Návrh Nařízení vlády o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

III.

N á v r h

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne .... 2011

o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Vláda nařizuje podle § 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, (dále jen "zákon"):

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení vlády stanoví způsob hodnocení rizik ekologické újmy, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění a bližší podmínky provádění a způsobu finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných opatření.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) místem provozní činnosti - objekt nebo zařízení provozovatele[1]⁾ vykonávajícího provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k zákonu (dále jen "odpovědný provozovatel"), ve kterém je tato provozní činnost vykonávána, v němž jsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky nebo v němž provozovatel zachází se závadnými látkami nebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními,

b) množstvím umístěných nebezpečných a závadných látek - projektované množství látek, které se může jednorázově nahromadit v objektu nebo zařízení odpovědného provozovatele při jeho provozní činnosti nebo činnostech (projektovaná kapacita odpovídající maximální zabezpečené zásobě pro provozní činnost),

c) objektem - celý prostor, v němž je umístěno jedno nebo více zařízení odpovědného provozovatele, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur odpovědného provozovatele,

d) zařízením - technická nebo technologická jednotka, kterou odpovědný provozovatel využívaná při provozní činnosti (výrobě, zpracování, skladování, nakládání a vykládání při přepravě).

§ 3

Způsob hodnocení rizik ekologické újmy

(1) Odpovědný provozovatel provádí a dokumentuje hodnocení rizika ekologické újmy v rozsahu odpovídajícím pravděpodobnosti jejího vzniku a závažnosti možných vlivů na životní prostředí.

(2) Hodnocení rizika ekologické újmy provádí odpovědný provozovatel zvlášť pro každé místo provozní činnosti.

(3) Odpovědný provozovatel provádí

a) základní hodnocení rizika ekologické újmy (dále jen "základní hodnocení rizika"), a

b) podrobné hodnocení rizika ekologické újmy (dále jen "podrobné hodnocení rizika").

(4) Základní hodnocení rizika není povinen provést odpovědný provozovatel, který provádí podrobné hodnocení rizika.

(5) Odpovědný provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou pod body 11 a 13 přílohy č. 1 k zákonu, provádí hodnocení rizik pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má ve vlastnictví nebo nájmu.

(6) Odpovědný provozovatel, který zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami podle jiného právního předpisu[2]⁾ v celkovém množství, které nedosahuje limitů stanovených v části B přílohy č. 1 tohoto nařízení vlády, neprovádí hodnocení rizik podle tohoto nařízení.

(7) Odpovědný provozovatel registrovaný v Programu EMAS[3]⁾ nebo odpovědný provozovatel, který prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14 000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace, provádí pouze základní hodnocení rizika podle § 4.

§ 4

Základní hodnocení rizika

(1) Odpovědný provozovatel v základním hodnocení rizika provede a písemně zdokumentuje

a) souhrn základních informací o provozovateli a místě provozní činnosti, pro které je hodnocení rizika prováděno,

b) identifikaci a popis činnosti provozovatele (část A přílohy č. 1) jeho objektů nebo zařízení nebo přepravních prostředků s uvedením druhu a množství v nich umístěných látek nebo jiných materiálů, které mohou způsobit ekologickou újmu (část B přílohy č. 1) v místě provozní činnosti, pro které je hodnocení rizika prováděno, a to v souhrnu všech prováděných provozních činností při zohlednění jejich možných vzájemných vlivů,

c) popis okolí (životního prostředí) hodnoceného místa provozní činnosti (část C přílohy č. 1) z hlediska možnosti vzniku ekologické újmy, včetně uvedení vzdáleností k popisovaným objektům v rozsahu potřebném pro hodnocení možných rizik jejího vzniku,

d) předpokládané situace vzniku ekologické újmy, a odhad jejich následků (část D přílohy č. 1),

e) informace o dřívější havárii nebo ekologické ujmě (část E přílohy č. 1),

f) celkový počet dosažených bodů (část F přílohy č. 1).

(2) Náležitosti základního hodnocení rizika, včetně bodového hodnocení jednotlivých údajů, jsou stanoveny v příloze č. 1.

(3) V případě, že celkový počet dosažených bodů je vyšší než 50, provádí odpovědný provozovatel podrobné hodnocení rizika podle § 5.

§ 5

Podrobné hodnocení rizika

(1) Odpovědný provozovatel v podrobném hodnocení rizika provede a písemně zdokumentuje

a) souhrn základních informací o provozovateli a místě provozní činnosti, pro které je hodnocení rizika prováděno,

b) vyhodnocený celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika,

c) popis provozní činnosti odpovědného provozovatele a objektů s uvedením druhu a množství v nich umístěných látek nebo jiných materiálů, které mohou způsobit ekologickou újmu v hodnoceném místě provozní činnosti, pro kterou je zpracovávané hodnocení rizika, a to v souhrnu všech prováděných činností při zohlednění jejich možných vzájemných vlivů,

d) popis okolí (životního prostředí) hodnoceného místa provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku ekologické újmy, včetně uvedení vzdáleností k popisovaným objektům v rozsahu odpovídajícím možným rizikům jejího vzniku,

e) předpokládané situace vzniku havarijních stavů jiných událostí, které mohou způsobit ekologickou újmu, odhad jejich četnosti a velikosti ekologické újmy, včetně existujících a navrhovaných nápravných opatření, a

f) návrh způsobů na odstranění havarijních stavů, které mohou být vyhodnoceny jako ekologická újma, včetně provedení nápravných opatření a jejich ocenění.

(2) Náležitosti podrobného hodnocení rizika jsou stanoveny v příloze č. 2.

(3) Odpovědný provozovatel, který má zpracovanou a schválenou dokumentaci pro objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A podle jiného právního předpisu[4]⁾ dokumentuje v rámci podrobného hodnocení rizik pouze část D a F podle přílohy č. 2. Odpovědný provozovatel, který má zpracovanou a schválenou dokumentaci pro objekty nebo zařízení zařazené do skupiny B podle jiného právního předpisu⁴⁾, dokumentuje v rámci podrobného hodnocení rizik pouze část F podle přílohy č. 2.

§ 6

Kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění a bližší podmínky provádění a způsob finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření

(1) Kritériem posouzení základního nebo podrobného hodnocení rizika předloženého odpovědným provozovatelem při kontrole je, zda jednotlivé kroky při hodnocená rizika byly nebo nebyly provedeny nebo zda je provedené hodnocení rizika reálné, nebo nelze na základě předloženého dokumentu hodnocení rizika posoudit nebo je hodnocení rizika zcela nerealistické.

(2) Kritériem posouzení dostatečného finančního zajištění je, zda dokladované finanční prostředky o zabezpečení finančního zajištění předložené provozovatelem při kontrole odpovídají vyhodnocenému riziku, jaký druh ekologické újmy je zajištěn existujícími pojistnými produkty nebo jinými produkty finančního zajištění a zda nejsou omezení ve finančním zajištění neslučitelná s vyhodnoceným rizikem.

(3) Při posuzování základního nebo podrobného hodnocení rizika a dokladu o zabezpečení finančního zajištění, které předkládá provozovatel při kontrole, se postupuje zejména pro

a) základní hodnocení rizika podle kontrolních bodů uvedených v příloze č. 3 část A,

b) podrobné hodnocení rizika podle kontrolních bodů uvedených v příloze č. 3 část B,

c) existující finanční zajištění podle kontrolních bodů uvedených v příloze č. 3 část C.

(4) Odpovědný provozovatel provádí posouzení dostatečnosti finančního zajištění vzhledem k navrhovaným nápravným opatření a jeho ocenění podle bodů uvedených v příloze č. 4.

§ 7

Účinnost

Toto nařízení vlády nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. .../2011 Sb.

Náležitosti základního hodnocení rizika

Část A
1.	Obchodní firma / jméno provozovatele a jeho adresa

2.	Jméno, příjmení, telefon a e-mail statutární osoby provozovatele:

3	Pořadové číslo provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu

4	Název a poloha místa provozní činnosti, pro které se provádí základní hodnocení rizika a jeho identifikace (např. provozní zařízení, sklad, mezideponie, odpadní jímka, úložné místo pro nakládání s těžebními odpady, výpustní objekt, objekt nebo zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy) (souřadnice GPS v libovolném formátu)
	Sš:	Vd:

Část B Body
5.	Množství chemických látek a směsí[5]⁾ umístěných v místě provozní činnosti (provozní činnost uvedená v příloze č. 1 zákona pod body 10 a 11) přesahuje pro látky či směsi
	a) Vysoce toxické R-26, R-27, R-28 (H330, H310, H300)	0,5 t	(10)
	b) Toxické R-23, R-24, R-25 (H331, H311, H301)	5 t	(10)
	c) Nebezpečné pro životní prostředí R50 (H400)	10 t	(10)
	d) Nebezpečné pro životní prostředí R51, R-52, R-53, R-54, R-55 a R-56 (H411, H412, H413)	20 t	(10)
	e) Látky, které při syku s vodou uvolňují toxický plyn R29 (EUH029)	0,5 t	(10)
6.	Množství závadných látek umístěných v místě provozní činnosti (provozní činnost uvedená v příloze č. 1 zákona pod bodem 9) přesahuje pro
	a) závadné látky[6]⁾ množství 2000 l nebo 2000 kg		(5)
	b) nebezpečné závadné látky[7]⁾ množství 150 l nebo 150 kg		(5)
	c) zvlášť nebezpečné závadné látky⁸⁾ množství 15 l nebo 15 kg		(5)
7.	Provozovatel, který je oprávněn nakládat v místě provozní činnosti s nebezpečnými odpady, vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními podle jiného právního předpisu[8]⁾
	a) s nebezpečnými odpady[9]⁾		(5)
	b) s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními[10]⁾		(5)
Mezisoučet části B

Poznámky k části B

V případě, že lze chemickou látku nebo směs charakterizovat více nebezpečnými vlastnostmi použije se jedno zařazení, které má v části B uvedené nižší množství, tj. vykazuje vyšší stupeň nebezpečnosti.

Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 nevyplňují část C.

Část C pro provozní činnosti č. 1, 2, 9 až 15

Název vymezené ptačí oblasti[11]⁾ nebo evropsky významné lokality[12]⁾ a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti:

Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 100 m od vymezené ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (10)

Od 100 do 500 m (5)

více než 500 m (0)

Název nejbližšího významného vodního toku[13]⁾ a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti:

do 50 m (5)

Od 50 do 500 m (2)

více než 500 m (0)

10.

Název zranitelné oblasti[14]⁾ a její vzdálenost od místa provozní činnosti:

Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od zranitelné oblasti (5)

více než 50 m (0)

11.

Název povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů[15]⁾ a jejich vzdálenost od místa provozní činnosti:

do 25 m (5)

Od 25 do 250 m (2)

Více než 250 m (0)

12.

Název vodní nádrže[16]⁾, popř. vodárenské nádrže[17]⁾ a její vzdálenost od místa provozní činnosti:

do 25 m (5)

Od 25 do 250 m (2)

více než 250 m (0)

13.

Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu[18]⁾ v místě provozní činnosti:

číselný indikátor začíná číslem 1 a 21 (5)

číselný indikátor začíná číslem 4 (s výjimkou čísla 43) (2)

číselný indikátor začíná jiným číslem (1)

14.

Název ochranného pásma vodních zdrojů[19]⁾ a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti:

Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od ochranného pásma (5)

Od 50 do 250 m od ochranného pásma (2)

více než 250 m (0)

15.

Název ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody[20]⁾ a jeho vzdálenosti od místa provozní činnosti:

Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od ochranného pásma (10)

Od 50 do 250 m od ochranného pásma (5)

více než 250 m (0)

16.

Název chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod[21]⁾ a její vzdálenost k místu provozní činnosti:

Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (5)

Od 50 do 250 m od chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (2)

více než 250 m (0)

17.

Topografické poměry území - sklon terénu a jeho směr k vodohospodářským objektům a jiným chráněným územím uvedeným v bodech 8 až 16.

do 7^o (2)

od 7^o do 12^o (3)

více než 12^o(5)

není relevantní (0)

Mezisoučet části C

Poznámky pro provozní činnosti č. 1, 2, 9 až 15

Vzdálenosti v části C se měří od předmětu ochrany k nejbližšímu okraji objektu nebo zařízení; pokud je změřeno více vzdáleností, uvažuje se nejkratší vzdálenost.

