Uhlí uvolňuje místo jiným zdrojům

Je to prakticky jediná energetická surovina, která je na našem území přítomná v dostatečném a těžitelném množství. V dnešní době drtivě převládá výroba i využití hnědého uhlí nad černým. Instalovaný výkon černouhelných elektráren je v rámci českého energetického mixu okolo 8 procent. U hnědého uhlí je to pak asi 41 procent. Poměr vyrobené elektřiny je ještě větší, dohromady se z uhlí vyrábí přes 50 procent elektřiny. Tento podíl ale klesá a v roce 2013 zřejmě historicky poprvé poklesne podíl uhlí po tuto hranici.

Problémem je fakt, že zásoby hnědého uhlí jsou omezené a bez prolomení ekologických těžebních limitů čeká Česko razantní snižování těžby z dnešních 43 milionů tun hnědého uhlí ročně na polovinu do roku 2025. A tomu se bude muset přizpůsobit i česká energetika.

Zásadní restrukturalizace čeká českou uhelnou energetiku ale i z dalších důvodů. Stále roste tlak Evropské unie i ekologických organizací na její útlum. "Špinavé" uhlí má udělat místo čistším zdrojům. A v návaznosti na to přicházejí stále přísnější evropská nařízení, která upravují množství vypouštěných emisí do ovzduší.

Elektrárny a teplárny tak budou muset mezi roky 2016 a 2020 začít razantně snižovat emise oxidů síry a dusíku, i vypouštěný polétavý prach. Ty, které tak neučiní, budou muset omezovat výrobu, a nakonec nejpozději v roce 2022 ukončit provoz.

Doba provozu bude pomalu končit i u odsiřovacích zařízení instalovaných v 90. letech. Do roku 2030 by tak mohlo být odstaveno přes 3000 MW instalovaného výkonu uhelných zdrojů. Jen u největšího českého hráče, společnosti ČEZ, je z 6500 MW instalovaného výkonu téměř polovina starších 30 let, mladších než 15 let je jen něco okolo 800 MW. A novějších zdrojů je v Česku jen několik, například kladenská elektrárna Alpiq o výkonu 415 MW. I proto se ČEZ rozhodl některé své elektrárny modernizovat - již dokončil Tušimice, v roce 2014 dostaví svoji elektrárnu v Ledvicích a probíhá i retrofit Prunéřova II.

Razantní pokles cen elektřiny na trhu však způsobil, že u některých elektráren, které měly být uzavřeny, a tedy měly ušetřit miliony tun uhlí, plánují jejich majitelé prodloužit jejich provoz až za rok 2016. Takovým zdrojem je například elektrárna Chvaletice, kterou v roce 2013 koupila společnost Severní energetická od ČEZ. S hnědým uhlím je třeba také počítat pro české teplárenství, které zásobuje teplem zhruba 1,5 milionu domácností. Uhlí také využívají kogenerační jednotky, které z něj vyrábějí současně elektřinu i teplo.

Kvůli postupnému utlumování těžby hnědého uhlí bude význam uhelných elektráren nevyhnutelně klesat. Jeho dovoz ze zahraničí je sice možný, není ale jasné, zda se ekonomicky vyplatí.

MEZITITULEK: Jak funguje výroba elektřiny v uhelné elektrárně

Při spalování uhlí v kotli se ohřívá voda procházející trubkami uvnitř kotle a mění se v páru. Ta proudí do turbíny, roztáčí ji, a tím i generátor s jeho rotujícím elektromagnetem. Celé soustrojí se otáčí rychlostí 3000 otáček za minutu. Pára vycházející z turbíny směřuje do kondenzátoru, kde se přemění opět na kapalinu. Ta je buď vedena zpět do kotle a prochází celým cyklem znovu, nebo může sloužit i jako zdroj tepla, například pro přilehlé obce či města.

Odhad vytěžitelných zásob hnědého uhlí k 1. 1. 2013 v milionech tun

Lom ČSA
Severní energetická
41,3*

Lom
Vršany
Jan Šverma
Czech Coal
259,7

Důl Centrum
Severní energetická
1,3

Lom
Libouš
Severočeské doly (ČEZ)
227,2

Lom Bílina
Severočeské doly (ČEZ)
154,4

Sokolovská uhelná
142,9