC

Princip financování energeticky úsporných opatření spočívá v uskutečnění úspor v nákladech na zajištění dodávky energií. Z těchto úspor je splácena firmě ESCO počáteční investice do zařízení, náklady na údržbu a náklady na provoz zařízení. V zásadě existují dva druhy vztahů příjemce, firmy ESCO a zdroje financování (např. banky): přímý a nepřímý vztah. V přímém vztahu zákazník prakticky vůbec nevstupuje do vztahu se zdrojem financí. Financování projektu zajišťuje ESCO na své jméno a nese tak celé riziko neúspěchu projektu, byť by byl způsoben okolnostmi mimo její kontrolu. Tento koncept je vhodný pro veřejný sektor, který nepodléhá tolik konjunkturálním výkyvům jako soukromý sektor.

AUTOR: Ing. Vladimír Sochor
ekonomický ředitel SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Vývoj EPC v ČR

První poznatky o energeticky úsporných projektech řešených touto metodou se v České republice objevily brzy po roce 1990. Informace pocházely především z USA a Kanady, kde v té době probíhaly rozsáhlé programy ve veřejném sektoru. Krátce poté začaly vznikat první firmy energetických služeb. Postupem let se některým z nich podařilo realizovat řadu projektů. Mezi nejúspěšnější firmy energetických služeb dnes patří pražské společnosti ENESA, a.s., MVV Energie CZ, s.r.o., Siemens, s.r.o., AB Facility a.s. (propojená s brněnskou společností Energ, spol. s r.o.), EPC Motol s.r.o., společnost Středisko pro úspory energie s.r.o. z Mostu a několik dalších.

Po roce 1993 se podařilo realizovat metodou EPC několik projektů. V roce 1995 se však objevila poměrně velká překážka v podobě zákona o veřejných zakázkách, podle něhož nebyla přijatelná komplexnost řešení energeticky úsporných projektů od návrhu opatření, přes zpracování projektové dokumentace, realizaci až po postupné splácení vynaložené investice a ručení za dohodnutý objem úspor. Přesto se postupně našlo řešení a nyní jsou veřejné zakázky na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem standardně "soutěženy" formou jednacího řízení s uveřejněním. Tyto veřejné zakázky mají svá specifika, proto lze doporučit, aby zadavatelům s přípravou a organizací soutěže pomohla odborná poradenská společnost zabývající se úsporami energie.

Další větší projekty se tedy začaly objevovat až kolem roku 1999. Kromě firem energetických služeb se o rozvoj metody EPC zasadila nejvíce poradenská společnost SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., která se snažila podněcovat další firmy, aby se touto metodou zabývaly. Po roce 2000 se však začala orientovat na podporu projektů na straně zákazníka a připravuje projekty formou organizace veřejných zakázek.

Specifické pro rozvoj metody EPC v České republice se stalo, že nebyla nikdy významně podporována "shora". Všechny projekty vznikaly přičiněním fungujících firem energetických služeb, poradenských firem přes úspory energie, které zákazníkům pomáhají s procesem veřejných zakázek na poskytování energetických služeb, anebo zájmem zákazníků, vlastníků a provozovatelů objektů.

V roce 2000 byla metoda EPC prosazena do zákona o rozpočtových pravidlech jako dodavatelský úvěr, přijatelný pro příspěvkové organizace. Tato podpora však postupem času z prováděcí vyhlášky zákona (vyhláška o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku) "vyprchala". Částečně byla metoda EPC podporována v rámci aktivit České energetické agentury až do jejího zrušení na konci roku 2007. Stejně tak z programu EFEKT, který je vyhlašován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, zmizela dotační podpora zadavatelům veřejných zakázek na projekty řešené metodou EPC.

Přesto má tato metoda nejširší využití ze všech států bývalé východní Evropy a předčí v počtu a velikosti projektů mnohé státy západní Evropy. V České republice je nabízena a většinou realizována s velkým důrazem na úspory energie na straně konečné spotřeby a na záruky za dosažený objem úspor bez ohledu na provozování zdrojů energie. Objevují se projekty spjaté s provozováním zdroje tepelné energie mimo jiné z důvodu rozdílu sazby daně z přidané hodnoty při nákupu topného media. To nabízejí některé firmy, které však při provozování neručí za úspory na konečné spotřebě, ale za efektivní výrobu a distribuci tepelné energie. Tento způsob je v českých podmínkách odlišován od metody EPC a je nazýván energetickým kontraktingem (také EC) nebo dlouhodobým pronájmem energetických zdrojů. V některých zemích je i tento způsob považován za energetické služby adekvátní metodě EPC.

Stále se hledá nejvhodnější a nejvyváženější znění smluv, na základě kterých jsou projekty řešené metodou EPC realizovány. Před několika roky se objevila u jednoho mezinárodního projektu na podporu energetických služeb snaha přijmout rysy smlouvy z Německa. Po několika pokusech se od toho pro nevhodnost a nevyváženost smlouvy odstoupilo a byl vytvořen nezávislý základní koncept smluvního vztahu, který je stále využíván. Obecné znění smlouvy bývá často součástí zadávací dokumentace, ovšem texty jsou stále na základě zkušeností vylepšovány. Také tento vývoj je ve srovnání s ostatními státy Evropy na vysoké úrovni.

Realizovat projekty metodou EPC se dařilo v resortu zdravotnictví a později také v resortech školství a kultury. Přes velkou snahu se však tuto metodu nepodařilo ve větší šíři prosadit ve státním sektoru. Ve veřejné sféře je od počátku největší zájem o metodu EPC v komunální oblasti, kde je realizováno nejvíce projektů v řadě měst. Poslední dobou o podobné projekty projevují zájem také kraje.

Česká republika rozhodně patří v oblasti rozvoje metody EPC mezi evropskou špičku a řadí se mezi státy, jako jsou Německo, Francie, Velká Británie, Rakousko nebo Švédsko.