Pro sousedy je Černobyl velké politické téma
Je to už tradiční výlet, na který se prezident Alexander Lukašenko vydává. V den
výročí černobylské katastrofy, která před dvaceti lety zamořila Bělorusko
radioaktivitou, zamíří na jih země, do jedné z nejhůře postižených oblastí.
Za přítomnosti televizních kamer se snaží dokázat, že území jen několik
kilometrů od elektrárny na sousední Ukrajině nejsou nijak zvlášť nebezpečná.
Jednou tu diktátor údajně strávil i část své dovolené. Tvrdí totiž, že míra
radiace je v oblasti nižší než v metropoli Minsku. Několik vědců, kteří
vyslovovali jiný názor, nechal zavřít.
Je to už tradiční výlet, na který se prezident Alexander Lukašenko vydává. V den výročí černobylské katastrofy, která před dvaceti lety zamořila Bělorusko radioaktivitou, zamíří na jih země, do jedné z nejhůře postižených oblastí.
Za přítomnosti televizních kamer se snaží dokázat, že území jen několik kilometrů od elektrárny na sousední Ukrajině nejsou nijak zvlášť nebezpečná.
Jednou tu diktátor údajně strávil i část své dovolené. Tvrdí totiž, že míra radiace je v oblasti nižší než v metropoli Minsku. Několik vědců, kteří vyslovovali jiný názor, nechal zavřít.
Politizace havárie
"Bělorusko zná dvě katastrofy: Černobyl a Lukašenka," říká opoziční vůdce Anatolij Lebedko.
Ne náhodou se každý rok koná největší protestní shromáždění běloruské opozice právě v den výročí jaderné havárie a nazývá se "Černobylský pochod".
Jaderná havárie se v Bělorusku stala nástrojem politického boje, v němž se střetává autoritativní Lukašenkův režim s opozicí.
Žádná jiná země nebyla výbuchem v černobylské elektrárně postižena tak, jako právě Bělorusko. Na jeho území spadlo sedmdesát procent černobylské radioaktivity. Pětina zemědělské půdy v zemi je dodnes kontaminována.
Výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí je v některých částech země i stonásobně vyšší, než je průměr jinde v Evropě. V místech s nejvyšší kontaminací je zdravých pouze deset procent dětí.
V Bělorusku dnes žije na zamořených územích dva a půl miliónu lidí a stát na likvidaci následků havárie vydává pětinu ročního rozpočtu. Režim se snaží vzbudit dojem, že problémy jsou z velké části překonané, a zemědělské farmy znovu osídluje - využívá především studenty a přistěhovalce.
"Vyrábět neradioaktivní mléko bylo příliš nákladné, a tak stát nakoupil vybraný druh krav, ideálních k chovu na maso," popsala stanice BBC situaci na státní farmě Komarin, ležící jen osmnáct kilometrů od Černobylu.
Děti zkažené Západem
Lukašenkovi vadí i to, že zahraniční agentury organizují ozdravné pobyty v západní Evropě.
"Copak nevidíte, jaké jsou naše děti, když přijedou domů? Ti malí se vracejí jako úplně jiní lidé," tvrdil před rokem a půl diktátor v parlamentu.
Ubytování malých pacientů u hostitelských rodin zařizují charitativní organizace, především z Británie a Irska. Dětem s leukémií či rakovinou tím podle lékařů prodlouží život až o dva roky.
Podle Lukašenka se ale děti nakazí západním životním stylem. "Nepotřebujeme takovou výchovu," tvrdí diktátor. "Jen v nejkrajnějších případech bychom měli dětem dovolit opustit zemi."
Západní pomoc bojkotuje Lukašenko do značné míry i jinak. Mnoho charitativních organizací si stěžuje, že drakonické zákony a daňový systém prakticky znemožňují jakoukoli práci v Bělorusku.
Co mají dělat zahraniční organizace, které by přesto chtěly dětským obětem pomoci? Pro ně má Lukašenko jednoduchý recept: "Ať převedou fondy a jejich využití bude kontrolováno Běloruskem."
Lukašenko zavedl i mnohé další požadavky, které komplikují život samotným pacientům.
Pokud jedou na Západ, musí například po návratu platit daň ve výši třiceti procent z jakýchkoli darů, které si přivezou.
Černobyl ochromil Bělorusko i finančně. Stojí zemi čtvrtinu jejího ročního rozpočtu. Neexistuje ale žádný mezinárodní zákon, podle něhož by mohlo Bělorusko v případě takovéto havárie dostat finanční kompenzaci, ať už od Ukrajiny nebo od Ruska.
Mrak nad Evropou
Radioaktivní mrak po havárii postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií. Zasáhl i velmi vzdálená místa v celé Evropě. Mezi nejpostiženější patří i Skandinávie.
Vysoký spad cesia postihl také Velkou Británii. "Radioaktivitou z Černobylu je stále kontaminována více než třetina Británie," uvedl deník Independent. U dětí v nejpostiženější oblasti Cumbria vzrostl po katastrofě výskyt rakoviny štítné žlázy dvanáctinásobně.
V Rusku pak dodnes žije na kontaminovaných územích 1,5 miliónu lidí.
Nejpostiženější země: Bělorusko
Na zemi dopadlo 70 % radioaktivity z havarované elektnrárny v ukrajinském Černobylu.
Evakuovaná oblast představuje 20 % z celkové rozlohy státu, celkem muselo opustit své domovy 130 tisíc osob. Dva miliony lidí žijí na kontaminovaném území.
Počet lidí se zdravotním postižením - 2,2 milionu (to je pětina populace), včetně 500 tisíc dětí
Kontaminovaná půda - přes 18 tisíc km čtverečních (to je 22 procent veškeré zemědělské půdy)
Za přítomnosti televizních kamer se snaží dokázat, že území jen několik kilometrů od elektrárny na sousední Ukrajině nejsou nijak zvlášť nebezpečná.
Jednou tu diktátor údajně strávil i část své dovolené. Tvrdí totiž, že míra radiace je v oblasti nižší než v metropoli Minsku. Několik vědců, kteří vyslovovali jiný názor, nechal zavřít.
Politizace havárie
"Bělorusko zná dvě katastrofy: Černobyl a Lukašenka," říká opoziční vůdce Anatolij Lebedko.
Ne náhodou se každý rok koná největší protestní shromáždění běloruské opozice právě v den výročí jaderné havárie a nazývá se "Černobylský pochod".
Jaderná havárie se v Bělorusku stala nástrojem politického boje, v němž se střetává autoritativní Lukašenkův režim s opozicí.
Žádná jiná země nebyla výbuchem v černobylské elektrárně postižena tak, jako právě Bělorusko. Na jeho území spadlo sedmdesát procent černobylské radioaktivity. Pětina zemědělské půdy v zemi je dodnes kontaminována.
Výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí je v některých částech země i stonásobně vyšší, než je průměr jinde v Evropě. V místech s nejvyšší kontaminací je zdravých pouze deset procent dětí.
V Bělorusku dnes žije na zamořených územích dva a půl miliónu lidí a stát na likvidaci následků havárie vydává pětinu ročního rozpočtu. Režim se snaží vzbudit dojem, že problémy jsou z velké části překonané, a zemědělské farmy znovu osídluje - využívá především studenty a přistěhovalce.
"Vyrábět neradioaktivní mléko bylo příliš nákladné, a tak stát nakoupil vybraný druh krav, ideálních k chovu na maso," popsala stanice BBC situaci na státní farmě Komarin, ležící jen osmnáct kilometrů od Černobylu.
Děti zkažené Západem
Lukašenkovi vadí i to, že zahraniční agentury organizují ozdravné pobyty v západní Evropě.
"Copak nevidíte, jaké jsou naše děti, když přijedou domů? Ti malí se vracejí jako úplně jiní lidé," tvrdil před rokem a půl diktátor v parlamentu.
Ubytování malých pacientů u hostitelských rodin zařizují charitativní organizace, především z Británie a Irska. Dětem s leukémií či rakovinou tím podle lékařů prodlouží život až o dva roky.
Podle Lukašenka se ale děti nakazí západním životním stylem. "Nepotřebujeme takovou výchovu," tvrdí diktátor. "Jen v nejkrajnějších případech bychom měli dětem dovolit opustit zemi."
Západní pomoc bojkotuje Lukašenko do značné míry i jinak. Mnoho charitativních organizací si stěžuje, že drakonické zákony a daňový systém prakticky znemožňují jakoukoli práci v Bělorusku.
Co mají dělat zahraniční organizace, které by přesto chtěly dětským obětem pomoci? Pro ně má Lukašenko jednoduchý recept: "Ať převedou fondy a jejich využití bude kontrolováno Běloruskem."
Lukašenko zavedl i mnohé další požadavky, které komplikují život samotným pacientům.
Pokud jedou na Západ, musí například po návratu platit daň ve výši třiceti procent z jakýchkoli darů, které si přivezou.
Černobyl ochromil Bělorusko i finančně. Stojí zemi čtvrtinu jejího ročního rozpočtu. Neexistuje ale žádný mezinárodní zákon, podle něhož by mohlo Bělorusko v případě takovéto havárie dostat finanční kompenzaci, ať už od Ukrajiny nebo od Ruska.
Mrak nad Evropou
Radioaktivní mrak po havárii postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií. Zasáhl i velmi vzdálená místa v celé Evropě. Mezi nejpostiženější patří i Skandinávie.
Vysoký spad cesia postihl také Velkou Británii. "Radioaktivitou z Černobylu je stále kontaminována více než třetina Británie," uvedl deník Independent. U dětí v nejpostiženější oblasti Cumbria vzrostl po katastrofě výskyt rakoviny štítné žlázy dvanáctinásobně.
V Rusku pak dodnes žije na kontaminovaných územích 1,5 miliónu lidí.
Nejpostiženější země: Bělorusko
Na zemi dopadlo 70 % radioaktivity z havarované elektnrárny v ukrajinském Černobylu.
Evakuovaná oblast představuje 20 % z celkové rozlohy státu, celkem muselo opustit své domovy 130 tisíc osob. Dva miliony lidí žijí na kontaminovaném území.
Počet lidí se zdravotním postižením - 2,2 milionu (to je pětina populace), včetně 500 tisíc dětí
Kontaminovaná půda - přes 18 tisíc km čtverečních (to je 22 procent veškeré zemědělské půdy)
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
