Čtvrtek, 18. dubna 2024

Černé skládky - mor české krajiny

S černými skládkami se potýká dnes bohužel snad každé město či obec v České republice.

Černé skládky - mor české krajiny

Černé skládky jsou přetrvávajícím problémem v oblasti komunální ochrany životního prostředí každého města. Ať už jsou černé skládky na veřejném prostranství nebo na soukromém pozemku, představují riziko pro životní prostředí a v některých případech i pro lidské zdraví.

Hodně měst investovalo během uplynulých let do vybudování sběrných dvorů určených k odkládání nadměrného a nebezpečného odpadu miliony korun. Jeden z cílů jejich zřizování - vymýcení černých skládek, se ovšem nepodařilo zcela naplnit. Nelegální skládky vznikají stále. Sběrné dvory jsou přitom otevřené většinou po celý týden včetně víkendů. A odpadů se v nich mohou lidé zbavovat bez poplatku.
Navíc ve všech obcích je povinnost obecního úřadu ze zákona zajistit min. 2x ročně mobilní svoz odpadů včetně odpadů nebezpečných oprávněnou firmou. V čem je tedy vůbec problém? Proč je v Česku stále tolik lidí, kteří jsou ochotni tak bezohledně znečišťovat naši přírodu a krajinu? Odstraňování těchto skládek přitom stojí obce i města ročně statisíce i miliony korun.

Důvodem je zřejmě lenost takových původců skládek, či jejich bezohlednost a neúcta k přírodě, špatná ekologická výchova, osvěta? Přitom všude jinde za hranicemi by lidé něco takového vůči svému životnímu prostředí neudělali.
Černé skládky z pohledu legislativy.
Černá skládka je vlastně více či méně dlouhodobé nelegální uložení odpadů různých druhů (komunální, stavební,...) většinou volně v přírodě a krajině či na okrajích obcí, v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a místními vyhláškami obcí.
Za existenci černé skládky odpadů je většinou odpovědný vždy majitel čili vlastník pozemku, kde se černá skládka nachází, anebo původce "načerno" odloženého odpadu, pokud je dohledatelný.

Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.
(§ 4 písm. p) zákona č. 185/2001 Sb.) Obec se stane ale původcem odpadů i v případě, kdy fyzická osoba odpady odloží i na jiných místech pozemků obce (tedy založí černou skládku).
Černé skládky zasahují do vlastnického práva na základě občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), a trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Dále zasahují do stavebních předpisů (zákon č. 183/2006 Sb. stavební), a také do předpisů na ochranu životního prostředí, zejména pak do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a zákona č. 254/2001 Sb. vodního v platném znění.

V případě nepovolené skládky odpadu, tj. černé skládky, se jedná o rozpor se stavebním zákonem. Provozovatel či vlastník takové skládky, nebo i vlastník pozemku, na kterém dotčená skládka odpadů stojí, se tak dopouští přestupku podle ustanovení § 178 nebo § 180 stavebního zákona (záleží, kdo je v tomto případě majitelem skládky). Za tento správní delikt je možné uložit pokutu, dle ustanovení § 179 nebo § 181 stavebního zákona. Stavební úřad je oprávněn kromě uložení pokuty nařídit i odstranění této nepovolené skládky odpadu, protože je oprávněn nařídit odstranění staveb i terénních úprav, dle ustanovení § 129 stavebního zákona. Takovéto odstranění stavby nebo terénních úprav se nařizuje vždy vlastníku. Při tomto postupu je rozhodující, zda tuto skládku stavební úřad shledá terénní úpravou, potom by její odstranění bylo nesporně na náklady vlastníka pozemku. Pokud by se jednalo ostavbu, potom by náklady nesl její vlastník, který by v mnoha případech byl zároveň vlastníkem pozemku.
Pokud se nalézá tato skládka na sousedním pozemku, je možné uplatnit postup dle § 127 občanského zákoníku (tzv. sousedské žaloby), kdy vlastník dotčené nemovitosti, může u soudu namítat, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován nebo dokonce ohrožován ve výkonu svých práv, například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod. Pasivně legitimován, žalován, je vždy takto "obtěžující" vlastník nemovitosti, v tomto případě by touto osobou byl vlastník pozemku, na kterém se skládka nalézá. Tento postup lze uplatnit jen v případě, že se jedná sousední pozemek. Úskalím takového postupu je i to, že se jedná o soudní řízení, které může být zdlouhavé, a celá tíže řízení spočívá pouze na žalobci. Postupuje-li se podle občanského zákoníku, nese náklady na odstranění skládky vlastník pozemku. Soused je ale rozhodnutím soudu pouze žádán, aby se zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Je jen tedy jen na rozhodnutí souseda, jaký postup zvolí, tj. nemusí se tím přímo dosáhnout odstranění skládky odpadu.
Vodní zákon vymezuje v ustanovení § 38 odst. 1 odpadní vody také jako průsakové vody ze skládek odpadu. Z tohoto lze dovodit, že voda vytékající z jakékoliv skládky odpadu, tj. i černé skládky, je vodou odpadní. Za nedovolené vypouštění odpadních vod lze uložit pokutu dle § 118. Odpady lze také často klasifikovat jako látky závadné vodám podle § 39 vodního zákona. Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Vodoprávní úřad anebo Česká inspekce životního prostředí má z vodního zákona povinnost uložit nápravu vzniklého závadného stavu dle § 42. Povinnost k nápravě má osoba, která porušila dané předpisy, tedy ten, kdo odpad takto nedovoleně uložil (§ 42 odst. 1) nebo pozdější nabyvatel pozemku (§ 42 odst. 3), nebo vlastník majetku, k němuž je závadný stav vázán (§ 42 odst. 2). Pokud výše uvedená osoba není známa, respektive není komu uložit nápravu závadného stavu a zároveň hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí (§ 42 odst. 4).

Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) nabízí možnost sankcionovat vlastníka pozemku, na kterém se černá skládka nachází (§ 58 odst. 3), a to v případech, kdy se neudržuje čistota a pořádek na pozemku, který osoba užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce, anebo osoba znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo, anebo osoba poruší povinnost stanovenou právním předpisem obce. Problémem toho ustanovení je, že umožňuje takto postihovat pouze právnické osoby a fyzické osoby podnikající, a to ještě ve velice krátké lhůtě - maximálně do dvou let od okamžiku provinění. Uplynutí této lhůty však nikterak nebrání obci v trvání na odstranění závadného stavu a ani povinnému tento závadný stav odstranit (§ 59 odst. 3).

Zákon o odpadech nabízí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v situacích, kdy hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo k němu již došlo, možnost zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby (§ 79 odst. 1 písm. f). Odpovědná osoba v tomto zákoně vymezená není, avšak je možné předpokládat, že se bude jednat o původce odpadu.

Problematika odpovědnosti za černou skládku je rovněž řešena v § 69 zákona o odpadech, kdy inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

Obecní úřad také může uložit pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem, anebo odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru.
Podle § 86 zákona č. 114/1992 Sb. lze klasifikovat černou skládku odpadů v přírodě a krajině jako neoprávněný zásah, který lze odstranit - zákon tedy ukládá povinnost navrátit situaci do původního stavu, tj. odstranit černou skládku: kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody. Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti, následky nedovoleného jednání. Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin. Jelikož se jedná o zákonnou povinnost, potom je možné se jejího vymožení domoci prostřednictvím orgánů ochrany přírody - Česká inspekce životního prostředí, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti.

Na černou skládku lze nazírat i pohledem dalších právních předpisů, které již přímo neukládají povinnost odklizení skládky odpadu, ale sledují potrestání viníka. Zákon o přestupcích (č. 200/1990 Sb.) sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše padesáti tisíc korun (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2). Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) sleduje potrestání viníka, tedy původce skládky, v ustanovení § 293, resp. 294 tohoto zákona. Za naplnění skutkové podstaty podle tohoto ustanovení hrozí až tři roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Vzhledem k tomu, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán (podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější), je možná i aplikace dnes již neplatného zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona).
Všechny zde uvedené postupy, kromě postupu podle občanského zákoníku, spadají do oblasti veřejného práva - tj. spočívají na bedrech správního úřadu, respektive obce, většinou ORP.

Možností je požádat také o pomoc kraj a pak je na jeho dobré vůli, zda peníze poskytne. Výjimkou jsou případy, kdy škodliviny už začínají unikat do podzemních vod, na to by měly mít kraje v rozpočtu přímo havarijní fond
(k tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč, z něhož lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti).
ZDROJ:www.vasevec.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů