Žížaly mohou být ekologickými bojovníky 21. století
Díky tomu je pak pro rostliny jednodušší vyčistit půdu od potenciálně jedovatých kovů, informuje zpravodajský server BBC News.
Žížaly by se prý mohly stát "ekologickými bojovníky jednadvacátého století", prohlásili vědci na setkání Britské asociace vědců v Liverpoolu.
Půdní detektivové
Na území Británie je celá řada míst, kde je půda poškozena v důsledku průmyslové činností, včetně těžby a zpracování olova.
Žížaly jsou ideálními "půdními detektivy", píše BBC. Jejich výskyt v zemině může být hlavním indikátorem jejího zdraví.
U těchto kroužkovců se totiž vyvinul mechanismus, který jim umožňuje přežít v půdě znečištěné nejrůznějšími toxickými kovy, včetně arzenu, olova, mědi a zinku.
Protein obalí nebezpečné kovy
"Žížaly produkují metalothinein - protein, který má schopnost obalit částice kovů, a snížit tak jejich rizikovost," řekl BBC Mark Hodson z University of Reading.
"V zásadě se dá říct, že když si žížala poradí s jedním druhem kovu, poradí si i s celou škálou jiných druhů," dodal Hodson.
Díky nejmodernějšímu elektronovému mikroskopu, mohli vědci zkoumat částice tisíckrát menší než zrníčko soli. Výzkum ukázal, že částice kovu, které opouštějí trávicí trakt žížal, jsou jiné než ty, které se nacházejí v okolní půdě.
Mimo žížal i rostliny
Tak některé druhy rostlin dokážou z půdy odstranit toxické kovy. Ty se pak stávají součástí stavby rostlinných tkání. Zeleň je pak možné sklidit a odvézt na jiné místo.
Celý proces nabízí možnost skutečně funkčního postupu, jak půdu dekontaminovat. Přitom jde o způsob trvale udržitelný a k přírodě šetrný. Nicméně to trvá velmi dlouho, dodává BBC.
Právě práce žížal ale dokáže kovy pro rostliny lépe připravit, a tak se celý proces zrychluje a zefektivňuje.