Čeští vědci zkoumají sesuvy na Kanárech
Čeští vědci zkoumají obří sesuvy na Kanárských ostrovech. První etapu budování
monitorovací sítě obřího sesuvu na El Hierru, nejmenším z Kanárských ostrovů,
dokončili na počátku února odborníci z Oddělení inženýrské geologie Ústavu
struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR. Tyto práce jsou financovány z
prostředků grantu National Geographic Society a Waitt Institute. Pobřežní a
podmořské sesuvy u vulkanických ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi. Na
Kanárských ostrovech k nim docházelo poměrně pravidelně v průběhu posledních 300
tisíc let a pravděpodobně při nich vznikly i velké vlny tsunami.
Čeští vědci zkoumají obří sesuvy na Kanárských ostrovech. První etapu budování monitorovací sítě obřího sesuvu na El Hierru, nejmenším z Kanárských ostrovů, dokončili na počátku února odborníci z Oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR. Tyto práce jsou financovány z prostředků grantu National Geographic Society a Waitt Institute. Pobřežní a podmořské sesuvy u vulkanických ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi. Na Kanárských ostrovech k nim docházelo poměrně pravidelně v průběhu posledních 300 tisíc let a pravděpodobně při nich vznikly i velké vlny tsunami.
El Hierro je nejmladším a také vulkanicky nejaktivnějším ostrovem souostroví, v geologické minulosti na něm došlo nejméně ke dvěma rozsáhlým sesuvům a není vyloučené, že by k dalšímu mohlo dojít i v blízké budoucnosti. Navíc v létě 2011 začala na ostrově intenzivní seismická aktivita, která trvá doposud.
Během projektu bude ve spolupráci se španělskými vědci umístěno několik monitorovacích zařízení do míst možného vzniku takovéhoto velkého sesuvu. Jejich účelem bude sledovat pohyby, které by mohly naznačovat reaktivaci mohutného sesuvu. Pro tento účel budou použity velice přesné 3D měřidla (dilatometry), která byla vyvinuta pracovníky zmíněného oddělení.
"Očekáváme, že projekt přinese nové poznatky o chování obřích sesuvů a jejich dynamice ve vztahu k seismické aktivitě. To by mohlo rovněž pomoci k predikci sesuvů a ochraně obyvatel před případným ohrožením," uvedl badatel ÚSMH AV ČR Mgr. Jan Blahůt, Ph.D., jenž se na projektu podílí
ZDROJ: http://www.scienceworld.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