Část C pro provozní činnosti č. 3 až 8
8.	Název vymezené ptačí oblasti¹¹⁾ nebo evropsky významné lokality¹²⁾ a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti:
	Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 100 m od vymezené ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (10)			Od 100 do 500 m (5)				více než 500 m (0)
9.	Název nejbližšího významného vodního toku¹³⁾
	V případě provozní činnosti č. 3 nebo č. 4 se započte (5)
10.	Název povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů¹⁵⁾
	V případě, že jsou tyto vody přímo dotčené provozní činností uvedenou pod č. 3 nebo č. 4 se započte (5)
11.	Název vodní nádrže¹⁶⁾, popř. vodárenské nádrže¹⁷⁾
	V případě provozní činnosti č. 3 nebo č. 4 se započte (5)
12.	Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu¹⁸⁾ v místě provozní činnosti:
	číselný indikátor začíná číslem 1 a 21 (5)	číselný indikátor začíná číslem 4 (s výjimkou čísla 43) (2)			číselný indikátor začíná jiným číslem (1)
13.	Název ochranného pásma vodních zdrojů¹⁹⁾ a jeho vzdálenost od místa provozní činnosti:
	Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od ochranného pásma (5)		Od 50 do 250 m od ochranného pásma (2)				více než 250 m (0)
14.	Název ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody²⁰⁾ a jeho vzdálenosti od místa provozní činnosti:
	Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od ochranného pásma (10)		Od 50 do 250 m od ochranného pásma (5)			více než 250 m (0)
15.	Název chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod²¹⁾ a její vzdálenost k místu provozní činnosti:
	Místo provozní činnosti je uvnitř nebo do 50 m od chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (5)		Od 50 do 250 m od chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (2)						více než 250 m (0)
Mezisoučet části C

Poznámky k části C (pro provozní činnosti č. 3 až 8)

Body 9, 10 a 11 jsou relevantní pouze pro hodnocení rizik provozních činností č. 3 a 4.

Body 12 a 13 jsou relevantní pouze pro hodnocení rizik provozních činností č. 3, 4 a 7.

Body 14 a 15 jsou relevantní pouze pro hodnocení rizik provozních činností č. 3, 4, 6 a 7.

Pokud je vyplněn bod 12 bod 9 se neuvažuje, pokud je vyplněn bod 9 bod 12 se neuvažuje.

Vzdálenosti v části C se měří od předmětu ochrany k nejbližšímu okraji objektu nebo zařízení; pokud je změřeno více vzdáleností, uvažuje se nejkratší vzdálenost.

Část D
18.	Identifikace možných scénářů vzniku ekologické újmy pro hodnocenou provozní činnost uvedenou v části A, bodě č. 3:
	únik kapalné látky do půdy/vody (5)		působení pevné látky na půdu/vodu (2)		únik plynu/aerosolu do vzduchu (2)		fyzikálně mechanické působení (2)
19.	Možné následky scénáře identifikovaného v bodě 18 se projeví jako ekologická újma na:
	vodě (5)	půdě (2)			chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinách nebo přírodních stanovištích (5)
20.	Závažnost možných následků ekologické újmy identifikované v bodě č. 19:
	velmi významné (10)			významné (5)		málo významné (2)
Mezisoučet části D

Část E
21.	Existence dřívějších neoprávněných zásahů[22]⁾, havárií[23]⁾ nebo ekologické újmy[24]⁾, které vznikly v posledních 10 letech z důvodu:
	technické závady (5)		lidského faktoru (3)		vnější příčiny (2)
22.	Následky dřívějších neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy uvedené v bodě č. 21 se projevily na:
	vodě (5)	půdě (2)		chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinách nebo přírodních stanovištích (5)
23.	Následky dřívějších neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy uvedené v bodě 22 byly:
	velmi významné - náklady na likvidaci následků přesáhly 10 mil. Kč (10)		významné náklady na likvidaci následků v rozsahu 1 až 10 mil. Kč (5)		málo významné náklady na likvidaci následků pod 1 mil. Kč (2)
24.	Existence preventivních opatření a/nebo detekčního zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy:
	Provozovatel nepřijal žádné preventivní opatření nebo nemá instalované detekční zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy (5)
	Provozovatel přijal preventivní opatření nebo má instalované detekční zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy (0)
	Provozovatel přijal preventivní opatření, má instalované detekční zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy a má havarijní plán zpracovaný podle jiných právních předpisů[25]⁾ nebo provozní řád vodního díla podle jiného právního předpisu[26]⁾ (-5)
	Provozovatel přijal preventivní opatření, má instalované detekční zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy a má havarijní plán zpracovaný podle jiných právních předpisů²⁵⁾ nebo provozní řád vodního díla podle jiného právního předpisu²⁶⁾ a učinil další preventivní opatření, vyjma výše uvedených, které vycházejí z nejnovějších vědeckých a technických poznatků týkajících se environmentálního zabezpečení (-10)
Mezisoučet části E

Část F
25.	Celkový počet dosažených bodů
26.	Datum a podpis

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. .../2011 Sb.

Náležitosti podrobného hodnocení rizika

Část A	1. obchodní firma / jméno (název), sídlo, adresa, identifikační číslo (IČO). 2. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa pobytu, popřípadě adresa pro doručování statutárním osobám provozovatele. 3. hlavní provozované činnosti (druh odpovědnosti vzhledem k příloze č. 1 zákona), oprávnění a povolení k provozním činnostem, další provozní a havarijní řády, které se vztahují k místu prováděné provozní činnosti, pro které se zpracovává hodnocení rizika a ze kterých hodnocení rizika vychází.
Část B	Výsledek základního hodnocení rizika a stanovení specifické činnosti, materiálů a látek, které mohou způsobit ekologickou újmu a pro kterou bylo rozhodnuto provést podrobné hodnocení rizika - pokud bylo základní hodnocení rizika prováděno.
Část C	Popis místa provozní činnosti (objektu a zařízení) provozovatele jako celku, tak i jejich jednotlivých částí významných z hlediska vzniku ekologické újmy (provozní, skladovací a manipulační místa, potrubní či jiné dopravní trasy nebezpečných látek mezi technologiemi, infrastruktura a ostatní). Graficky zpracovaný plán (v odpovídajícím přiměřeném měřítku) provozovatele, rozčleněný na jednotlivé objekty a zařízení, schéma systému vnitřních komunikací a příjezdových cest. Graficky zpracovaný plán (v odpovídajícím přiměřeném měřítku 1:5 000 nebo 1: 10 000) okolních staveb a okolní infrastruktury. Graficky zpracovaný plán (1:1 000) zpevněných nepropustných ploch stáčecích a manipulačních míst, dopravních tras, znázornění nezabezpečených ploch z hlediska možného znečištění horninového prostředí a podzemních vod (havárie na místech kde se nachází potrubní mosty, kolektory, možné havárie při manipulaci a dopravě) Přehled a popis hlavních, a pro riziko vzniku ekologické újmy významných provozních činností, včetně popisu jejich mechanických činností, chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn, které jsou použity pro výpočty a modely vybraných scénářů vzniku ekologické újmy. Přehled a popis činností souvisejících s manipulací (nakládkou, vykládkou, přepravou, potrubní dopravou). Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním látek s potenciálem dostatečným ke způsobení ekologické ujmy na pozemcích podniku nebo v zařízení a na pozemcích vně provozovatele (včetně skladování v železničních nebo automobilových cisternách). Přehled a popis postupů zabezpečujících retenci a úpravy nebezpečných látek před jejich využitím, vypouštěním, příp. zneškodněním (odpady ve všech skupenstvích). Popis kanalizačního systému, jeho koncovky a možnost uzavření a retence potrubního systému. Popis opatření, postupů a operací k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu (najíždění, provoz, odstavování, standardní a nestandardní podmínky, havarijní stavy). Přehled, množství a popis nebezpečných látek a materiálů používaných provozovatelem nebo v technologii vznikajících nebezpečných látek (včetně nebezpečných látek v železničních nebo automobilových cisternách) rozčleněných do jednotlivých kategorií dle R vět.
Část D	Popis chráněný druhů volně žijících rostlin a živočichů stanovených v § 2 písm. b) zákona: a) druhy ptáků podle seznamu nařízení vlády č. 51/2005, kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti, v případě, že jejich populace přesahují 20 000 ks, b) druhy rostlin a živočichů v zájmu Evropských společenství uvedené v příloze č. 2 (A-C) k vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění pozdějších předpisů, c) další druhy rostlin a živočichů stanovené vyhláškou k provedení § 2 písm. b) bod 3 zákona. Popis chráněných druhů zahrnuje zejména velikost místní populace, charakter výskytu (trvalý výskyt, migrační zastávka, potravní zdroj), nároky druhů a jejich "citlivost" na rizika (hodnocení možných scénářů událostí, které mohou vyústit v ekologickou újmu) související s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává zejména na základě údajů získaných terénním šetřením a ze seznamu zvláště chráněných druhů evidovaného v Nálezové databázi ochrany přírody, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Popis chráněných druhů se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav populace, její četnost a dynamika) dané lokality a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany vyplývající z rizik popsaných v dokumentaci k podrobnému hodnocení rizik (v části E přílohy č. 2). Popis přírodních stanovišť, tj. typů evropsky významných stanovišť uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 166/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Popisuje a posuzuje se plocha a význam přírodních stanovišť a jejich "zranitelnost" vůči rizikům (hodnocení možných scénářů událostí, které mohou vyústit v ekologickou újmu) souvisejícím s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává na základě informací obsažených ve veřejně dostupné aktuální vrstvě mapování biotopů, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Popis přírodních stanovišť se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav populace, její četnost a dynamika) dané lokality a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany vyplývající z rizik popsaných v dokumentaci k podrobnému hodnocení rizik (v části E přílohy č. 2). Popis a plán (1 : 5000 nebo 1 : 10 000) objektů obytné zástavby, infrastruktury, zařízení pro veřejnost (např. nemocnice, školy, sportovní areály), včetně správních institucí situovaných v okolí místa provozní činnosti (např. sídla orgánů veřejné správy), dotčených zdravotním rizikem vlivem ekologické újmy vzniklé na půdě. Meteorologická charakteristika zaměřená na údaje z dlouhodobých sledování meteorologických situací, které mohou mít vliv na vznik a rozsah ekologické újmy (např. průměrné a maximální srážky, maximální a minimální teploty, vlhkost, mlhy, častá bouřková činnost (elektrostatické výboje), převažující směr a rychlosti větru (větrná růžice), stabilita atmosféry případné modelové vyjádření. Charakteristika a popis vodohospodářských poměrů v okolí místa provozní činnosti s důrazem na specifika, která mohou mít vliv na vznik i rozsah ekologické újmy (zátopová území při povodních), rizika spojená s existencí významných vodohospodářských děl (hráze, přehrady), blízké situování vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch a případné modelové vyjádření. Charakteristika a popis geologických poměrů, které mohou mít vliv na vznik ekologické ujmy nebo na její rozsah vlivem šíření znečišťující látky v životním prostředí (nestabilita horninového podloží, sesuvy půdy, propustnost podloží, sklony geologických vrstev, výskyt geologických zlomů). Charakteristika hydrogeologických poměrů v okolí podniku ve vztahu k rozsahu ekologické újmy (jímací území zdrojů pitné vody, území akumulace podzemních vod) a případné modelové vyjádření. Topografické poměry území - sklon terénu a jeho směr mající význam pro šíření kontaminace a příjemce expozice. Údaje o užívání území a demografii oblasti dotčené závažným rizikem nepříznivého vlivu na lidské zdraví vedoucím k ekologické újmě na půdě.
Část E	25. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ekologickou újmu a stanovení pravděpodobnosti jejich četnosti, včetně popisu událostí, které se dříve u provozovatele vyskytly. 26. Popis postupu a výsledky provedení odhadů následků specifických identifikovaných scénářů vzniku ekologické újmy tj. její typ a rozsah (závažnost), včetně provedených výpočtů, modelů a grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů. 27. Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobností reprezentativních scénářů ekologické újmy. 28. Hodnocení neurčitosti ve výše uvedených scénářích. 29. Popis metody použité (existující a publikovanou, nebo vlastní spolu s její verifikací) při hodnocení. 30. Popis přijatých a plánovaných preventivní opatření technického i organizačního charakteru vzhledem k scénářům vzniku a velikosti ekologické újmy 31. Přehled a popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů pro detekci látek vedoucích ke vzniku ekologické újmy. 32. Popis přijatého systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizika vzniku ekologické újmy. 33. Souhrn odhadu typu, rozsahu a závažnosti ekologické újmy, v případě ekologické újmy na půdě hodnocení zdravotních rizik podle vyhlášky č. 17/2009 Sb.
Část F	34. Stanovení cílů nápravných opatření. 35. Zhodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření, včetně jejich ceny při uplatnění principu cenově nejnižšího rozumně dosažitelného opatření (ALARA). 36. Provedení finančního ocenění hodnocení nápravných opatření (ekologické újmy), včetně jeho rozdělení na provedení opatření pro nápravu ekologické újmy na chráněných druzích, přírodních stanovištích, na vodě nebo na půdě. 37. Zhodnocení přínosů z provedených nápravných opatření. 38. Zhodnocení nejistoty v návrhu odstranění a ocenění ekologické újmy.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. .../2011 Sb.

Kontrola základního a podrobného hodnocení rizika

Část A - Kontrolní body pro posouzení základního hodnocení rizika

druh provozní činnosti provozovatele podle přílohy č. 1 k zákonu,
vydaná oprávnění a povolení k provozní činnosti a další schválené dokumenty, které se vztahují k posuzovanému místu provozní činnosti, (část A přílohy č. 1),
zda byly identifikovány činnosti provozovatele a objekty provozovatele s nebezpečnými chemickými látkami, závadnými látkami a odpady, včetně charakterizace těchto látek, a jejich množství (část B přílohy č. 1),
zda byly identifikovány všechny složky životního prostředí, na kterých může vzniknout ekologická újma, a zda jsou stanovené vzdálenosti odpovídající (část C přílohy č. 1),
zda byly identifikovány všechny scénáře (okolnosti) u provozovatele, které mohou vést k vzniku ekologické újmy,
zda jsou scénáře vzniku ekologické újmy reálné vzhledem k definovaným nebezpečným látkám a vzdálenostem,
zda bylo zvoleno reálné hodnocení možných následků ekologické újmy (část D přílohy č. 1),
zda existuje příklad dřívější havárie nebo ekologické újmy, která by mohla dát poučení pro hodnocené místo provozní činnosti.

Část B Kontrolní body pro posouzení podrobného hodnocení rizika

druh provozní činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu,
vydaná oprávnění a povolení k provozní činnosti a další schválené dokumenty, které se vztahují k posuzovanému místu prováděné činnosti (část A přílohy č. 2),
zda byly identifikovány činnosti provozovatele a objekty provozovatele s nebezpečnými chemickými látkami, odpady, odpadními vodami, včetně charakterizace těchto látek, které mohou vést k vzniku ekologické újmy,
zda grafické zpracování odpovídá situaci u provozovatele (část C přílohy č. 2),
zda byly identifikovány a graficky vyjádřeny všechny složky životního prostředí, na kterých může vzniknout ekologická újma a zda jsou stanovené vzdálenosti odpovídající,
zda jsou popsány sledované charakteristiky životního prostředí vzhledem k možnosti vzniku ekologické újmy (část D přílohy č. 2),
zda byly identifikovány všechny okolnosti u provozovatele (havárie zařízení, selhání lidského činitele) i mimo něj (povodeň, lesní požár), které mohou vést k vzniku ekologické újmy,
zda jsou scénáře vzniku ekologické újmy reálné (včetně posouzení definovaných vzdáleností),
zda je provedeno hodnocení rizika na lidské zdraví v případě ekologické újmy na půdě (část E přílohy č. 2),
zda existují (technická i organizační) preventivní opatření ke sledování možného vzniku a ke snížení následků ekologické újmy,
zda jsou identifikována a zda jsou reálná navržená preventivní a nápravná opatření,
zda je reálné ocenění nápravných opatření,
zda je použitá metoda hodnocení rizika dostatečně dokumentována (část F přílohy č. 2).

Část C Kontrolní body pro posouzení obsahu dokumentu (smlouvy) o finančním zajištění

zda se jedná o pojištění nebo jiné finanční zajištění a jeho identifikace,
zda se doklad o zabezpečení finančního zajištění vztahuje na činnost popsanou v hodnocení rizika,
jaký typ ekologické újmy je v dokladu o zabezpečení finančního zajištění výslovně uveden (půda, podzemní nebo povrchové vody, chráněné druhy volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodní stanoviště vymezené zákonem) nebo není specifikovaný,
zda jsou některé provozní činnosti nebo typy ekologické újmy přímo vyloučeny (vyjmenované provozní činnosti, rizika vzniklá po uzavření smlouvy, úmysl) a pokud ano, zda a jak jsou finančně zajištěny,
jaký je rozsah pokrytí finančního zajištění (národní, včetně sousedních států, širší platnost),
zda výše finančního zajištění odpovídá finančnímu vyčíslení ceny nápravných opatření k nápravě ekologické újmy v dokumentu hodnocení rizika.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. .../2011 Sb.

Posouzení dostatečnosti a adekvátnosti finančního zajištění

Posouzení dostatečnosti a adekvátnosti finančního zajištění se provádí vzhledem k navrhovaným nápravným a preventivních opatření a jejich ocenění v podrobném hodnocení rizika.

Finanční zajištění je sjednáno na provozní činnost:

. uvedenou na seznamu v příloze č. 1 k zákonu,

. neuvedenou na seznamu v příloze č. 1 k zákonu.

Finanční zajištění se vztahuje na náklady preventivních nebo nápravných opatření při ekologické újmě na:

. půdě a vodě,

. chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin na přírodních stanovištích vymezených zákonem,

. na ekologickou újmu bez rozlišení.

Finanční zajištění se vztahuje na provedení:

. primární nápravy,

. doplňkové nápravy,

. vyrovnávací nápravy,

. nákladů na preventivní opatření.

Územní rozsah pokrytí finančního zajištění:

. pouze ČR,

. sousední státy,

. členské státy Evropské unie,

. Evropa.

Specifická vyloučení plnění finančního zajištění:

. další provozní činnosti vedoucí ke vzniku ekologické újmy zavedené až po uzavření smlouvy o finančním zajištění,

. jiná omezení plnění.

Finanční zajištění je provedeno kumulací více produktů:

. kumulace pojistných, bankovních produktů nebo jiných produktů.

[1]⁾ § 2 písm. i) zákona č. 167/2008 Sb.

[2]⁾§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

[3]⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.

[4]⁾ Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

[5]⁾ Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, a o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

[6]⁾ § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

Vyhláška č. 450/2005 Sb.

[7]⁾ Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

[8]⁾ Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[9]⁾ § 6 zákona č. 185/2001 Sb.

Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.

[10]⁾ § 25 zákona č. 185/2001 Sb.

[11]⁾ § 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

[12]⁾ § 3 písm. q) zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

§ 45c zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

[13]⁾ Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.

[14]⁾ Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

[15]⁾ Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

[16]⁾ § 5 odst. 1 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

[17]⁾ Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků.

[18]⁾ Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod.

[19]⁾ § 30 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

[20]⁾ § 21 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

[21]⁾ § 28 zákona č. 254/2001 Sb.

[22]⁾ § 86 zákona č. 114/1992 Sb.

[23]⁾ § 40 zákona č. 254/2001 Sb.

[24]⁾ § 2 písm. a) zákona č. 167/2008 Sb.

[25]⁾ Např. § 39 zákona č. 254/2001 Sb., § 6 vyhlášky č. 80/2010 Sb., § 17 zákona č. 59/2006 Sb., § 20 zákona č. 78/2004 Sb., § 14 zákona č. 157/2009 Sb.

[26]⁾ § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb.

§ 3 vyhlášky č. 195/2002 Sb.

Návrh Nařízení vlády o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Havárie

Legislativa

Světový den tapírů

Další články

Partneři