Energie z vlastních zdrojů

Energeticky nezávislé oblasti začínají vznikat už v této době, zatím až na výjimky na úrovni vesnic. Pro příklady nemusíme chodit daleko. První tuzemskou energeticky soběstačnou obcí se již v roce 2006 staly středočeské Kněžice.

Obec s necelými 500 obyvateli díky bioplynové kogeneraci a kotli na biomasu vyrobí více energií, než spotřebuje. Podobné projekty vznikají po celé Evropě. Jejich základem mohou být všechny typy obnovitelných zdrojů - od bioplynu přes biomasu, geotermální energii až po větrné a solární elektrárny.

Obvykle jde o kombinaci několika zdrojů, které se vhodně doplňují. Například německý energetický park Morbach kombinuje větrnou a solární energii s bioplynovou stanicí. Malá německá obec Jühnde zase produkuje z chlévské mrvy tolik bioplynu pro vytápění a vaření, že se toto město stalo nezávislým na státní plynárenské soustavě. Na stole jsou i záměry, které kombinují obnovitelné zdroje s technologiemi skladování energie. Například Japonsko má v úmyslu do roku 2020 vybavit 85 procent domácností palivovými články nové generace, které pohání vodík levně získaný přirozeným procesem extrakcí z biomasy.

Skupina ČEZ zase od roku 2010 testuje pilotní projekt Smart Region Vrchlabí. Instaluje tam lokální výrobní zdroje, dobíjecí stanice pro elektromobily, inteligentní měřidla smart meters a zkouší inteligentní sítě smart grids. Ty podporují obousměrnou komunikaci a sbírají informace o aktuálních potřebách výroby a spotřeby energie, které se dále využívají k efektivnímu nakládání s elektřinou.

Kolem roku 2050 bude v Evropské unii celá řada energeticky soběstačných obcí a městských částí. Jejich základem se stanou malé domovní nebo blokové kogenerace či trigenerace (společná výroba elektřiny, tepla a chlazení), doplněné výkonnými solárními panely spolu s využitím nejmodernějších technologií v oblasti úspor a inteligentních sítí.

Zajímavou alternativou na cestě za energetickou nezávislostí se pro řadu obcí může stát energetické využití odpadu. Ve spojení s kogenerací dosahují moderní spalovny odpadů až osmdesátiprocentní účinnosti. Technologie vybavené účinnými filtry přitom vypouštějí minimální emise. Jen v Česku se ročně vyprodukuje 4,6 milionu tun komunálního odpadu, což představuje 450 kilogramů na jednoho obyvatele. V současné době je pod vedením Technologické agentury ČR prováděn výzkum využití směsných komunálních odpadů, které již nelze dále materiálově využít.

ZDROJ: Energy outlook 2050