Sedmá miliarda

V právě končícím roce dosáhl počet lidí na Zemi sedmi miliard. Lidstvu trvalo osmnáct století, než dosáhlo první miliardy. Na tu poslední už nám stačilo pouhých 12 let. A každý den počet pozemšťanů dále a dále roste. Kolik lidí ještě naše planeta unese na svých bedrech?

Kdysi byla populační jedničkou Čína, teď už ji předbíhá Indie. Ale v současnosti se ještě rychleji zalidňuje Afrika, takže oba dosavadní šampiony brzy trumfne. Největší obavy demografů tudíž vzbuzuje fakt, že nejrychleji přibývá lidí v zemích hladu. V těch nejméně rozvinutých zemích v subsaharské Africe stále ženy rodí průměrně 4,5 dítěte, zatímco v Evropě už připadá na ženu jen 1,7 dítěte.

Nejvíc potomků tedy přichází na svět tam, kde je malý přístup ke vzdělání, k energii, k potravinám i vodě, čímž se dál přitápí pod kotlem. "Na světě dnes žije 3,4 miliardy lidí za méně než dva dolary denně," upozorňoval světový expert na populace Joel Cohen z Rockefellerovy univerzity v New Yorku na letošním výročním zasedání Americké asociace pro pokrok ve vědě (AAAS) ve Washingtonu.

Kdyby populační růst pokračoval stejným tempem jako dnes, pak se počet lidí bude rychle šplhat a v polovině století už se nás bude na Zemi tlačit k deseti miliardám. Avšak pokles porodnosti nejdříve jen ve stařičké Evropě, ale později i v Číně, Indii či Latinské Americe postupně zatahuje za populační brzdu - a tak s jistou úlevou mohli odborníci OSN konstatovat, že se populační růst začíná zpomalovat.

Zase to zvládneme

Deset miliard však vůbec není málo, naopak. "Do čtrnácti let budou podle programu OSN na ochranu životního prostředí trpět dvě třetiny populace nedostatkem vody. Podle propočtů Světové banky bude k uživení lidstva potřeba zvýšit produktivitu zemědělství do roku 2050 o 70 procent," vyjmenovala dva z mnoha problémů Dagmar Milerová Prášková, analytička Pražského institutu pro globální politiku Glopolis, v listopadovém článku psaném pro Hospodářské noviny.

Temná vize pro příštích čtyřicet let vypadá takto: celosvětový nedostatek potravin a vody, pády vlád, miliony uprchlíků, hledajících nový domov a obživu na sever od vyprahlého a hladového domova. Ostatně, první vlny migrantů z Afriky již dnes atakují jižní břehy Evropy. Pesimistické předpovědi se nezdráhají hovořit o válkách o vodu nebo o obilí.

Před dvěma sty lety ekonom a pastor Thomas Malthus předpovídal, že svět už brzy nenasytí rostoucí populaci. K absolutnímu přelidnění a hromadné smrti hladem nedochází, jak soudil, jen díky "blahodárnému" vlivu nemocí, válek a dalších katastrof, které přirozeně regulují počet lidí na Zemi. "Jak hluboce se mýlil!" uvedl expert na vývoj zemědělství Rudy Rabbinge z univerzity v nizozemském Wageningenu ve svém listopadovém projevu na konferenci věnované populačním problémům. "Od Malthusových dob populace narostla na sedminásobek, a přitom je dnes k mání více jídla na hlavu, než bylo v roce 1800," připomněl Rabbinge.
Ještě před sto lety se odhadovalo, že maximální počet lidí, které Země uživí, jsou tři miliardy.

Populační exploze v šedesátých letech přinesla znovu strach z katastrofy a hladomoru. Tehdy varoval americký biolog Paul Ehrlich v knize Populační bomba, že za dvacet let vymřou stovky milionů lidí hlady.
Jenže hrozivé scénáře se nenaplňují. Od té doby narostlo lidstvo na sedm miliard, a planeta pořád "šlape". Jak je to možné?

Lidstvo si zatím vždycky dokázalo poradit. Přineslo nové technologie, postupy, vynálezy... Od počátku průmyslové revoluce v roce 1820 do roku 2008 (kdy se globální ekonomika ponořila do recese) narostla hospodářská produkce na hlavu jedenáctkrát. Produktivita zemědělství se jen za posledních 40 let ztrojnásobila. V 60. letech 20. století totiž přišla "zelená revoluce" a zavřela pusy škarohlídům, kteří čekali příchod neodvratného hladomoru a konec světa za nejbližším rohem.

Tehdy lidstvo zachránil nástup nových vyšlechtěných odrůd, umělých hnojiv, pesticidů, nových postupů a výkonných zemědělských strojů.
Optimisté proto předvídají, že se zase objeví převratné novinky, tentokrát v genetice, robotice a dalších oborech, a tato technologická revoluce vyřeší problémy, které nás dnes straší.
"Výsledky zelené revoluce nás opravňují věřit si, že to zase zvládneme," myslí si Jason Clay ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Tento odborník na transformaci zemědělství však nechce jen věřit na technologické zázraky. "Čeká nás razantní změna zemědělství, jeho produktivity, změna hospodaření s energií, změna potravních i životních návyků. Pokud se nebudeme starat o jídlo správným způsobem - kde jej vyrábíme, jak jej vyrábíme, kam je vozíme a jak je rozdělujeme, tak můžeme rovnou zhasnout a jít domů," uvedl.

"Naše planeta může uživit až imaginárních 11 miliard lidí," je přesvědčen i expert na populační růst Joel Cohen z Rockefellerovy univerzity. "Pokud budou vegetariány," dodává však. Tento odborník kritizuje, že velká část úrody a zdrojů (až třetina) totiž mizí v "továrnách na maso". A další velký díl, šestina, vypěstovaných plodin se mění v biopalivo. "Na výživu lidí zbývá méně než polovina obilí," připomíná. "A proto už nyní máme na světě miliardu chronicky hladovějících."

Svět se musí rozhodnout, zda krmit stroje a zvířata spíš než lidi. S tím souhlasí i Jason Clay z WWF. Součástí řešení podle něj nezbytně bude i další osvěta a plánované rodičovství v rozvojovém světě. A také pomoc bohatých států. Například v oblasti vzdělávání.

Jen malý vzrůst v životní úrovni a vzdělání může dramaticky snížit porodnost, a ulehčit tak od břemene populačního růstu v desetiletích, která teprve přijdou.

John Casterline, ředitel Iniciativy ve výzkumu populací na Ohijské státní univerzitě, dodává: "Nejlepší protilátka na přelidnění? Ekonomická stabilita, nikoli mizerie a chudoba. Když se daří lépe, rodiny se zmenšují."

A zemědělský expert Rudy Rabbinge shrnuje: "Spíš než Malthus mě oslovuje francouzský filozof Condorcet. Ten věřil v dramatické změny díky lidské vynalézavosti."

Talíř budoucnosti

Prohýbající se stoly, přeplněné supermarkety, maso denně na talíři a vůbec všeho hojnost, ba přemíra - to je stravování typické pro západního člověka. A co když budou mít stejné chutě bohatnoucí Číňané či Indové?

"Pak ani sebemodernější zemědělství nikdy nemůže uživit deset miliard lidí," tvrdí Jamais Cascio z Ústavu pro budoucnost v kalifornském městě Palo Alto.

Zatím všechno naznačuje, že právě tyhle "západní" chutě budou mít i národy donedávna zvyklé na misku rýže. A že se k tomu všemu ke globálnímu stolu usadí ještě více lidí. Spotřeba masa se do roku 2050 zdvojnásobí, předpokládá organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO.

Proč zrovna maso je tak hříšný pokrm? Protože planetu přijde velmi draho: už nyní má jeho výroba na svědomí 20 procent veškerých lidmi produkovaných skleníkových plynů a zabírá až 80 procent zemědělské půdy. Malé srovnání - na kilogram masa padne 20 tisíc litrů vody, na kilogram vypěstované pšenice jen něco přes 200 litrů. Na půl hektaru půdy se vypěstuje buď 80 kilogramů hovězího masa, nebo devět tisíc kilo brambor.

Podobně tristní je situace s rybami: Ročně sníme 80 milionů tun ryb a moře se rychle vyrybňují, některé druhy už jsme téměř dokonale vylovili. Již dnes polovina ryb a krevet na trhu pochází z farem, které zamořují pobřeží a moře tunami pesticidů, antibiotik, dezinfekce, kácejí se kvůli nim cenné pobřežní mangrovníkové lesy...

Jenže co s tím, když všežravým lidem maso tolik chutná? Budou ochotni se ho dobrovolně vzdát?
Vědci nabízejí futuristické řešení: vegetariánská strava doplněná proteiny z uměle vyrobeného masa.

Jídlo z laboratoře

Maso budoucnosti bude vyrůstat v laboratoři. Lépe řečeno, bude se pěstovat z kmenových buněk v bioreaktorech. Ale není to vůbec sci-fi: Mark Post z Maastrichtské univerzity se experimenty s pěstováním umělého masa zabývá už mnoho let a tvrdí, že cíl je blízko. Z prasečích kmenových buněk živených koňským krevním sérem zdařile pěstuje svalové tkáně a letos v září na tiskové konferenci oficiálně potvrdil, že za půl roku nabídne veřejnosti první salám. "Do roka budeme grilovat první hamburgery z umělého masa," prohlásil.
A je prý otázka času, kdy se umělé maso objeví v supermarketech.

Jak bude pro lidi toto maso jedlé, když zatím má bílou barvu, neboť v něm nekoluje krev? A budou spotřebitelé tohle frankensteinovské maso ochotni jíst? Jak bude chutnat? Kolik bude stát? Tohle všechno se podle Marka Posta jednou vyřeší. Copak už dnes nejíme některé potraviny, které jsou víc umělé než přírodní? Vědci si v tomto ohledu věří a doufají, že za deset let už bude produkce umělého masa - masová.

Jiné řešení, ke kterému vybízí FAO, zní: Jezte více hmyzu!

Kobylky, larvy, mravenci jsou organismy bohaté na bílkoviny a nenasycené kyseliny, plné vitaminů a minerálů. A nemuselo by se přistupovat k masovému chovu hmyzu a klesla by zátěž pro planetu, vždyť země je pro hmyz eldorádo, vyskytuje se všude a v nekonečném množství.

Zatímco v některých koutech světa skutečně považují pražené kobylky za lahůdku, v Evropě se dosud otřásáme odporem. Už i u nás se však objevují první propagátoři a první ochutnávky hmyzích lahůdek. Inženýrka Marie Borkovcová ráda předvádí na akcích Hmyz na talíři, jaké dobroty lze z kobylek a jiné havěti vytvořit, a její kniha Kuchyně hmyzem zpestřená je velmi populární.

A ryby? Budoucnost nastiňují vědci v nizozemském Bussumu. V jejich výzkumném ústavu se skrývá obří kontejner naplněný vodou, plný filtrů, zářičů a dalších přístrojů. Funguje zde sofistikovaný, automaticky řízený a vzájemně provázaný podvodní ekosystém, kde rostou na přání vědců řasy, škeble i ryby, to vše bez odpadů a antibiotik. Perfektní stroj na ryby. Ale zatím příliš komplikovaný a drahý.

Další vědci myslí i na rostlinnou složku potravy. Doufají, že svět zachrání geneticky modifikované plodiny (GM), které díky příslušné změně v dědičné informaci podle potřeby odolávají suchu, vodě, soli, mrazu, horku, škůdcům či plísním a budou obohaceny o bílkoviny, správné tuky, vitamíny, minerály. Díky vyšším výnosům budou lépe schopny uživit planetu. Mnohé GM plodiny už se skutečně pěstují ve velkém v mnoha částech světa (v USA či JAR je běžná modifikovaná kukuřice nebo sója), mnohé teprve vznikají v laboratoři a další existují jen v představách vědců. Bez geneticky pozměněných plodin nová zelená revoluce nemá šanci, tvrdí. A bez nové zelené revoluce nemá šanci lidstvo.

Země v číslech

- Trvalo osmnáct století, než lidstvo dosáhlo v roce 1880 první miliardy.
- Do roku 1927 (za 44 let) se lidstvo stačilo zdvojnásobit.
- V roce 1960 (za 33 let) jsme přivítali třetí miliardu.
- Šestou miliardu ohlásili demografové v roce 1999, před 12 lety.
- S osmou se počítá v roce 2025 ("až" za 13 let).
- Každý den se počet pozemšťanů o dalších 227 tisíc lidí zvyšuje.

Možnosti tu jsou
Do roku 2050 se celosvětový požadavek na potraviny zdvojnásobí.
Ale: V roce 2005 zemědělské výnosy v nejrozvinutějších zemích byly trojnásobně vyšší než výnosy v nejchudších zemích, pokud tedy předají bohatší chudším své know-how, je vyhráno.

Do roku 2050 chudé národy vypálí a vymýtí oblast velikosti USA (miliarda hektarů).
Ale: Pokud se podaří rozšířit efektivní hospodaření z vyspělých do chudých oblastí světa, postačí 200 milionů hektarů nové zemědělské plochy.

Zdroj: National Science Foundation

Dawkins: Milion na jednoho
Jak vidí dnešní sedmimiliardový svět slavný britský vědec Richard Dawkins, uznávaný evoluční biolog a autor proslulých knih jako Slepý hodinář, Sobecký gen či Boží blud?
"Velká většina lidí, kteří kdy žili na Zemi, je naživu právě dnes," řekl na dotaz Víkendu. "Jedna báseň od Sacheverella Stiwella začíná: ,Chudí jsou rychle zapomenuti, na každého živého člověka připadá milion mrtvých.' To není pravda! Dnes je to téměř obráceně. Na každého mrtvého připadá milion živých. Rovnovážný bod, kdy se rovnal počet lidí, kteří žili na Zemi v minulosti a kteří žijí dneska, jsme minuli už někdy před šedesáti lety."

AUTOR: Eva Bobůrková