zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

České domácnosti díky teplé zimě za vytápění ušetřily až 5600 korun

22.04.2014
Vytápění, zateplení
České domácnosti díky teplé zimě za vytápění ušetřily až 5600 korun

Zimní teploty letos dosáhly nadprůměrných měsíčních hodnot a březen byl vůbec nejteplejším za posledních více než 50 let. Češi proto výrazně ušetřili za vytápění. Domácnosti by však neměly spoléhat pouze na počasí - jediným opatřením, které jim dlouhodobě zajistí nižší účet za teplo, je investice do snížení energetické náročnosti budovy. Nízká spotřeba se také pravděpodobně projeví ve vyšší ceně tepla v roce 2015.

PRAHA, 9. dubna 2014 - Díky letošní extrémně teplé zimě a související menší spotřebě Češi ušetřili za teplo, a to bez ohledu na způsob vytápění. Podle propočtů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) průměrná spotřeba energie na vytápění v této topné sezoně klesla o více než pětinu. "Česká domácnost se spotřebou 40 gigajoulů tepla a ceně 700 korun za jednotku letos za vytápění zaplatí o 5600 korun méně než v loňském roce. Spotřebitelé, kteří topí pevnými palivy, budou mít úsporu zhruba poloviční. Dřevo, pelety i uhlí totiž dlouhodobě patří k nejlevnějším palivům," říká Marcela Kubů, zástupkyně AVMI.

Pokud Češi chtějí za vytápění ušetřit i v následujících letech, neměli by spoléhat pouze na počasí. Ze zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že cena tepla dlouhodobě roste, a to bez ohledu na vyhodnocení topné sezony. Za posledních dvanáct let pro konečného spotřebitele stoupla průměrná cena jednoho gigajoulu tepla vyrobeného z uhlí o 78,6 procenta, z ostatních paliv dokonce o 79,4 procenta. Výdaje na vytápění jsou přitom zásadní položkou v rozpočtu každé tuzemské domácnosti - tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie*. "Vzhledem k tomu, že dodavatelé budou letos muset svoje náklady rozpočítat na menší objem spotřeby, je pravděpodobné, že teplo příští rok o něco podraží," varuje Marcela Kubů.

Každý stupeň plus znamená až 10procentní úsporu tepla

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byly na začátku topné sezony průměrné měsíční teploty na území České republiky srovnatelné s rokem 2012, nebo dokonce nižší, od prosince jsou však o 2,3 a více stupňů Celsia vyšší (viz tabulku). Rekordně vysokého průměru pak dosáhly letošní březnové teploty s hodnotou 6,6 stupně Celsia - což je meziroční nárůst o více než 7 stupňů Celsia a současně vůbec nejvyšší teplota za posledních 53 let naměřená v březnu.

"Chceme-li spočítat závislost spotřeby tepla na venkovní teplotě vzduchu, lze použít jednoduché pravidlo - každý teplotní stupeň navíc znamená 6 až 10 procent úspory energie. Pokud byly v letošním zimním období teploty průměrně o 2,2 stupně vyšší, pak české domácnosti mohly oproti loňsku ušetřit až 22 procent nákladů na vytápění," vypočítává Marcela Kubů. Výpočet vychází z teplot zprůměrovaných pro celou Českou republiku, může se lišit podle konkrétního regionu, způsobu vytápění i dodavatele.

Nejmenší kontrolu nad účtem mají domácnosti s centrálním vytápěním

Nejvíce českých domácností (36 procent) odebírá teplo z centrálních rozvodů tepla - teplárny zásobují téměř 1,5 milionu bytových jednotek v České republice. Na druhém místě jsou domácnosti vytápěné zemním plynem - 34 procent, tuhými palivy topí 15 procent, elektřinou pak 6 procent Čechů a zbývajících 9 procent bytů a rodinných domů je vytápěno ostatními zdroji. Uvádí to statistika ČHMÚ.

Dálkově zásobené domácnosti jsou oproti těm, které mají vlastní kotel, znevýhodněny tím, že mají nejmenší kontrolu nad účtem za vytápění. Spotřebitelé s vlastním kotlem si spotřebu mohou regulovat kvalitním seřízením otopné soustavy, případně změnou dodavatele energie či výhodnějším nákupem pevných paliv. Nejvyužívanější systém centrálního vytápění je obecně správný koncept, ale domácnosti nemohou ovlivnit, kolik tepla jim do systému jde, a pokud chybí na radiátorech měřiče spotřeby, ani vyúčtování podle plochy bytu není nejspravedlivější.

Přestože stanovení ceny dálkového tepla podléhá regulaci ERÚ, teplárny nemají motivaci k efektivnější distribuci tepla či snížení tepelných ztrát. Sebemenší zvýšení nákladů na rozvod tepelné energie promítnou do ceny pro koncového odběratele. Na nedostatečnou transparentnost tvorby cen v teplárenství upozorňuje také studie Transparency International**. "Navzdory vysoké míře regulace v teplárenském odvětví není stát schopen zabránit nežádoucím projevům monopolizace. Nejvíce viditelným projevem této monopolizace je umělé navyšování ceny pro koncové odběratele tepla," shrnuje závěry studie.

Velký potenciál úspor je v zateplení budov i teplovodů

Spotřebitelé však nemusí jen pasivně čekat na další teplou zimu. Až o polovinu nižší spotřeby tepla mohou dosáhnout investicí do snížení energetické náročnosti budovy, jinými slovy když budovu zateplí a vymění stará okna. "Komplexní zateplení se téměř vždy vyplatí provést v nízkoenergetickém standardu, pak se investice vrátí v průměru za 12,5 roku, počítáme-li, že ceny energií vzrostou každoročně o 5 procent. Zateplení však bude spořit energii alespoň dalších 20 let," dodává Marcela Kubů.

Vedle renovace obytných budov spočívá velký potenciál úspor také v distribuci tepla, tedy v samotných rozvodech, na které se často zapomíná a kde může docházet k velkým ztrátám. "Cestou z teplárny do domácnosti unikne přibližně pětina tepla. Mohou za to nekvalitní izolace teplovodů, do nichž některé teplárenské společnosti neinvestovaly desítky let. V konečné ceně za vytápění to pro spotřebitele znamená až 20 procent navíc," uzavírá Marcela Kubů.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí