Odklon Německa od jaderné energie je pro Česko velkou šancí, říká diplomat z Berlína

V zájmu jakékoli německé vlády je, aby tamní hospodářství a ekonomické prostředí fungovaly dobře, říká v rozhovoru český velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák. Ať už spolkové volby vyhraje kdokoli, bude podporovat ekonomiku a to je i dobrá zpráva pro Česko.

Složenky za energii budou jednou rozhodovat volby v Německu, říká český velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák. Za necelé tři týdny se v Německu rozhodne, kdo povede nejdůležitějšího obchodního partnera Česka dál.

Ať už to bude kdokoli, jedním z ústředních témat nové vlády bude energetika. To ale nemusí být jen sporným bodem v česko-německých vztazích, ale i příležitostí. Čekají se nové rozsáhlé investice do výstavby přenosových sítí i nových energetických konceptů.

"Naším bytostným zájmem je se k tomuto výzkumu v Německu dostat a rozvíjet tak i naší vědu a výzkum," říká v rozhovoru pro IHNED.cz Rudolf Jindrák. Velké šance pro subdodávky čekají ale i na firmy.

Jak se Německo připravuje na spolkové volby a jaký bude podle vás jejich výsledek?

Volby jsou v Německu nyní dominujícím tématem a kampaň běží na plné obrátky. Spolkové volby se uskuteční 22. září. Nesmíme ale zapomínat ještě na jednu věc, která má přímý vliv na česko-německé vztahy. Tou jsou volby v Bavorsku, které budou o týden dřív. Nepřímo mají vliv i volby v Hesensku, tedy jedné z největších spolkových zemí, které se konají společně se spolkovými volbami. Německo žije tématem voleb. Je to patrné i v oblasti evropské politiky, kde se proto některé věci trochu zpomalily.

Modelů, jak by volby mohly dopadnout, je několik. Netroufnu si v této fázi říct, jaká bude koalice. Očekávám ale, že CDU/CSU v čele se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou volby vyhraje. Pak nastane vyjednávání, kdo bude součástí koalice. CDU/CSU chce sice pokračovat s FDP, ale je otázkou, jestli FDP získá dostatek hlasů. Další možná koalice jsou Zelení a SPD, to ale zatím početně nevychází. Třetí varianta, podle mého soudu pravděpodobná, je velká koalice. Ta by přicházela v úvahu, pokud by se nepodařilo dát dohromady zmíněné formáty.

Jakou naději dáváte Pirátské straně a novější Alternativě pro Německo (AfD)?

Menší strany, tedy zejména AfD a Pirátská strana, se zatím pohybují pod hranicí pěti procent hlasů a vstupu do spolkového sněmu. Čekal jsem, že se Pirátská strana bude profilovat víc díky aféře Snowdena a úniku dat. Právě to by měl být její program. Ale není o tom moc slyšet. AfD začala nyní trochu získávat. Jejich hlavní bod programu je otázka budoucnosti eura a případně vystoupení Německa z eurozóny. Ani to ale veřejnost zatím neoslovilo tolik, jak by si členové AfD přáli.

Čím je daný poslední pokles preferencí strany Zelených?

Jedno z jejich hlavních témat - tedy atomová energie a šířeji obnovitelné zdroje energie jsou dnes tématem všech politických stran. Německo se rozhodlo, že v roce 2022 ukončí činnost svých atomových elektráren. Nyní se hovoří i o tom, že by to mohlo být ještě dříve. Dokonce se objevil už i rok 2017. Tím se jedno z hlavních témat Zelených už vyčerpalo. Téměř celá německá společnost se dohodla, že s atomovou energií skončí a místo toho se zaměří na obnovitelné zdroje. Obecně se hodně stírají rozdíly mezi politickými stranami a jejich programy se k sobě blíží.

Co se po spolkových volbách v Německu změní pro Česko a českou ekonomiku?

Myslím, že se nic výrazně nezmění. Ať už bude další vláda jakákoli, bude pokračovat s nějakými změnami akcentu například v evropské politice, kterou provádí koalice pod vedením kancléřky Merkelové. V případě vlády SPD a Zelených by například nebyly programy až tak úsporné, ale pro Česko se nečeká žádná významná změna.

Pro nás je zásadní česko-německá ekonomická spolupráce. A samozřejmě v zájmu jakékoli německé vlády je, aby ekonomika a ekonomické prostředí fungovaly dobře. Také je jasné, že vývoj v Německu a zejména v ekonomické oblasti má přímý vliv i na situaci v Česku.

Odklon od jádra je šance pro české vědce i firmy

Zmínil jste konsenzus v Německu na odstoupení od atomové energie a přechod k obnovitelným zdrojům energie. Jak bude tento plán pokračovat dál? Čekají se nějaké větší investice do přenosové soustavy, která nyní není dostatečná a vede k nejspíš hlavnímu současnému konfliktu mezi Německem a Českem?

Energetika hýbe politickou scénou. Tvrdím, že složenky za energii budou jednou rozhodovat volby. Když člověk dostane složenku na 20 euro a za rok na 50, tak to má odezvu. Výrobní cena energie přitom nestoupá, ale rostou různé poplatky za obnovitelné zdroje, transfery a podobně. Energetická bezpečnost a realizace "Energiewende" (pozn. - přechod Německa k obnovitelným zdrojům energie) je tématem všech politických stran.

Některé kroky, jako je urychlení výstavby přenosových sítí ze severu na jih, se už dějí. Právě v tom totiž vzniká česko-německý problém přetoků energie a potencionálních black-outů. Energetika je velmi vážné téma nejen z pohledu občana, který je naštvaný, že platí čím dál víc, ale i kvůli otázce konkurenceschopnosti Evropy.

Jakým směrem se tohle podle Vás vyvine? Konkurenceschopnost Evropy je právě vysokými náklady na energie už nyní silně zatížena.

Je. Je například potřeba, aby se přišlo na možnosti, jak skladovat elektrickou energii. Další téma jsou elektromobily, efektivita stavění větrných parků apod. S tím souvisí to, že "Energiewende" je i pro nás zároveň velká šance. Nutí vědu a výzkum se víc snažit a vymýšlet nové koncepty, což je příležitost i pro naše vědecká pracoviště, která se na tom mohou podílet.

Německo je v Evropě jediným státem, který je schopen toto ufinancovat a realizovat i díky své struktuře vědeckých institutů. Naším bytostným zájmem je se k tomu dostat a rozvíjet tak i naší vědu a výzkum.

Češi mají vůči německému přístupu k energetice velkou averzi, není to ale příležitost i pro české firmy, vedle vědy a výzkumu?

Samozřejmě je. Pro české firmy je reálná příležitost například ve výrobě drátů, když to vezmu jednoduše. Na přenosové sítě jich budou potřeba tisíce kilometrů. A některé české subjekty právě v tomto segmentu dokonce už podnikly kroky z hlediska investic v Německu. Na to je navázána celá řada dalších výrobků, kde mají české firmy velké šance v subdodávkách. Energiewende je zajímavá i pro podnikatelskou sféru a český průmysl.

Jaké jsou další příležitosti pro české podniky v Německu, třeba trochu netradiční?

Škála vzájemného obchodu je velice široká. Málo se ale ví, že máme v Německu několik desítek registrovaných firem. Vedle toho někteří velcí hráči typu EPH, Agrofertu či Penty mají v Německu velké investice. Velmi to vítám a podporuji. Samozřejmě v Německu není rychlost návratnosti investic asi tak velká jako například v Rusku, ale je zde velká jistota právního prostředí.

Když se podíváme na nejvýznamnější firmy na světě, tak jsou v oblasti služeb, softwaru, digitalizace. To je další oblast, ve které se hlavně s Bavorskem snažíme velmi intenzivně spolupracovat. Zajímavé příležitosti jsou ale i v kosmickém průmyslu. Čím je ta škála širší, tím lepší.

Velký rozhovor s Rudolfem Jindrákem o německé energetice i blížících se volbách najdete v příštím vydání časopisu Ekonom.