zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Scénáře katastrofy jdou vždy na odbyt

05.02.2014
Klimatické změny
Scénáře katastrofy jdou vždy na odbyt

V orgánech Evropské unie se rozběhlo další kolo úvah o energetické a klimatické politice. Existuje tendence k dalšímu "přitvrzení muziky" - stanovení ambicióznějších cílů, pokud jde o snižování produkce oxidu uhličitého. Odůvodněním mají být modely předvídající výrazné oteplení Země v důsledku emisí skleníkových plynů.

V Hospodářských novinách byly nedávno zveřejněny výsledky studie o budoucnosti klimatu v Česku. Podíleli se na ní vědci z hydrometeorologického ústavu, Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Podle této studie čeká Česko oteplení o jeden stupeň během příštích 30 let a daleko výraznější oteplení, o čtyři stupně, k roku 2099. Důsledkem má být mimo jiné sušší podnebí.

Zatím jen hypotéza

Tvůrci studie nepochybně patří mezi renomované vědce. Zpráva o budoucím vývoji klimatu ale nemá charakter (status) již prověřeného vědeckého poznatku. Nemůže mít, protože přírodní vědy se opírají o experiment v podmínkách, kdy se všechny "rušivé" vlivy odfiltrují. Takový experiment nelze v klimatologii provést. Správnost prognózy může potvrdit pouze budoucí vývoj, ten však pochopitelně ještě neproběhl. Takže až v roce 2040 se může potvrdit, anebo vyvrátit oteplení o jeden stupeň a až v roce 2099 další, výraznější oteplení.

Jde tedy o hypotézu, která teprve bude ověřena. Prozatím je tedy neověřená, a proto nemůže být nazvána vědeckým poznatkem. Nejedná se tedy o součást standardní přírodovědecké teorie.

Podle klimatologa a geologa Václava Cílka na-opak existují silné tendence k ochlazování klimatu (vzhledem ke slabému slunečnímu cyklu a dále vlivu oceánů), a tak nelze přesně určit, jaké vlivy převáží. Od roku 2005 dochází ke chladnější fázi, ačkoliv koncentrace skleníkových plynů razantně narůstá. Tento fakt empiricky vyvrací rozhodující vliv skleníkových plynů na teplotu.

Zájemci o problematiku klimatu naleznou v odborné literatuře nemálo argumentů, které zpochybňují rozhodující vliv skleníkových plynů na klima. Z našich odborníků je uvádí například Miroslav Kutílek.

Shrňme si to: existují různé názory na budoucí vývoj klimatu. O tom, který je správný, se rozhodne až v budoucnosti. Není tedy vědecky odůvodněné provádět předběžná opatření, která by měla za cíl "ochladit planetu". Uveďme ještě čtyři podpůrné argumenty pro obezřetnost ohledně platnosti klimatických předpovědí.

Klidně se spleťte

Za prvé: problém je, že vědci zde můžou říkat "cokoliv", a to tím snadněji, čím delší období uvažují. Kdo bude v roce 2099 kontrolovat správnost scénářů? I šarlatáni, kteří na 21. 12. 2012 předpovídali konec světa, jsou z hlediska vědy lépe analyzovatelní, protože jejich "scénář" byl krátkodobý.

Za druhé: situace je ovlivněna tím, že vědci nenesou žádnou odpovědnost za případný omyl ve svých klimatických předpovědích. Na rozdíl od situace na trhu, kde vyvozování odpovědnosti je daleko zřetelnější. Například když pekař upeče nedobré housky, spotřebitelé to poznají a přestanou je kupovat (nebo je budou kupovat jinde). Pokud je vyroben nekvalitní automobil, závady se projeví během životnosti automobilu, řekněme do 5 až10 let, a dodavatel pocítí odliv zákazníků a pokles prodejů. Existuje dokonce i odpovědnost nahradit škody způsobené nekvalitním výrobkem.

Vždy hrozí finanční sankce pro výrobce a dodavatele - sankce tržní konkurence, v krajním případě sankce náhrady škody, nebo dokonce trestní odpovědnost. Podnikateli, který investoval, hrozí ztráty v případě, že špatně odhadne budoucí vývoj. Totéž hrozí někomu, kdo investuje do akcií, dluhopisů nebo spekuluje na komoditním trhu.

Nic takového nehrozí dodavateli chybné klimatické předpovědi. Autorům neplyne žádná sankce, penalizace nebo finanční ztráta v případě omylu. Peníze za výzkum budou vyplaceny bez ohledu na pravdivost výsledků výzkumu.

Poptávka po katastrofách

Za třetí, existuje tendence k "bulvarizaci vědy", tedy ke tvorbě katastrofických scénářů. Podobně jako bulvární noviny prodávají katastrofy, potečou peníze do vědy hlavně tehdy, pokud se vědcům podaří přesvědčit politiky, kteří přidělují peníze, že právě jejich výzkum zabrání katastrofě. Zkuste si například podat grant na výzkum klimatu s hypotézou, že se nic neděje a klima je snesitelné. Takový výzkum by těžko někdo podpořil. A tak stejně jako zbrojovky potřebují válečné konflikty, potřebují někteří vědci - pokud chtějí více peněz - vizi katastrofického oteplování (nebo ochlazování).

A konečně, na klimatických teoriích lze založit byznys, ve kterém se již dnes točí miliardy. V České republice budiž příkladem zákonem nucený výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Způsob, jak docílit toho, aby lidé více platili třeba z energie, je buďto je postrašit, nebo vyvolat pocit viny.

K obojímu se argumentace vědou dobře hodí.

AUTOR: René Hladík
Autor působí na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Vodní zdroje Ekomonitor
6
2. 2018
6-7.2.2018 - Konference
hotel DAP, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí