Sběrné dvory jsou klíčovými prvky odpadového hospodářství

Už jen proto, že jejich stálá obsluha v souladu s nastaveným režimem dokáže jednotlivé odpady odděleně shromáždit do nádob k tomu určených, a tím zvýšit potenciál jejich následného využití. Neméně významný je však i fakt, že do sběrného dvora může občan odevzdat jakýkoli odpad, který ve své své běžné činnosti vyprodukuje.

Nejenom s tímto podtextem byl v roce 2003 nejprve navržen a pak Zastupitelstvem Plzeňského kraje schválen Plán odpadového hospodářství (POH) Plzeňského kraje. Plán ve své návrhové části stanoví opatření, že sběrný dvůr odpadů by měl být v každé obci s více než 2000 trvale žijícími obyvateli nebo ve spádovém území několika obcí, jejichž součet trvale žijících obyvatel převyšuje 2000 obyvatel, a to s dojezdovou vzdáleností do 8 km. Zároveň obsahoval návrh vytvořit a do zásobníku potenciálních projektů potřeb investic do odpadového hospodářství zařadit integrovaný projekt sběrných dvorů odpadů v těch městech a obcích, které uvedená kritéria splňují a v nichž doposud sběrné dvory odpadů jako zařízení pro nakládání s odpady chybějí.

K DOTACÍM Z OP INFRASTRUKTURA PŘES ÚČELOVÝ SVAZEK OBCÍ

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost (RRA PK), která je založena víceméně veřejnými zakladateli včetně obcí (Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje je největším zakladatelem) a jejíž činnost je orientována na podporu rozvoje samospráv měst, obcí a kraje, byla jedním z dodavatelů POH Plzeňského kraje. Připravila rovněž analýzu měst a obcí, které nesplňují výše uvedené opatření POH kraje ve vztahu ke sběrným dvorům odpadů.

RRA PK však navíc také všechna tato sídla oslovila, zda by neměla zájem o pomoc s přípravou projekt sběrného dvora odpadů, přičemž by se naskýtala i možnost pokusit se v rámci integrovaného projektu výstavby více sběrných dvorů odpadů ucházet o finanční prostředky z tehdy otevíraného Operačního programu Infrastruktura. V něm totiž byly alokovány prostředky na ochranu životního prostředí - mimo jiné i do oblasti odpadového hospodářství.

Z 21 oslovených obcí a měst se jich osm rozhodlo využít uvedenou příležitost získat tímto způsobem v budoucnu na svém území sběrný dvůr odpadů.

RRA PK jim nabídla kompletní službu na klíč. Tedy od zajištění projektu do fáze stavebního povolení, po přípravu, zpracování a podání žádosti o podporu z OP Infrastruktura. V případě, že by projekt byl skutečně podpořen veřejnými prostředky, RRA PK byla připravena zajistit i administraci a řízení realizace projektu ve vztahu k poskytovateli podpory, a to až do fáze závěrečného vyhodnocení projektu a ukončení projektu ze strany poskytovatele podpory.

Krokem vpřed bylo i založení účelového svazku obcí pro výstavbu sběrných dvorů odpadů, pro nějž hlasovala zastupitelstva všech osmi měst a obcí. Tento účelový svazek se stal žadatelem o finanční podporu na výstavbu sběrných dvorů odpadů ve všech členských obcích a městech. RRA PK poté svazku zajišťovala nadstandardní kompletní administraci, a to po celou dobu povinné udržitelnosti projektu, tedy pět let od uvedení sběrného dvora do provozu.

Projekt získal finanční podporu z OP Infrastruktura, a to ve výši 85 % uznatelných nákladů, konkrétně 19,7 mil. Kč s tím, že zbylých 15 %, tedy 3,5 mil. Kč, uhradil žadatel - svazek obcí, a to příspěvky svých členů. Výše příspěvku každého člena se odvíjela podle výše podílu investice sběrného dvora v každé jednotlivé obci (městě). Kromě toho byly uskutečněny ještě další dva individuální projekty sběrných dvorů za podpory OP Infrastruktura.

