Význam tzv. urbánní geologie a městských geologů při rekonstrukci a rozvoji měst

Podle odhadů bude po roce 2015 žít více než polovina lidstva ve městech. Rostoucí velkoměstské aglomerace jsou obřími kotli, v nichž se mísí kulturní a sociální vrstvy, pokrokové i konzervativní proudy a milióny protichůdných motivů. Dynamika života, staveb i dopravy ve velkoměstech je kontrolovatelná jen omezeně. Stupňují se nároky na výstavbu a současně na technické parametry novostaveb, které expandují již řadu desetiletí nejen do šířky a do výšky, ale i do hloubky. Až šest podzemních úrovní není pro dnešní velkoměsta výjimkou, Tokyo či Paříž či jsou názornými ukázkami tohoto trendu.

Mexico City je živelně budováno na vodou prosycené bahnité půdě, která byla po staletí kultivována pro zemědělské účely a na povrchu vysušována. Zátěž moderními výškovými stavbami je již sama o sobě varující, ale nebezpečí nastává při čerpání spodní vody, které snižuje tlak v podloží. Půda si nepravidelně sedá, vznikají trhliny v ulicích a domy ztrácejí stabilitu.
Ambiciózní stavby lze snadno stavět na skalnatém podloží. Obyvatelé Pisy si neuvědomili, že se při rozšiřování města dostali až nad původní bahnitou lagunu.
Pro záchranu známé šikmé věže se dnes předhánějí odborníci s více či méně úspěšnými projekty, které dohromady stály již více než sama šikmá věž.
Čínská města se rozrůstají jak mávnutím pera úředníka. Během pěti let dosáhla migrace obyvatel z venkova do měst čísla 140 milionů. Jen ve městě Li-šuej se počet obyvatel zvýšil ze 160 000 na 250 000. Vyrostlo zde několik průmyslových a obytných zón. Jen jedna z nich o rozloze 14 km2 spolkla 108 pahorků, které byly pragmaticky zarovnány s terénem. Za rok vyroste v okolí měst na úkor zemědělské půdy tisíce nových městských domů a průmyslových areálů. V průmyslové Číně si nikdo s udržitelností, ekologií či zásahy do přírody zatím hlavu neláme.
Ale i tam už začínají pomalu chápat limity. Čínská vláda vyzval letos k větším investicím do oblasti ekologie a lidé se začínají bouřit proti nekontrolovanému rozvoji nerespektujícími přírodní zákonistosti.

Chudinské čtvrti latinskoamerických metropolí se šplhají do prudkých nezpevněných svahů okolních hor či do záplavových oblasti. Chatrče a domky i jejich obyvatelé jsou snadnou obětí sesuvů, bahnotoků, povodní a zemětřesení.

I při rozšiřování evropských měst je nezbytné respektovat geologické prostředí, dávno skryté našim zrakům za betonovou zdí či pod asfaltem. Zajištěním bezpečnosti a novými možnostmi pro využití podzemí při výstavbě se dnes věnuje obor urbánní geologie, který jde ruku v ruce s inženýrskou geologií a geotechnikou.
Podzemí řeší územní konflikty a kapacitu budov v centrech Pražské centrum, stejně jako jiná historická města, trpí katastrofálně nízkou dopravní kapacitou. Jediný prostor, který je zatím volně k dispozici pro řešení situace, je podzemí. Přesto, že tunely patří mezi extrémně drahé stavby, i do budoucna poroste jejich význam i množství.
Průlomovými okamžiky moderního městského života bylo vybudování kanalizačního systému a v nedávné době stavba podzemních tratí, the Tube - Subway - Metropolitanu - U-bahnu - Metra, či jak chcete.

V moderních podzemních nákupních prostorách v Paříži se lidé ocitají hluboko pod původními dopravními tunely. V Tokyu se život v centru odehrává v několikaúrovňových podchodech. I v našich městech u nás však je naprosto nutné při územním plánování respektovat geologické, hydrogeologické, geotechnické, ložiskově geologické a všeobecně ekologické podmínky. Dá se hovořit vlastně o speciálním odvětví geologie, tzv. urbánní geologii, jak je i výše uvedeno.

Často zcela zbytečné zastavování, asfaltování (např. i zahrádek před domy) a betonování rozsáhlých, dříve zelených ploch vede ke snižování vsaku a dramatickému poklesu hladiny podzemních vod v podloží, což může a často o mívá jak vliv na stabilitu staveb, tak i potom další důsledky v podobě vyschlých studní např. pro zalévání zahrádek. Bezmyšlenkovité používání např. zatloukaných pilot v intravilánu může vést až k porušení starších budov v okolí, budování různých betonových stěn může ovlivnit hydrogeologické poměry širokého okolí a následně potom i statiku budov. K území , jež může být postiženo starými ekologickými zátěžemi, je nutno přistupovat také velmi obezřetně. Je naprostou nutností mít takové území dokonale prozkoumané z hlediska geologie a hydrogeologie a starých ekol. zátěží, neboť při hlubinném zakládání může potom při čerpání podzemní vody docházet k nekontrolovanému šíření kontaminace do čistých oblastí. Čerpané vody mohou obsahovat kontaminanty a je nutno je předčistit, než budou někam vypuštěny. Některé agresivní látky - kontaminanty, jež zůstaly v podzemní vodě či geologickém prostředí, mohou agresívně působit i na různé izolace, obaly sítí apod. Pokud území zastavíme, je vhodné také myslet na to, že třeba v okolí jsou ještě staré ekologické zátěže, jež se budou muset řešit a proto je nutno přemýšlet i o tom , zdali by nebylo vhodné nechat nějaké plochy volné pro přístup techniky, budování sanačních vrtů apod. Samostatnou problematikou jsou neprozkoumané podzemní prostory a stará důlní díla, jež mohou ohrožovat okolí propady, ale i např. výrony plynů. Odpovědná města a obce by proto měli k dispozici kvalitní geologické, hydrogeologické, geotechnické a geoekologické podklady vč. map starých ekologických zátěží. Dále je vhodné, ve spolupráci i s investory jednotlivých rozvojových území, budovat systém pravidelně sledovaných monitorovacích vrtů. Tyto vrty je nutno udržovat a pravidelně na nich sledovat často celou škálu hg parametrů vč. někdy rozsáhlé škály kontaminantů. Investory je nutno dopředu informovat o geologické problematice, ekologických zátěžícha celou výstavbu řešit v úzké spolupráci specialisty - městského geologa na straně města/obce, komerčními specialisty, investorem a v neposlední řadě se stavebními úřady. Po celou dobu výstavby je potom nutno často stanovit odborný inženýrsko-geologický a hydrogeologický dohled.

Města, obce i politici často věci, jež jsou pod zemí podceňují, protože je voliči nevidí. Osvícený politik však ví, že neřešené a nesledované podzemí může způsobit jednoho dne obrovské škody na povrchu. Přejme proto našim městům hodně osvícených politiků, jež si kromě rozvoje města váží i přírody (byť často skryté lidskému zraku) a respektují její zákonitosti.

ZDROJ: geology.cz, (upraveno) a Enviweb