V Praze by měl být zřejmě zaveden německý model nízkoemisní zóny
V Praze by měl v rámci zřízení nízkoemisních zón fungovat takzvaný německý model. Auta by tak měla speciální plakety a kontrolovali by je policisté. Vyplývá to z analýzy, kterou projednali na svém dnešním jednání radní hlavního města. Analýza navrhuje dvě varianty - první by zahrnovala zhruba šest procent území Prahy, druhá 12 procent. ČTK to zjistila z dokumentu, který radní schválili.
Kolik řidičů by do zón nesmělo, není nyní jasné. Například rezidenti či záchranka a hasiči by měli dostat od města výjimku, která by jim vjezd umožnila. Jinak by do nízkoemisních zón směly zajíždět pouze automobily splňující příslušné ekologické limity.
V rámci německého modelu jsou autům přiřazovány plakety emisních kategorií. "Opatření platí pro všechna vozidla a kontrola je prováděna osobně prostřednictvím policie. Do této kategorie patří téměř všechna německá města, portugalský Lisabon a výhledově česká, rakouská a italská města," píše se v materiálu, který schválili radní.
Pro Prahu je zmíněný model podle odborníků vhodný i proto, že má na rozdíl od takzvaného skandinávského modelu oporu v českých zákonech. Skandinávský model spočívá v omezování nákladní přepravy a v různém typu kontrol včetně kamer.
Jak a kde přesně nízkoemisní zóny budou, zatím není jasné. Praha pracuje se dvěma variantami. V té menší by zahrnovala pruh území od Jižní spojky v šíři mezi Braníkem a Krčí až do Dejvic a Bubenče. Území by zahrnovalo kromě zmíněných čtvrtí ještě Staré a Nové Město, Malou Stranu, Vyšehrad, Podolí, Pankrác a část Smíchova a Holešovic.
V druhé variantě by do nízkoemisní zóny patřily kromě zmíněných čtvrtí navíc ještě Žižkov, Vršovice, Vinohrady, Nusle, Karlín, Strašnice a kompletní Holešovice. Rovněž by v ní byla část Libně.
Záměr zavedení zón již na konci března projednal a schválil magistrátní výbor pro infrastrukturu a životní prostředí.
Ovzduší v hlavním městě ničí zejména automobilová doprava. Podle údajů emisní inventury z roku 2011 zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil 95 procent.
Ve světě jsou nízkoemisní zóny zavedeny v Rakousku, Belgii Dánsku, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii.