zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Fasády, okna či kotle. Byznysu pomáhají zelené miliardy z dotací

09.05.2014
Fasády, okna či kotle. Byznysu pomáhají zelené miliardy z dotací

Ekologické dotace: Zelení už dávno nejsou ve vládě, politici si ale dotace na zateplování či výměnu kotlů oblíbili. A ekonomové s nimi

Od začátku dubna si o příspěvek na zateplení fasády rodinného domu nebo výměnu oken řeklo na šest stovek lidí. Jde o rekonstrukce v ceně kolem 130 milionů korun. To není ani desetina částky, která je na letošní program Nová zelená úsporám vyčleněna - Státní fond životního prostředí, který příspěvky zpracovává a vyřizuje, má vyblokované bezmála dvě miliardy.

Boom z let 2009 a 2010, kdy se úředníci na pobočkách fondu nestíhali s žádostmi vypořádávat, je už pryč. Nadšení z dotačního projektu, hlavně u politiků a ekonomů, přesto zůstává. A je jedno, kdo je zrovna u vlády - Zelenou úsporám odstartoval zelený Martin Bursík, pokračovali v ní, byť s obtížemi, ministři za ODS a hodně na ni sází také nový kabinet. Do roku 2020 se v ní má podle plánů, které připravil ještě kabinet Jiřího Rusnoka, rozpustit sedmadvacet miliard.

To se líbí i nynějšímu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), jenže takový plán má háček - příspěvky na zateplování a snižování energetické náročnosti domů jdou z peněz, které vláda vydělá prodáváním emisních povolenek na mezinárodním trhu. Protože jejich cena v poslední době ale hodně klesla, financování Zelené úsporám je pro další roky ohrožené. "Chybí asi dvanáct miliard," vyčíslil Brabec minulý týden v České televizi, co pokles na povolenkovém trhu udělal s tuzemskými dotačními propočty.

O tom, jak v dalších letech program financovat, se tak bude rozhodovat víc než dosud na Úřadu vlády a v Letenské ulici v Praze, kde sídlí ministerstvo financí. Jak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), tak Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že investice do zateplování jsou prioritou, na kterou se peníze najdou.

Letošek bez obav

Bez ohledu na to, co ministr Brabec říkal o nedostatku prostředků na Zelenou úsporám, letos se už nic měnit nebude a 1,9 miliardy platí.

"O ty nikdo nepřijde. Jsou připravené, a úspěšné projekty obdrží dotaci," řekl šéf Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Zájemci se mohou hlásit až do října. Že by se balík peněz vyčerpal dřív, fond ani nepředpokládá: "Zájem je podle našeho očekávání. Mezi Novou Zelenou úsporám vyhlášenou v minulém roce a tou, která byla vyhlášena letos v dubnu, neuběhlo zase tolik času, aby se nashromáždil nějaký mimořádný zájem," dodal Valdman, jehož podřízení mají dotace na starost.

Má ale potom smysl Zelenou úsporám táhnout do roku 2020, když se sotva vyčerpá to, co je určeno na rok 2014? Prý ano. "Absorpční kapacita, tedy potenciál na úsporná opatření, je v Česku stále ještě ohromná. Z Nové Zelené úsporám financujeme rodinné domy a pomalu připravujeme segment bytových domů."

A právě po tom už dlouho volají jejich majitelé. Ti dosud mohli na úpravy činžovních nebo panelových domů získat příspěvky v omezené míře buď od měst či krajů, nebo nárazově ze Státního fondu rozvoje bydlení (spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj), který se ale zaměřoval na úvěry. Během příštího roku by se ale Zelená úsporám, pokud se podaří zajistit dost peněz, měla otevřít právě i panelákům a "bytovkám".

"Reálně hrozí, že obyvatelé bytových domů budou jedinou skupinou, které stát nebude nabízet kvalitní podpůrný program pro energeticky úsporné renovace," varoval před časem Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která bojuje za ekologičtější bydlení a stavebnictví.

Dvě koruny místo jedné

Důvod, proč se úředníci a politici zleva i zprava shodnou, že je správná podpora zateplování, výměna kotlů či oken a dveří a vůbec snižování energetické náročnosti budov, tkví v užitečnosti pro ekonomiku. A nejde ani tak o to, že výsledkem jsou stavby, které na provoz potřebují méně energií.

Je to takzvaný multiplikační efekt. Když stát prostřednictvím dotací přiměje tisíce domácností k tomu, aby investovaly stovky tisíc korun do lepších fasád, rozhýbe to jak stavebnictví (vlivem ekonomické recese už několik let utlumené), tak výrobu, případně dovoz zateplovacích systémů, oken, nátěrů. Totéž platí u výměny kotlů, v Česku působí několik firem, které je vyrábějí. A stát to všechno přitom vyjde relativně levně - nižší jednotky miliard ročně, navíc z peněz "zvenku".

Ekonomové z bývalého vládního poradního týmu známého pod zkratkou NERV mimo jiné spočítali, že každá koruna, kterou stát investuje do programů typu Zelená úsporám, se vrátí zhruba dvakrát - na vyšším výběru daní či nižších platbách nezaměstnaným.

Jedním z velkých obhájců těchto projektů byl vždy Miroslav Zámečník, bývalý ekonom Světové banky a dnes předseda dozorčí rady státních Lesů ČR: "V porovnání s jinými programy vykazuje podpora zateplování z hlediska tvorby pracovních míst jeden z nejvýraznějších přínosů."


Ekologické dotace

66 MILIARD

korun je připraveno v Operačním programu Životní prostředí na roky 2014 až 2020. Téměř pětina z toho má jít na zlepšení kvality ovzduší. Peníze půjde začít čerpat od příštího roku, nejprve se musejí ukončit všechny stávající projekty.

Problémy s fondy

Bez peněz

Podle nového šéfa SFŽP Petra Valdmana loni přišlo Česko o šest miliard z evropských fondů, které byly určeny na projekty v oblasti životního prostředí. Letos by to prý mohlo být až 13 miliard.

Trest za korupci

Operační program Životní prostředí je spolu s dopravou tím, kde má Česko s čerpáním největší problémy. Na vině jsou hlavně nekvalitní veřejné zakázky. Několik stovek milionů Brusel neproplatí třeba kvůli tomu, že česká města nechávala tendry losovat neprůhlednou počítačovou krabičkou.

Zelená úsporám

1,9 MILIARDY

je letošní rozpočet programu Nová Zelená úsporám. Ten není hrazen z peněz EU, ale částečně ze státního rozpočtu a také z prodeje emisních povolenek. Do roku 2020 chtěli politici utratit za zateplování rodinných či obytných domů 27 miliard, protože ale ceny povolenek klesají, bude finance třeba najít jinde.

Výměna kotlů

80 MILIONŮ

korun už letos vyčlenily kraje ve spolupráci se státními úřady na výměny kotlů. Jde o projekty v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. Na východě Čech začnou přijímat žádosti v polovině května, příspěvek se obvykle pohybuje mezi 15 až 60 tisíci korun. Od začátku roku 2012 se touto cestou pomohlo vyměnit 4500 kotlů.

Podrobné informace o ekologických dotacích najdete na probyznys.info

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí