Stavím /renovuji dům, renovuji zahradu. Která opatření hospodařeni s dešťovou vodou jsou pro mě nejvhodnější?

Pro začátek je důležité položit si otázku, zda chceme dešťovou vodu využívat i v domácnosti a takto si snížit náklady na její provoz. V takovém případě je nejlepší přistoupit u rodinného domu k akumulaci dešťové vody s následným využitím. Jako jímky pro akumulaci se většinou uplatní plastové nádrže, které v současnosti na našem trhu nabízí řada firem a je pouze na nás, kterou si vybereme. Důležité pro správný výběr je volba velikosti, se kterou nám výrobce rád poradí. Bude záležet na velikosti odvodňovací plochy, zda bude akumulace pouze pro dešťovou vodu odváděnou z plochy střechy nebo i z plochy pozemku. Plastové nádrže jsou oblíbené pro velmi snadnou montáž a jejich životnost je prakticky neomezená. Využití dešťové vody je možné k zálivce zahrady, velkých úspor lze dosáhnout využitím pro splachování WC, praní prádla, mytí auta, úklid, ale i k jiným účelům, pro které je užitková voda vyhovující. Dešťová vody je měkká a k řadě činností vhodnější než voda pitná např. k zalévání, praní atd.


Akumulační nádrž se ve většině případu umisťuje v blízkosti rodinného domu do zemní jámy. Instalace takové nádrže není náročná. Připravíme si stavební jámu, podsyp nádrže, částečné napuštění vodou, zásyp a zhutnění. Dále se provede napojení přívodu vody, bezpečnostního přepadu a napojení čerpadla. Bezpečnostní přepad je v takovém případě řešen vsakováním pomocí vsakovacích tunelů. Pokud však nemáme zájem dešťovou vodu využívat, je zbytečné akumulační nádrž instalovat.

Potřebujeme-li pouze vhodnou likvidaci vody a máme dobré hydrogeologické podmínky (půda má dostatečnou propustnost), můžeme ji nechat pouze zasáknout. U rodinných domů je oblíbeným řešením vsakování tzv. trativody.


Kromě trativodu se uplatňují i vsakovací tunely, univerzální vsakovací bloky, atd. Plastové bloky se umístí pod povrch a vytvoří dostatečný prostor, jakousi podzemní nádrž, pro akumulaci vody. Umožňují pak rychlé odvedení dešťové vody z povrchu, která je poté v nádrži z bloků akumulována a buď se pomalu vsakuje nebo se řízeně odvádí mimo pozemek.


V případě, kdy podmínky pro vsak nejsou příznivé a nemáme ani zájem o akumulaci vody, musíme zajistit retenci dešťové vody a její následné kontrolované odpouštění do kanalizace.

Při dešti dochází k příliš rychlému odtoku dešťové vody, a proto je nutné tuto vodu nejprve zpomalit v retenční nádrži a pak průběžně nechat odtékat do kanalizace přes šachtu s nastavitelným (povoleným) odtokem vody do kanalizace.

Navrhování podzemní retenční nádrže se řídí dle TNV 75 9011 - Hospodaření se srážkovými vodami. Výpočet velikosti retenční nádrže můžeme provést pomocí kalkulátoru, kde stačí zadat odvodňovanou plochu, vybrat nejbližší srážkoměrnou stanici a zadat hodnotu regulovaného odtoku. O výpočet už se postará algoritmus kalkulátoru s využitím integrované databáze (dle TNV 75 9011).

Jak je z obrázku zřejmé, jedná se převážně o zásah do zahrady a to v případě, kdy máme zájem si snížit náklady na provoz domácnosti i o úpravy v rodinném domě. Vhodné hospodaření s dešťovou vodou není jen finančně výhodné, ale i ekologické řešení.

Článek vznikl v rámci projektu "Počítáme s vodou" financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz