Nerostné suroviny Kosova

Předpokladem pro rozvoj kovozpracujícího průmyslu je těžební průmysl. Kosovo disponuje značnými zásobami nerostných surovin, především rud obecných kovů a hnědého uhlí (lignitu). Pokud jde o kovy, největší význam má olovnato-zinková ruda, s příměsí dalších nerostů (stříbro, zlato, bismut, kadmium, selen, telur aj.), dále se v KS vyskytují naleziště železné rudy, niklových rud, chromu, mědi, magnezitu, bauxitu, manganu, aj.

Produkce nerostných surovin (v metrických tunách, pokud není uvedeno jinak)

Pozn.: * - odhad; NA - neznámý údaj

Zdroj: U.S. Geological Survey

Těžba kovů probíhá především v pásu, známém pod názvem Trepča, který se táhne od severní hranice s RS jihovýchodním směrem okolo Prištiny po oblast Novo Brdo. Trepča je také název bývalého jugoslávského obřího těžebního a hutnického konglomerátu, jehož produkce byla ovšem v 90. letech 20. století výrazně utlumena a dnes většina jeho závodů nefunguje, především kvůli poškozením v průběhu války v r. 1999 a dlouhodobé absenci jakýchkoli investic. Část výroby byla po válce uzavřena z ekologických důvodů. V současné době částečně fungují pouze čtyři doly a tři flotátory.

Prvním krokem k budoucí revitalizaci Trepčy je její privatizace. Zatím není ovšem vůbec jasné, kdy a za jakých podmínek k ní dojde. Situaci komplikuje skutečnost, že značná část aktiv Trepčy se nachází na území severních srbských municipalit a vlastnické nároky na ně si činí také RS. Trepča tak zůstává pod dočasnou správou Kosovské privatizační agentury.

Kromě olova a zinku, jejichž celkové potvrzené zásoby jsou odhadovány na 48 mil. tun, jsou nejvýznamnějšími kovy nikl (16 mil. tun), chrom (89 mil. tun) a bauxit (13 mil. tun). Existující doly na bauxit (v municipalitě Klina, produkce bauxitu za r. 1990, tj. poslední rok plného provozu, činila 46 tisíc tun) a chrom (v municipalitě Gjakova) jsou dnes ovšem mimo provoz. Těžba feroniklové rudy a produkce niklu (podnik Ferronikeli v municipalitě Gllogovac) byla obnovena po úspěšné privatizaci britskou firmou Alferon Management v r. 2006; dnes je Ferronikeli největším kosovským exportérem. Využívá dva existující povrchové doly - Gllavica a Çikatova, s celkovými geologickými zásobami odhadovanými na 13 mil. tun, s průměrným obsahem niklu 1,31 % (a kobaltu 0,06 %).

Magnezitové doly (Strezovc s odhadovanými zásobami 1,7 mil. tun a Golesh s 2,4 mil. tun) byly privatizovány, avšak těžba v nich prozatím obnovena nebyla). Zásoby manganové rudy (v oblasti Novo Brdo) jsou odhadovány na 5 mil. tun, s obsahem manganu okolo 22 %. Průzkumy naznačují možnost výskytu významnějších nalezišť mědi.

Specifickým nerostem, který se vyskytuje jen v několika lokalitách na světě, je haloyzit, využívaný v různých průmyslových odvětvích, mj. při výrobě nanomateriálů. Byl objeven v oblasti Novo Brdo, průzkum zde pokračuje.

V KS se nacházejí údajně jedny z nevětších zásob hnědého uhlí na světě, odhadované na 12,5 mld. tun, z čehož 8,6 mld. tun je považováno za hospodářsky využitelné. Uhlí se nalézá ve třech oblastech:

. kosovská pánev (centrální část země) - pokrývá přibližně 850 km², odhadované zásoby činí 10 mld. tun, přičemž skrývkový poměr (množství skrývky na jednotku vytěženého uhlí) je relativně velmi příznivý - uvádí se 1,76 m³/m³.

. pánev Dukagjini (západní část země) - geologický průzkum v této pánvi zatím tolik nepokročil, byly identifikovány tři lokality o celkové rozloze 49 km², odhadované zásoby činí 2,5 mld. tun, skrývkový poměr 3,24 m³/m³;

. pánev Drenica (u města Skenderaj) se zásobami přibližně 100 mil. tun.

Těžba probíhá v kosovské pánvi u města Obilič, kde se také nacházejí tepelné elektrárny, spalující lignit. Doposud využívané doly Mirash a Bardh jsou prakticky vytěženy, těžba byla zahájena v lokalitě Sibovc. Ta by měla pokrýt spotřebu v KS na několik desetiletí. Míra využití lignitu bude záviset na výstavbě nových tepelných elektráren, každopádně se s ním počítá jako s hlavním energetickým zdrojem i do budoucna. Uhelné doly jsou prozatím ve správě Kosovské energetické společnosti (KEK).

ZDROJ: Bussinesinfo.cz