Zákon o obalech není žádná věda

Na semináři se účastníci dozvěděli, jaké jsou povinnosti osob, které uvádí obaly na trh nebo do oběhu, jaké je správné značení obalů atd. Zástupci společnosti Eko-kom také uvedli pár praktických příkladů ohledně evidence obalů a naučili, jak správně vyplňovat výkaz o produkci obalů.

Na začátek Martin Fojtík ze společnosti Eko-kom upozornil, že účelem zákona o obalech je chránit životní prostředí vzniku odpadů z obalů. A následně přešel k základním definicím, kterým se věnuje §2 zákona o obalech. Zde lze najít například rozdíl mezi obchodním a průmyslovým obalem. Fojtík se také krátce zabýval opakovaným použitím obalu, kde definoval 3 systémy obalů - uzavřený (např. box), otevřený (paleta) a smíšený obal, který se ale nebere dle zákona o obalech jako opakovaně použitelný obal - jedná se např. o lahve, které si konečný uživatel nechá pro vlastní potřebu opakovaného plnění.

Po tomto krátkém úvodu se přešlo k základním povinnostem při nakládání s obaly a odpady. Těmi se zabývá celá Hlava II., §4,5 zákona. Mezi základní povinnosti při nakládání s obaly patří prevence. Tato povinnost platí hlavně pro osobu, která uvádí obal na trh. Cílem je zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší. V této hlavě jsou uvedeny i podmínky uvádění obalů na trh. Nejčastěji kontrolovaná podmínka je součet koncentrací těžkých kovů v obalu. (§4 odst. 1b).

Další povinností je zpětný odběr obalů (§10) a využití odpadu z obalů (§12). Zpětný odběr je zajištěn prostřednictvím sběrných míst (barevných kontejnerů, které jsou v průměru umístěny 2 minuty chůze od bydliště spotřebitelů). Osoba, která uvede obal na trh nebo do oběhu, je povinna podat do 60 dnů návrh na zápis do Seznamu osob, které mají povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů. Tento zápis se podává u Ministerstva životního prostředí. Poslední zásadní povinností je evidence obalů, které se věnuje §15. Pokud však celkové množství obalů nepřekročí 300 kg za kalendářní rok a zároveň roční obrat firmy nepřekročí 4 500 000 Kč, je tato osoba zproštěna povinnosti zpětného odběru, využití odpadů z obalů, zápisu do Seznamu a evidence.

Další paragrafy se pak zabývají správními úřady, které kontrolují správnost a dodržování zákona. Mezi ně patří Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Česká obchodní inspekce, Česká inspekce životního prostředí nebo např. celní orgány. Tyto orgány pak mohou uložit i velmi vysoké pokuty za nedodržování zákona.

V druhé částí své přednášky Fojtík přešel k praktickému vyplňování Výkazu o produkci obalů. Tento výkaz se podává čtvrtletně. Firmy, které mají uzavřenou smlouvu se společností Eko-kom, mohou tento výkaz zasílat poštou, elektronicky nebo faxem. Samotný výkaz se skládá ze 4 částí. Listy začínající číslem 1 se zabývají obaly pro jedno použití a obaly opakovaně používané lze najít pod číslem 2. Statistické evidenci se zabývají části 3 a 4. Pro názorný příklad uvedl firmu, která dováží aceton v kovových sudech na europaletách, které jsou ovázány vázací páskou.

Na závěr své prezentace krátce pohovořil o auditu, který ověřuje jak úplnost (zda všechny jednotky vstupují do výkazu), tak i správnost zařazení obalů do výkazu.

Následně předal slovo svému kolegovi Zbyňku Kolářovi, který se zabýval značením obalů a základními požadavky na obaly.

Značením obalů se zabývá krátký §6. Tato povinnost je dobrovolná. Pokud se však firma rozhodne značit, měla by vědět, jaké jsou možnosti. Značit lze graficky, textově, číselně, nebo kombinovaně. Několika obrázky uvedl konkrétní praktické příklady značení.

Dále upozornil na rozdíl mezi kombinovaným a kompozitním obalem. Kombinovaný obal je například zubní pasta. Ta se skládá z papírové krabičky, tuby, plastového víčka a samotné pasty. Jedná se o jednoduše oddělené části. Oproti tomu kompozitní obal je takový, kde jednotlivé komponenty nelze od sebe oddělit, a jednotlivé části překročily 5 % hmotnosti obalu. Jedná se například o nápojové kartony (krabice od mléka). Značení může vypadat například takto: C/PAP pod grafickým trojúhelníkem, což značí kompozitní obal, kde převažuje papír.

V druhé polovině své přednášky se pak zabýval základními požadavky na obaly, které upravují směrnice a různé normy. Mezi některé patří například směrnice č. 94/62/EC a nebo rozhodnutí Komise 2006/340/EC a mnoho dalších.

Společnost Eko-kom pořádá semináře poměrně pravidelně, takže v případě zájmu pak není problém navštívit jeden z jejich seminářů.

Zdroj: www.eulog.cz