POMOHLY I PŘEDCHOZÍ ZKUŠENOSTI Z PŘEDVSTUPNÍHO PROGRAMU SAPARD

Je nutné připomenout, že s přípravou žádosti a částečné administrace podobného integrovaného projektu výstavby sběrných dvorů odpadů získala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje první zkušenosti už z evropského předvstupního programu SAPARD, zaměřeného na podporu zemědělství a venkova. Konkrétně šlo o projekt svazku obcí Mikroregion Radbuza, kde díky podpoře z programu SAPARD ve výši 85 % celkových uznatelných nákladů byly postaveny čtyři sběrné dvory odpadů ve dvou obcích a dvou městech.

Nicméně zkušenost s kompletní nabídkou poskytnutí služby od >>A až do Z<< však RRA PK učinila teprve až s uskutečněním velkého integrovaného projektu podpořeného z OP Infrastruktura. Úspěšná role Regionální rozvojové agentury při realizaci právě tohoto projektu vedla k tomu, že s otevřením nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a s možností získat až 90% dotaci uznatelných nákladů se agentuře samy začaly hlásit další obce a města jako zájemci o spolupráci. Tato sídla obvykle už sběrný dvůr na svém území měla, avšak kapacitně či technicky nevyhovoval potřebám jejich odpadového hospodářství.

U OPŽP SE ZVOLILA CESTA INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OBCÍ

V případě OP Životní prostředí však RRA PK změnila svoji dosavadní strategii. Především kvůli opravdu značné byrokratické administrativní zátěži a následné složitě zajišťované udržitelnosti projektu skupinového žadatele o dotaci, upustila od sdružování žadatelů do účelově založeného svazku obcí a projekty výstavby sběrných dvorů odpadů začala k podpoře z OPŽP pro města a obce připravovat individuálně. Takto bylo úspěšně připraveno, realizováno a zejména finančně z OPŽP podpořeno dalších 18 sběrných dvorů odpadů.

Z celkem 80 sběrných dvorů odpadů - zařízení pro nakládání s odpady v obcích a městech Plzeňského kraje - jich je 32 (tedy 40 %) finančně podpořeno programy Evropské unie.

Při přípravě realizace záměru každého individuálního projektu a jeho následné projektové dokumentace až do fáze územního a následně stavebního povolení RRA PK pokud možno vždy spolupracovala s jednou projektovou kanceláří. Byť na první pohled sběrný dvůr odpadů může být (a skutečně je) jednoduchou stavbou, musí být plně funkční pro svůj účel, tedy pro dočasné shromažďování odpadů, jejich oddělování, navážení a vyvážení, vedení evidence apod.

Tento specializovaný >>odpadářský pohled<< a základní zadání definovala právě Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, zatímco projektanti následně navrhovali, co je (na základě velkého množství nejrůznějších norem a předpisů) možné a co již možné není.

JAK BY MĚL VYPADAT IDEÁLNÍ SBĚRNÝ DVŮR

Zkušenosti z výstavby a fungování sběrných dvorů odpadů i z požadavků jejich provozovatelů se během let vyvíjely a rozšiřovaly. Proto dnes víme, že ideální sběrný dvůr má kompletní odvodnění a zpevněnou plochu (beton, asfalt), byť v celém stavebním projektu tato položka bývá nejvyšší. Jenže nelze na ní šetřit, protože pro to, aby obyvatelé do sběrného dvora mohli zajíždět s odpadem co nejblíže k samotným nádobám či kontejnerům, musí existovat opravdu dostatečný prostor.

Neméně důležité je předem ve sběrném dvoře počítat s odpovídajícím místem pro biologické odpady rostlinného původu (tráva, listí, větve). Většina sběrných dvorů vybudovaných na území Plzeňského kraje s výše uvedenou pomocí RRA PK je vybavena tzv. malými komunitními kompostárnami pro ukládání biologického odpadu.

Všechny sběrné dvory mají i kryté přístřešky pro kontejnery, speciální EKO-sklady pro ukládání nebezpečných odpadů včetně speciálních atestovaných nádob pro ukládání těchto odpadů, minimálně čtyři velkoobjemové kontejnery, nezbytné (i hygienické) zázemí pro obsluhu sběrného dvora. Nechybí ani dostatečné oplocení celého areálu, samozřejmostí už se stalo osvětlení celého dvora či elektronický zabezpečovací systém - nejlépe napojený na státní či městskou policii.

Díky mimodotační podpoře ze strany provozovatelů kolektivních systémů zpět-ného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení jsou sběrné dvory vybaveny velmi kvalitními kontejnery či přístřešky k ukládání elektroodpadu. Nejenže je tak zajištěna jeho větší kvalita v režimu zpětného odběru, ale zvýšila se i samotná bezpečnost sběrného dvora odpadů.

Za zmínku stojí skutečnost, že nemálo takto vybudovaných sběrných dvorů je umístěno na nevyužitých pozemcích nebo dokonce na místě starých nevyužívaných technických či jiných areálů, takže nedošlo k záboru zemědělské půdy.

KOMU PATŘÍ PODĚKOVÁNÍ

S odstupem času a při celkovém pohledu na všechny takto uskutečněné projekty sběrných dvorů odpadů v Plzeňském kraji je nutné ocenit spolupráci nejen měst a obcí, které projekty provedly, ale i jiných subjektů, jež projekty podporovaly. Jsou jimi i Plzeňský kraj a Krajský úřad Plzeňského kraje. Jak politická reprezentace kraje, tak krajský úřad si plně uvědomovaly význam Plánu odpadového hospodářství kraje a od samého začátku přípravu a realizaci projektů podporovaly. Nešlo přitom pouze o nejrůznější stanoviska, ale i o finanční pomoc. Nemalá část sběrných dvorů například získala krajskou dotaci na projektovou přípravu, což radnicím pomohlo projekt úspěšně odstartovat.

Všem těmto subjektům proto za jejich podporu výstavby funkční sítě sběrných dvorů v Plzeňském kraji náleží velký dík.

NUTNOST INVESTIC DO ODPADOVÉO HOSPODÁŘSTVÍ TRVÁ I NADÁLE

Přes veškerá pozitiva je však nutné zmínit stálou potřebu investic do infrastruktury odpadového hospodářství měst a obcí v Plzeňském kraji prostřednictvím dotačních podpor. Příkladem mohou být města a obce ze Šumavy, které kvůli specifickým podmínkám území a stávajícím parametrům nastavení OPŽP nemohou počítat s dotační podporou. Pomoc však potřebují také města a obce, jejichž stávající sběrné dvory již kapacitně nevyhovují a musí se zvětšit a zmodernizovat. Potřeba investic v kraji je tedy stále velmi nutná!

Systémový přístup a zajištění nezbytných priorit a potřeb odpadového hospodářství kraje a následné pokračování v >>systémovosti<< a spolupráci byly základem úspěchu realizace všech projektů podpořených z dotačních programů EU. Vzhledem ke stále častějším i dále očekávaným povinnostem obcí ze zákona o odpadech v jejich postavení jako původců odpadů odpovědných za odpady produkované svými obyvateli jsou a budou sběrné dvory doslova klíčovým zařízením infrastruktury odpadového hospodářství jak obcí, tak potenciálních krajských integrovaných systémů nakládání s odpady.

LENKA ŠLAJSOVÁ
RRA Plzeňského kraje, o.p.s.

MAREK SÝKORA
RRA Plzeňského kraje, o.p.s. (t. č. starosta města Dobřany)