Jak na pěstování rychle rostoucích dřevin?

Je mnoho důvodů nahradit fosilní paliva biomasou. Především ekologické, pádnější však bohužel bývá spíše energetická krize. Ta poslední dala vzniknout velmi zajímavému způsobu pěstování dřeva na topení - výmladkovým plantážím vrb a topolů. Dřevo produkují obvykle ve velkém, ale vyplatit se mohou i malopěstitelům pro vlastní spotřebu. Testování různých druhů a kultivarů vhodných dřevin probíhá na pokusných plantážích ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kde jsou pěstovány na pokusných výmladkovýc plantážích.

Nové využití vrb a topolů

Vrby a topoly nás jako užitkové stromy provázejí již dlouho. Vrba košíkářská dala vzniknout celému krásnému řemeslu, o pomlázkách nemluvě. Intenzivní pěstování topolů pro dřevo má zase téměř stoletou tradici, zvláště na jihu Evropy. Rostly v takzvaných lignikulturách, kde se sklízely až po 15 až 25 letech klasickým způsobem.

Výmladkové plantáže jsou oproti lignikulturám naprostou inovací. Výmladky, silné pruty, se sklízejí už za 2-6 let, a speciální klony topol stále znova obrážejí. Výhodou je:

• mnohem snadnější sklízení
• variabilita v jeho načasování
• velká produkce dřeva na topení, které lze přímo na plantáži snadno naštěpkovat

Osvědčily se jak vrby, tak topoly. Výmladkové plantáže se vysazují z řízků, které se každoročně seřezávají z "rodičovských stromů", matečnic.

Jak nápad vzniknul?

"Pokusy s výmladkovým hospodařením probíhaly již před 20 lety, a původně je inicioval papírenský průmysl. Pak však přišla ropná krize, a další využití rychle rostoucího dřeva bylo na bíledni - produkce energie" vysvětluje ing Jan Weger, PhD., vedoucí oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, které se právě výzkumu pěstování rychlerostoucích dřevin jako zdroje energie u nás věnuje.Dřevo pro vlastní spotřebu?

Pěstování výmladkových topolů a vrb se může vyplatit i malopěstitelům, kteří mají plantáž tak akorát pro svoji spotřebu. ing Jan Weger, PhD., radí:

• Začněte v malém množství.
• Vyzkoušejte, jak vše funguje, například jaký rozestup řádků je ideální pro váš konkrétní způsob sklízení a podobně.
• Určitě se vyplatí založit si vlastní matečnici, tedy sazenice, které budou dávat každoročně množství řízků.
• Matečnice se mohou nechat časem přerůst a sklidit.
• Plantáž můžete kdykoli rozšiřovat podle aktuální potřeby.
• Japonský topol a spol

Které dřeviny jsou pro výmladkové plantáže nejvhodnější? První byly vrby - jejich schopnost omlazovat je známá. Ve střední a zvláště jižní Evropě by však mohly být ještě výnosnější topoly - pokud by obrážely podobně jako vrby. Proto započalo intenzivní šlechtění topolů, jehož výsledkem je například populární japonský topol, (ale i řada méně známých a rovněž zajímavých topolů).

Japonský topol je za tři roky schopen vytvořit výmladky o tloušťce 5-7 cm, což je výborné z hlediska výnosu (ale žádá si to další inovaci ve sklízení). Má i řadu dalších předností:

• Dovede obrážet mnohokrát za sebou. Mnohé jiné klony topolů již po dvou až tří sklizních ztrácejí na síle, japonský topol nikoli.
• Je velmi odolný, nesnese jen trvalé zamokření nebo naopak sucho.
• Jedná se o křížence topolu maximovičova a topolu černého.

Topol černý je náš původní, ohrožený strom, který ve Výzkumném ústavu zahradnickém proto pěstují a šlechtí jak pro výmladkové použití, tak pro záchranu druhu jako takového.

Pakliže má japonský topol nějakou nevýhodu, je to ne zrovna souměrný a pohledný vzrůst - to ale u výmladkových plantáží vůbec nevadí.

Dobrých výsledků dosahuje například i vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, kterou zde šlechtí rovněž.

Dále prosím čtěte na:http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-rychle-rostouci-dreviny-topoly-vrby-paulovnie/

ZDROJ:http://www.ireceptar.cz/