Česko chce pokrýt spotřebu elektřiny z vlastních zdrojů

K zajištění české spotřeby je třeba každoročně kolem 70 TWh elektrické energie. Česko ji v domácích zdrojích vyrobí více, než spotřebuje. Elektřina je také jedinou energetickou komoditou, které je dostatek pro pokrytí vlastní spotřeby. Ty další, jako je plyn nebo ropa musí, dovážet. S jejich importem je také spojena energetická bezpečnost státu.

Tuzemské elektrárny vyrábějí zhruba 87 tisíc GWh elektřiny. K tomu využívají celkový instalovaný výkon 20,5 GW. Ani česká energetika se však nevyhnula bouřlivým změnám, které doprovázejí snahy o snižování emisí. Zatímco v roce 1989 pocházela drtivá většina elektřiny z uhelných elektráren a příspěvek obnovitelných zdrojů se omezoval pouze na využití vodních děl, převážně vltavské kaskády, v roce 2012 prolomil podíl obnovitelných zdrojů na instalovaném výkonu hranici 27 procent.

Stalo se tak na úkor uhelných elektráren. Jejich podíl na energetickém mixu se propadl ze 78 procent v roce 1989 na 51,9 procenta v roce 2012. Kromě uhlí a obnovitelných zdrojů využívá česká energetika i dva jaderné zdroje v Dukovanech a Temelíně o celkové kapacitě 4110 MW. Podíl jádra na instalovaném výkonu činí 19,7 procenta, v budoucnu by však mohl narůstat díky zvažované dostavbě nových bloků ve stávajících lokalitách.

Plyn hraje v českém prostředí pouze okrajovou roli. Paroplynové a plynové elektrárny tvoří jen něco málo přes 6 procent instalovaného výkonu. Důvod je zřejmý - Česko nemá dostatečné zásoby zemního plynu a dodávky ze zahraničí, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, nemusejí být stabilní.

Z obnovitelných zdrojů mají co do instalovaného výkonu nejvyšší podíl vodní elektrárny - 10,8 procenta. V celkovém srovnání jednotlivých zdrojů to znamená třetí místo. Jejich výkon je ještě možné zvyšovat postupnou modernizací, ale velký potenciál pro další rozvoj v českých podmínkách již není.

Nejbouřlivější diskuse se vede ohledně fotovoltaických elektráren. Obrovský nárůst jejich instalovaného výkonu umožnila štědrá dotační politika státu, který direktivně přenesl náklady na podporu výstavby nových solárních elektráren na spotřebitele. Po roce 2011 se sice podpora radikálně snížila, velké solární parky však nyní nahrazují malé instalace solárních systémů, především na střechách obytných domů, které podíl solární energie na celkovém mixu zvyšují i v roce 2013. V současnosti vyrábějí fotovoltaické elektrárny 2,5 procenta české elektřiny.

S podílem 1,3 procenta na instalovaném výkonu zaostávají větrné elektrárny. Nesvědčí jim české přírodní podmínky, kde tolik nefouká. Podobně je tomu i v případě biomasy a bioplynu, kde sice domácí potenciál existuje, zatím ale nebyl příliš využit.


Český energetický mix podle instalovaného výkonu (v procentech)

Rok 1989
78,7 % Uhlí
11,4 % Jádro
9,9 % Voda

Rok 2001
70,2 % Uhlí
13,9 % Voda
11,4 % Jádro
4,5 % Plyn

Rok 2012
51,9 % Uhlí
19,7 % Jádro
10,8 % Voda
10,2 % Slunce
6,2 % Plyn
1,3 % Vítr

Za posledních 22 let poklesl podíl uhlí na českém instalovaném výkonu o necelých 30 procent. Na úkor toho stoupl podíl jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů.

Zdroj: Energetický regulační úřad
ZDROJ: Energy outlook 2013