Úterý, 19. března 2024

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší podle nového zákona o ochraně ovzduší

Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) zásadním způsobem mění způsob kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší podle nového zákona o ochraně ovzduší

Rozdělení na "mobilní" a "stacionární" zdroje zůstává v novém zákoně zachováno

Mobilní zdroj (§ 2 písm. f)) - "samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení".

Stacionární zdroj (§ 2 písm. e)) - "ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů".

Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je klíčovým pojmem zákona a pojmem, jehož interpretace byla podle předchozí právní úpravy z důvodu nekonzistentnosti v jeho užívání nejasná. Nový zákon se snaží definovat stacionární zdroj znečišťování ovzduší jednoznačněji. Definice zdůrazňuje, že se jedná o nejmenší, dále nedělitelnou technickou jednotku, resp. jednotku, kterou již není možné dělit na další stacionární zdroje. K této nejmenší nedělitelné jednotce jsou pak přiřazeny veškeré technické jednotky a stavby, které nejsou samostatným zdrojem znečištění, ale jsou nezbytné pro provoz stacionárního zdroje nebo s ním souvisí.

V tomto pojetí je pak stacionárním zdrojem např. kotel včetně odvodu spalin, čištění spalin, kontinuálního měření a komína. Současně však může být stacionárním zdrojem i pouze kotel jako takový, pokud je vedle něj společně provozován další kotel. Tyto dva kotle pak představují dva stacionární zdroje, které mají příslušenství (čištění spalin, kontinuální měření a komín) společné. Provozovna se tak může skládat ze dvou nebo více spalovacích stacionárních zdrojů.

Je třeba zdůraznit, že dle definice může být stacionárním zdrojem i činnost, která znečišťuje (nebo může znečišťovat).

  • Pojem "provozovna"

Na několika místech v zákoně se pracuje s pojmem "provozovna", přičemž zákon tento pojem nijak nedefinuje, pouze odkazuje v poznámce pod čarou na ustanovení obchodního zákoníku (§ 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník). Tzn., že provozovnou podle nového zákona o ochraně ovzduší se rozumí provozovna ve smyslu obchodního zákoníku. Některé nástroje nového zákona (např. emisní stropy) jsou vázány právě na provozovnu, nikoli na jednotlivé stacionární zdroje.

  • Nový zákon opouští kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, která byla v zákoně č. 86/2002 Sb. - kategorizace na zvláště velké, velké, střední a malé zdroje.

Nová kategorizace je podle typu činnosti a podle velikosti zdroje (množství určitých emitovaných látek ze stacionárního zdroje) na zdroje vyjmenované (v seznamu v příloze č. 2) a "zdroje nevyjmenované" (zdroje neuvedené v příloze č. 2).

Příloha č. 2 zákona obsahuje seznam stacionárních zdrojů členěných podle typu činnosti a velikosti stacionárního zdroje a přehledně označuje jednotlivé požadavky na tyto kategorie, na něž je odkazováno v textu zákona (povinnosti dle sloupců A - zpracování rozptylové studie, B - vyžadován kompenzační opatření a C - povinnost mít provozní řád).

  • Pravidla sčítání stacionárních zdrojů podle nového zákona

Úprava sčítání parametrů stacionárních zdrojů (§ 4 odst. 7 a 8 nového zákona) je do značné míry shodná s předchozí právní úpravou s tím, že jsou zahrnuty nové prvky legislativy Evropské unie (směrnice IED).

§ 4 odst. 7 zákona - "Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně4) a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Obdobně se postupuje u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů".

Kapacity (parametry) stacionárních zdrojů sčítají za účelem stanovení

  • celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo
  • celkové projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů.

Podmínky pro sečtení (všechny tři podmínky musí být splněny, aby zdroje mohly být sečteny)

  • Jedná se o stacionární zdroje označené stejným kódem v příloze č. 2.
  • Tyto zdroje jsou umístěné ve stejné provozovně.
  • Dochází ke znečišťování společným výduchem nebo společným komínem (skutečně nebo hypoteticky s ohledem na uspořádání zdrojů)

Ustanovení zároveň říká, že obdobným způsobem (na základě obdobných pravidel) se bude postupovat při sčítání zdrojů nevyjmenovaných v příloze č. 2. Zároveň je třeba zdůraznit, že zdroje vyjmenované v příloze č. 2 a zdroje nevyjmenované se k sobě nepřičítají.

Zákon zároveň v § 4 odst. 8 stanoví výjimky z uvedených obecných podmínek pro sčítání zdrojů:

  • Spalovací zdroje, které mají první povolení provozu vydané před 1. červencem 1987, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený na základě sečtení dosáhl 50 MW a více - sčítají se, pouze pokud dochází ke znečišťování společným komínem (skutečně, tzn. nikoli pouze hypoteticky)
  • Spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 15 MW - nepřičítají se k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon dosáhl 50 MW a více
  • Spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, umístěné v rodinném nebo bytovém domě - tyto zdroje se nesčítají
  • Chovy hospodářských zvířat - sčítají se vždy, pokud jsou ve stejné provozovně
  • Stacionární zdroje používajících organická rozpouštědla, které typově spadají pod stejný kód podle přílohy č. 2 - sčítají se vždy, pokud jsou ve stejné provozovně (bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované spotřeby uvedené v příloze č. 2)

Mgr. Pavla Bejčová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zdroj:Verlag Dashöfer - www.enviprofi.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů