zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Miliardy leží v zemi. Za těžbu nerostů žádá stát víc peněz

28.04.2014
Geologie
Miliardy leží v zemi. Za těžbu nerostů žádá stát víc peněz

Vláda má detailní návrh, jak zvýšit příjmy státu z vytěženého nerostného bohatství...

Tlak na to, aby těžařské firmy odváděly státu za vytěžené suroviny výrazně více peněz než dosud, sílí. Týdeník Ekonom má k dispozici podrobnou analýzu ministerstva financí, která současný stav úhrad za nerosty v majetku státu kritizuje a navrhuje zásadní změny.

"Postupuje se podle dvacet let staré vyhlášky, která vznikala v úplně jiných dimenzích. Není možné, aby stát tohle svoje bohatství dával skoro zadarmo. Ve vládě je ke změně vůle. Předpokládám, že naši analýzu Andrej Babiš jako vicepremiér pro ekonomiku předloží k diskusi ve vládě a že výsledkem bude změna vyhlášky, která platby určuje," říká poradce ministra financí, ekonom Jaroslav Ungerman, jehož tým analýzu zpracoval.

Možnost výrazného zvýšení úhrad zejména za hnědé uhlí si za své vzali i další vládní politici - ministr životního prostředí Richard Brabec či ministr průmyslu Jan Mládek. Právě pod jeho ministerstvo vyhláška o "placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů" spadá.

Stát je ze zákona majitelem veškerého hnědého i černého uhlí, ropy, zemního plynu, ale i písku, vápence a řady dalších takzvaných vyhrazených nerostů, jež se v České republice těží.

V roce 2012, za který jsou k dispozici kompletní data, firmy za vytěžené suroviny odvedly celkem 596 milionů korun. Podle poměru čtvrtina státu/tři čtvrtiny obcím do státního rozpočtu přišlo 149 milionů korun, necelé pětistovce obcí 447 milionů. Celkové tržby firem, které v oboru podnikají, ale dosáhly 71 miliard.

Ministerstvo financí proto navrhuje radikální obrat: sazba u hnědého uhlí by měla vzrůst z 1,5 % na 10 %, u ostatních surovin na dvojnásobek stávající sazby (s desetiprocentním stropem) a hlavně - větší část příjmů by připadla státu, menší obcím. Ty by ale i tak na změně oproti dnešku vydělaly.

Celkový nárůst příjmů ministerstvo financí odhaduje na 3,6 miliardy. Změnit by se měla i celá metodika výpočtu úhrad. "Díky stanovení jednoduchého vzorce sazba krát tuna, případně kilogram či metr krychlový, již nebude docházet ke spekulacím a únikům. V tomto případě by bylo nerostné bohatství České republiky skutečně spravedlivě ohodnoceno, neboť podnikatel by odváděl úhradu za skutečně vytěženou surovinu bez ohledu na to, zda byla prodána a za jakou cenu," stojí v analýze ministerstva financí s tím, že podobně postupuje většina zemí Evropské unie.

Nyní firmy do výpočtu zahrnují své celkové náklady, a vyhláškou určená procenta kvůli tomu zůstávají jen na papíře. "Z vytěžených surovin se platí pouze zlomek z už tak malých sazeb," komentuje to Ungerman. Nejviditelnější je rozdíl u vysokoprocentního vápence. I když u něj vyhláška požaduje úhradu ve výši deseti procent, ve skutečnosti firmy loni odvedly jen 0,97 procenta tržeb.

Pozornost chce stát zaměřit i na druhou povinnou platbu spojenou s těžbou vyhrazených nerostů. Za plochu území zabraného pro účely těžby mají těžební společnosti obcím, v jejichž katastru pozemky leží, platit podle vyhlášky "100 až 1000 korun za hektar". Zohledňovat se přitom má druh těžby i to, jak významné je zasažené území z hlediska ochrany životního prostředí. To se ale v potaz nebere, a firmy tak roky platí stále nejnižší možnou sazbu. "Kategorizace území podle stupně ochrany životního prostředí pro účely úhrady nebyly dosud stanoveny," vysvětluje za Český báňský úřad, jehož prostřednictvím firmy peníze do rozpočtu obcí a státu odvádějí, mluvčí Bohuslav Machek. Vloni takto 358 firem dalo 918 oprávněným obcím jen 19,8 milionu korun.

Příjmy za těžbu

3,6 MILIARDY KČ
O tolik by měly stoupnout příjmy státu, pokud by prošel návrh na zvýšení úhrad z vytěžených surovin a změnu výpočtu platby.

71 MILIARD KČ
Takové byly v roce 2012 souhrnné tržby firem za vytěžené suroviny, jako je hnědé a černé uhlí, ropa, písek, kaolin, vápenec a další.

596 MILIONŮ KČ
Tolik peněz od těžařských firem celkem získaly obce a stát. Do rozpočtu státu šlo 149 milionů korun, necelé pětistovce obcí 447 milionů.

AUTOR: Robert Břešťan
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí