Arnika radí krajům s ochranou alejí

Nová koncepce

"Několik let sledujeme případy kácení alejí a hledáme řešení problémů, s nimiž se silničáři potýkají. Jde zejména o zdánlivě neřešitelný konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody a snahou opravovat silnice a zajistit bezpečnost provozu. Koncepce ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic," říká jeden z autorů nové koncepce Jakub Esterka z Arniky.

Publikace o ochraně alejí sdružení Arnika vychází z výsledků několikaleté diskuze oborníků, architektů a projektantů se správci silnic a přináší i zkušenosti ze zahraničí. Vyplývají z nich především koncepční pravidla pro obnovu alejí a potřeba důsledného uplatňování bezpečnostních prvků, jakými jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení, například k omezení rychlosti v exponovaných úsecích. Už při přípravě projektů rekonstrukcí silnic je třeba pamatovat i na ošetření alejí a dosadby stromů.

Kácet, nebo pečovat?

Potřebu koncepčního přístupu k alejím ukazuje i aktuální záměr vykácet jednorázově celkem 1150 z 4596 stromů rostoucích v alejích na Klatovsku. O povolení záměru nyní rozhodují úřady. Vysázeno má být jen 719 stromů, ačkoliv zkušenosti ukazují, že k zachování alejí je nutné sázet zhruba o třetinu více stromů, než kolik se kácí. "Tato kauza je v mnoha směrech typická. Po mnoha letech zanedbávání péče o stromy přichází velká suma peněz z Evropské unie. Provede se proto drahá a rozsáhlá akce, přičemž hrozí, že v dalších letech bude stromům nadále chybět průběžná péče," upozornil Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Právě ta ale hraje v ochraně alejí značně důležitou roli.
"V uplynulých dekádách se o stromy v řadě krajů nikdo prakticky nestaral, takže dnes jsou často ve velmi špatném stavu. Nové výsadby jsou mnohdy doslova tragické - sázejí se špatně rostlé a málo vitální stromy, které bez důkladné péče usychají nebo se nesprávně větví, takže zakládají problém, který za další desítky let opět povede k nutnosti kácet. To je třeba naprosto změnit. Zapěstování mladého stromu stojí pár desítek korun, ale péče o špatně rostlý strom může přijít na desítky tisíc," říká další z autorů koncepce, dendrolog Michal Valečík.

Kraje vítají "návod"

Ke koncepčnímu přístupu k alejím se již přihlásila Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Vyčlenila či zajistila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území.

"Kromě toho na správě probíhá doplňující školení 14 zaměstnanců na dendrology tak, aby mohla kvalitně zajistit ošetření stávajících stromů a zeleně nejen kolem silnic, ale doplňkově i v parcích a na jiných pozemcích patřících zřizovateli," popisuje jeden z konkrétních kroků Ing. Jan Míka, ředitel Krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina.

O koncepci vytvořenou Arnikou má zájem také Zlínský kraj. "Koncepce je to, co tu doposud chybělo. Mít v ruce materiál, který dostane do ruky starosta či silničář a dočte se v něm o všem potřebném od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to a co s tím. Prostě ukázat, že když se chce, tak to jde, jen musí být vůle. Mne samozřejmě zaujala kapitolka o mapování alejí v Olomouckém kraji, neboť náš zájem na obdobném mapování v našem kraji trvá," říká ke koncepci Ing. Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.

Mizející aleje

Arnika loni zpracovala podrobný přehled o kácení stromů v alejích od roku 2003 do roku 2008. Statistika sestavená na základě dat, které přes počáteční neochotu poskytli sami silničáři, prokázala, že se podél krajských silnic více kácí, než sází. Letos Arnika statistiku doplnila a hrozivý trend se potvrdil: během let 2003-2009 bylo vykáceno víc jak 82 tisíc stromů, zatímco jen necelých 48 tisíc jich bylo vysazeno (viz příloha). Z odpovědí silničních správ navíc není zřejmé, zda šlo o dosadby a výsadby alejí.

"Lze se obávat, že v řadě případů byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde, z pohledu správců silnic v méně konfliktních lokalitách. Aleje z české krajiny prostě mizí," komentuje stručně výsledek statistického sčítání Lukáš Matějka z Arniky.