Systém emisních povolenek čeká krach, v ohrožení je i Temelín

Evropský parlament zamítl plán na záchranu systému emisních povolenek. Tento nástroj, který měl snižovat množství vypouštěných skleníkových plynů, pokud nikdo rychle nic neudělá, pravděpodobně zkolabuje. A Českou republiku to bude stát desítky miliard korun.

"Odmítnutí odsunutí povolenek je prodloužením agónie celého systému. Již nyní se povolenky prodávají za zlomek toho, co Evropská unie zamýšlela, a celý trh se potýká s přebytky povolenek a velkou nejistotou," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

Systém, který měl nutit podniky kupovat povolenky nebo investovat do čistých technologií, se trápí již druhým rokem. Díky krizi i možnosti převést povolenky z předešlých let mají firmy velké zásoby, a trh tak trpí obrovskými přebytky - hovoří se o 1,7 až 2,7 miliardy povolenek.

Tzv. backloading, který evropští poslanci zamítli v těsném poměru 334 ku 315 hlasům, tak měl vzít 900 milionů povolenek z let 2013 až 2015 a vrátit je na trh o několik let později.

I to by bylo ale jen dočasné řešení. "Backloading by celkový přebytek stejně nevyřešil, problém by to jen odsunulo o několik let," říká expert společnosti Repower Marek Mansfeld s tím, že pro záchranu povolenek je třeba hlubší systémová změna.

"Šlo ale hlavně o to ukázat, že je tu jistá vůle se systémem něco udělat. Zamítnutí backloadingu svědčí o tom, že ta vůle mezi zeměmi EU chybí," doplňuje Jan Pravda z Pravda Capitals. Podle Pravdy tak nyní můžeme čekat pomalý kolaps či agónii celého systému, kdy se budou ceny povolenek blížit nule.

A souhlasí s ním i další. "V současné době je přebytek na trhu tak obrovský, že by se dva roky i déle nemusely povolenky vůbec prodávat," říká Milan Hudák z Virtuse Energy. On sám odhaduje budoucí cenu povolenek na mizivých 0,01 až 0,1 eura za tunu CO2. Evropská komise přitom pro motivaci firem do čistších technologií počítala s 20 a více eury za tunu.

Ceny elektřiny padají

Pro většinu dotázaných bylo zamítnutí přesunutí povolenek překvapením. Postavili se proti němu většinou pravicoví europoslanci včetně české ODS. Zamítnutí řešení je dobrou zprávou pro "špinavé" energetiky - například pro uhelné Polsko, které proti dražším povolenkám dlouhodobě bojuje.

Koho se kolabující systém a nulové ceny povolenek určitě dotknou, je česká pokladna a investice do šetrných budov. Z aukcí v letech 2013 až 2020 stát plánoval vytěžit mezi 40 a 120 miliardami korun. Polovina z peněz měla jít do státního rozpočtu, druhá polovina (minimálně však 28 miliard korun) na program Zelená úsporám. Kolik peněz a jestli vůbec nějaké finance tímto směrem potečou, dnes nikdo neví.

Špatnou zprávou je hlasování i pro ČEZ. Trhy totiž na zamítnutí reagovaly poměrně razantně. Ceny povolenek klesly ze 4,90 na 3,15 eur za tunu CO2. Na německé burze, kterou kopírují i ceny v Česku, klesla na historické minimum i cena elektřiny - o více než euro na 39,65 eura za MWh. A jelikož je výroba elektřiny stěžejním zdrojem příjmů i pro ČEZ, padaly i jeho akcie. Během včerejška o necelá tři procenta na 567 korun.

Díky levným povolenkám ale ČEZ ztrácí i dvě důležité konkurenční výhody. Jednak měl povolenek díky nižší výrobě přebytky a mohl je prodávat, v rámci vyjednané výjimky měl ale dostat další povolenky i výměnou za investice do ekologizace. "Přišli jsme tak bohužel o to, co se zdálo jako velký benefit pro východoevropské energetiky, které se mohly stát mnohem čistšími," říká Svoboda.

Nepřímo se ale můžou levné povolenky promítnout i na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Hlavní výhodou jádra, ale i plynu a obnovitelných zdrojů měla být oproti špinavým zdrojům právě absence povinnosti platit za vypuštěné emise. Ta teď padá a v Evropě bude nejvýhodnější opět pálit uhlí.

Uhlíková daň?

Nyní je otázkou, co bude dál. Návrh nyní putuje zpátky do výboru pro životní prostředí, kde ho zkusí upravit.

"Velkou šanci na jeho schválení už ale nevidím. Začíná se spíš hovořit o jiném řešení - uhlíkové dani. Ale pokud nebyl schválen backloading, tak tomu příliš nevěřím," říká i Barbora Hanžlová z Centra pro dopravu a energetiku.

"Daně jsou ale vždy nepopulární. Hlasování lze ale vnímat i pozitivně. Téměř polovina europoslanců je pro nějaký krok směrem k záchraně povolenek, to je podle mého dobrý základ pro další jednání," říká Svoboda.

Europoslanec Pavel Ploc z ČSSD, který ve výboru pro životní prostředí působí, zatím k dalšímu vývoji příliš hovořit nechce. "Určitě podáme upravený návrh. Co ale bude dál, jaká podpora bude, to je ve hvězdách. Počkáme, až se uklidní vášně a emoce, a pak uvidíme," říká.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz