Tropické pralesy dělí chudý a bohatý svět

Pokud se v Cancúnu rýsuje naděje na nějaký skutečný posun vpřed, nejčastěji je zmiňována dohoda o ochraně světových pralesů. Šance na její schválení jsou značné.

Světové pralesy jsou klíčové pro omezení škodlivých plynů. Jejich ochrana je proto v Cancúnu jedním z klíčových témat.

"Myslím, že jednání postupují dobře," pochvaloval si norský premiér Jens Stoltenberg, jehož země s návrhem dohody, jak zastavit odlesňování planety, přišla.

Představitelé některých rozvojových států ale volí o poznání méně optimistický tón. Prezident Guyany Bharrat Jagdeo si podle britského listu The Guardian stěžoval, že jeho země splnila podmínky stanovené pro tento rok - a zatím neviděla ani cent z přislíbené pomoci ve výši 250 milionů dolarů.

Stoltenberg odpověděl, že Norsko trvá na tom, že příjemce pomoci musí napřed prokázat hmatatelné výsledky, pak teprve uvidí pomoc.

Na první pohled přitom vypadá pomoc tropickým pralesům jako docela jednoduchý a dobrý nápad. Nebude stát moc peněz, není třeba nějakých nákladných technologií, posun vpřed by měl být v krátké době dobře patrný.

Proto slíbilo Norsko už dříve společně se Spojenými státy věnovat na zachování pralesů úctyhodných 4,5 miliardy dolarů. Měl to být modelový plán, jak postupovat proti kácení pralesů. Iniciativy se pohotově chopili mnozí mecenáši. Například finančník George Soros se rozhodl věnovat ochraně tropických pralesů v Indonésii.

Široká podpora se přetavila v přesvědčení, že dohoda o peněžní pomoci, která by pomohla rozvojovým zemím zastavit odlesňování, bude možná.

Jenže, několik zásadních překážek na cestě zůstalo.

Americká delegace v Cancúnu podmiňuje schválení dohody tím, že bude přijat její plán, jak ověřovat snižování škodlivých emisí.

Rozvojové země, jako je Guyana, takový přístup kritizují. Prezident Jagdeo zdůraznil, že pozdržení slíbené pomoci rozhýbalo tak negativní vášně, že jej to může stát prezidentské křeslo. "Všechno vypadalo snadně, dokud se do hry nevložili nevypočitatelní byrokraté," prohlásil.

Vzdor těmto těžkostem jsou ale ekologičtí aktivisté spokojeni. Nejlepší zprávou jsou pro ně nové údaje velkého guyanského souseda Brazílie, která uvedla, že kácení pralesů se zpomalilo.

Brazílie vyšla z přesných údajů, které nabídlo satelitní pozorování. Od srpna 2009 do července 2010 zmizelo z plochy Amazonského pralesa asi 6450 čtverečních kilometrů deštného pralesa. Oproti předcházejícímu roku to znamená pokles o 14 procent. Vykácená plocha je zároveň nejmenší za posledních dvacet let.

Brazílie se dobrovolně zavázala, že v rámci boje proti klimatickým změnám sníží roční úbytek pralesa o 80 procent ve srovnání s rokem 1990. Amazonské pralesy tvoří největší souvislou plochu lesního porostu na Zemi.