Do české historie se solární elektrárny zapíšou černým písmem

Kolik jich potřebujeme?

Zdá se, že do konce roku 2010 bude připojen výkon zhruba 1650 MW a to potvrzuje oprávněnost již přijaté novely zákona o OZE, která zabrání skokovému zdražení elektřiny v roce 2011.

Odhady tohoto čísla mediálně aktivní fotovoltaickou asociací, která se snažila přijetí novely zabránit, mírně řečeno nevyšly a to bylo argumentováno i manipulací čísel ze strany ERÚ.

Ještě větším překvapením je ale fakt, že se zřejmě moc nemýlil ani ČEZ, když už před více než půl rokem tvrdil, že do konce roku 2010 může být nainstalováno ve fotovoltaice přes 2000 MW. ČEZ byl za tento odhad obviňován nejrůznějšími asociacemi a zelenými hnutími ze šíření poplašné zprávy a obdobných praktik.

ERÚ nyní pár dní před koncem roku oficiálně říká, že mimo 1650 MW nainstalovaných do konce roku 2010 může ještě v prvních třech měsících roku 2011 přibýt dalších 500 MW solárních elektráren. Mezi nimi mnoho těch, které se kvůli velmi chladnému počasí na konci listopadu a v průběhu prosince nestihnou připojit do konce roku.

Výhodná investice

Úchvatné tempo dokončování elektráren s koncem letošního roku dokazuje, o jak mimořádně výnosnou investici šlo a jaké riziko investoři podstupovali.

Na podzim 2009 pod hrozbou změny zákona o OZE, který měl umožnit snížení výkupní ceny solární elektřiny pro rok 2010 o více než 5 %, tempo nově zahájených fotovoltaických projektů výrazně pokleslo. Avšak poté, co začátek roku 2010 dal jistotu, že poslanci i přes pádnou odbornou argumentaci včetně odhadů ERÚ neudělali vůbec nic, odstartoval nový boom.

Výsledkem je skutečnost, že v posledních třech měsících roku se letos zvýší výkon solárních elektráren proti stavu k 1. 10. na více než dvojnásobek (k 1.10. 2010 nainstalováno necelých 800 MW).

Paradox cen

S přelomem let 2010 a 2011 vznikne docela zajímavý paradox. Je velmi reálné, že až 500 MW elektráren nestihne připojení v roce 2010, a připojí se do sítě až v roce 2011, ale už za zcela odlišných podmínek.

Solární elektrárny, které budou připojeny v roce 2010, budou prodávat produkovanou elektřinu následujících 20 let za cenu 12,50 Kč/kWh. U elektráren připojených v roce 2011 to bude pouhých 5,50 Kč/kWh. Obrovský rozdíl.

Pokud ERÚ tvrdí, že 5,50 Kč/kWh stanovených pro rok 2011 je přiměřenou cenou odpovídající podmínkám na trhu a 15leté návratnosti stanovené zákonem o OZE, jak se pak dá hodnotit výkupní cena 12,15 Kč/kWh pro elektrárny uvedené do provozu v roce rok 2010 nebo 12,80 Kč/kWh v roce 2009? Triviální počty.

Za (ne)účasti ČEZu

A co ČEZ? Může vůbec někdo uvěřit argumentům managementu, že ČEZ nákupem vznikajících elektráren pouze zachraňoval peníze daňových poplatníků, aby neodpluly do zahraničí? Vždyť ještě do začátku tohoto měsíce měl ve své části Národního alokačního plánu navrženy investice do solárních elektráren ve výši přes 10 mld. Kč a požadoval za ně přidělení volných emisních povolenek po roce 2013.

Až v prosinci přišel ČEZ na to, že zmíněné solární elektrárny by vznikly i bez jeho přispění, a po dohodě s MŽP tyto elektrárny z alokačního plánu dobrovolně vyřadil. Utracené desítky miliard bez kontroly výběru, bez kontroly ceny, vše chráněné obchodním tajemstvím. A kdo na to dohlížel? Přes dozorčí radu ČEZ to nebyl zase nikdo jiný než politici.

Kdo to všechno zaplatí?

A jaké je poučení z příběhu solárních elektráren? Tam, kde účty téměř výhradně platí daňový poplatník (v tomto případě spotřebitel elektřiny), nelze se na politiky spolehnout, stále sledují daleko více vlastní zájmy, než ochranu zájmů občanů či dokonce životního prostředí. Nic na tom nemění ani fakt, že nakonec část účtu solárních elektráren na sebe vezme stát: peníze, které na řešení této situace uvolní, nepochází od nikoho jiného, než od daňových poplatníků.

AUTOR: Michal Šnobr
Analytik, podnikatel a spoluzakladatel makléřské společnosti AKRO Capital, a.s. Jako odborník na energetiku dlouhodobě spolupracuje se skupinou J&T a aktivně se podílí na jejích významných obchodech.