zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ČAOH - odpovědi na otázky tisku k novele odpadového zákona ke sběrnám

11.07.2013
Odpady
ČAOH - odpovědi na otázky tisku k novele odpadového zákona ke sběrnám

Ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka odpovídá na opakované otázky novinářů k aktuální poslanecké novele zákona o odpadech, která má poměrně zásadním způsobem omezit sběrny odpadů.

Podle novely zákona o odpadech, která je namířena proti zlodějům barevného kovu, by obce mohly omezovat provozování sběren. Zabrání podle vás tato změna krádežím?

Podle nás tento krok není dobrý nápad. Tato novela je velmi diskutabilní a již nyní je z mnoha stran silně kritizovaná. Řešit porušování trestního zákona legislativou životního prostředí, konkrétně zákonem o odpadech, nedává smysl. A omezovat, či zakazovat celý sektor příliš vhodné řešení také není. Takovou dobu už jsme tu měli a myslím, že není dobré se k ní vracet.

Jak by se to tedy dalo řešit?

Možných návrhů, jak věc smysluplněji řešit, je více. Oslovili jsme v této záležitosti poslance z výboru pro životní prostředí, kteří se tím budou zabývat. ČAOH k problematické novele připravila komplexnější argumentaci. Za prvé by se měl zefektivnit stávající dozorový systém. Možnosti kontroly a řešení v zákoně už jsou, jenom nejsou dostatečně využívány, například možnost odebrání licence k provozu zařízení při opakovaném závažném porušení zákona. Kontroly těchto zařízení může již nyní provádět minimálně pět až šest orgánů a institucí, ne všechny tak ale efektivně činí. Každý, kdo do sběrny nese zákonem specifikovaný typ věci, se musí legitimovat, a provozovatel musí zapsat jeho totožnost. Ve chvíli, kdy dozorový orgán, ať už je to Česká inspekce životního prostředí, krajské nebo obecní úřady, policie nebo Česká obchodní inspekce, objeví ve sběrně předmět, který má charakter veřejného zařízení, může zahájit s provozovatelem sběrny správní řízení nebo k tomu dát podnět. Pak hrozí vysoká pokuta a již zmíněné odejmutí licence. Postihováni by měli být ti, kdož porušují zákon, nikoli tak jak navrhuje novela, všichni bez rozdílu. Odmítáme takovéto paušální omezování nebo znemožňování podnikání všem, kteří chtějí v sektoru působit. Pak je jedno, jestli podnikají v souladu se zákonem nebo v rozporu s ním, omezováni jsou stejně.

Další možnosti jsou tedy jaké?

Jako další nástroj, který však zatím v legislativě není, doporučujeme bezhotovostní platbu jako jedinou možnou. To znamená, že by nebylo možné vyplatit za předanou věc hotovost přímo na ruku. Kdokoli donese něco do sběrny, musel by mít účet a oběh peněz by byl dohledatelný dlouhodobě dozadu. Mezi další vhodná opatření patří institut neohlášeného zahájení kontroly, který standardně požívá ČOI, ostatní orgány však zatím nemohou. Jde o realizaci zkušebního odkupu věci ze strany inspektora bez předchozího ohlášení kontroly. Podobná opatření standardně fungují v západních zemích, u nás se však kvůli určitým zájmovým skupinám navrhuje opět zvláštní česká cesta, která není správná.

Nebylo by lepší zakázat výkup dopravních značek, poklopů od kanálů a podobných předmětů?

Tyto předměty jsou již zakázány k výkupu současnou legislativou, nově se však navrhují ještě další omezení, v úvahách je i úplný zákaz výkupu kovů od občanů, či předávání kovů do sběren fyzickými osobami pouze zdarma. Toto nám přijde jako zcela nevhodné omezení majetkových práv občanů. Přitom stávající pravidla, pokud by byla efektivně vynucována, mohou být plně funkční. Například když policie zjistí, že v katastru obce chybí 20 značek, nebo kanálové poklopy, je logické prověřit sběrnu. Když tam značky najde, tak by podle povinné identifikace měla najít toho, kdo je tam odnesl a řešit s ním věc dle trestního práva. Pokud provozovatel sběrny evidenci nevede, má mu být odňata licence. Zakázat výkup zcela, a nebo stanovit občanům povinnost odevzdat svůj majetek (kovy a barevné kovy) zdarma a tím se pokusit řešit to, že část občanů krade, ale přeci nelze. To je proti základním principům. Každému z nás přeci čas od času vzniká kovový odpad s nemalou hodnotou a na tuto hodnotu má každý občan při prodeji právo.

A vedou majitelé sběren identifikaci lidí i předmětů poctivě?

Jak jsem již říkal, Česká obchodní inspekce má právo provádět skrytou kontrolu sběren. Tedy, že inspektoři mohou provokativně do sběrny přinést dopravní značku a zjistit, jestli si pracovník sběrny vyžádá občanský průkaz. Takovéto kontroly mohou být efektivní a již nyní se zpravidla takto provádějí, ale je jich málo. Bohužel tuto kompetenci má jen ČOI, nikoli ostatní. Kdyby těchto kontrol bylo více, i problémoví provozovatelé sběren by začali tuto zákonnou povinnost lépe dodržovat (nebo by museli skončit) a policie by mohla dle evidence zloděje snadněji najít.

Evidenci sběren vedou pouze krajské úřady. Kolik celkem v Česku může sběren být?

V ČR máme přes 6000 obcí. Sběren jsou řádově rovněž tisíce, všechny sběrny musí mít povolení dle zákona o odpadech. Těžko spočítat, kolik by jich zůstalo po omezení, které by umožňovala novela. Stejně tak nelze říct, kolik sběren by správně ve státě mělo být. Je to určitá forma služeb, ve které se stejně jako v jiných oblastech časem zakotví rovnováha. Když se zavede efektivní kontrolní systém a přijmou se rozumné legislativní úpravy namísto těch nyní navrhovaných, tak počet sběren sice pravděpodobně klesne, neboť zaniknou ty, které nedodržují zákon, ale sektor bude dále standardně fungovat. A to je podle nás vhodnější a smysluplnější cesta.

Zdroj: ČAOH

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí