Rozvinuté země by měly investovat nejméně 1 % HDP do nížší závislosti na uhlíku

Vyspělé země skupiny G20 by měly investovat minimálně 1 % svého HDP ročně do snížení závislosti svých ekonomik na uhlíkových palivech, tedy především na ropě. Naopak rozvojové země by stejný podíl svého HDP měly nasměrovat do zajištění kvalitní pitné vody a sanitace, tedy například kanalizace a čištění odpadních vod. Shodli se na tom světoví ekonomové, zástupci akademické i podnikatelské sféry a politici, kteří se zúčastnili dnešního Fóra zastánců zelené ekonomiky (Green Economy Ambassadors' Forum).

Fórum svolal do Prahy ministr životního prostředí Ladislav Miko a svým jménem i osobní účastí jej zaštítil 1. prezident České republiky Václav Havel. "Nápad uspořádat v Praze takovou akci vznikl v době, kdy jsme předsedali EU, a tedy v době finanční a ekonomické krize. V té době se otázky zelené ekonomiky dostali na vrchol veřejné a politické debaty - nejen v EU, ale i v USA či na úrovni OSN. Moje zkušenosti z Evropské komise říkají, že zelená ekonomika je významnou součástí ekonomie. Odborná i laická veřejnost ji ale chápe často rozdílně. I to byl jeden z důvodů, proč jsem ve spolupráci se švédským předsednictvím v EU pozval do Prahy významné osobnosti, které k tomuto tématu mají co říci," vysvětlil počátek myšlenky uspořádat v Praze tento mezinárodní workshop ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Kromě Václava Havla a Ladislava Mika se Fóra zúčastnila řada významných hostí. O moderování dvou tematických bloků jednání se Ladislav Miko rozdělil s ekonomem a členem někdejší Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslavem Zámečníkem. Mezi panelisty byl také vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB) Pavan Sukhdev. Profesor University of Wyoming Edward B. Barbier prezentoval hlavní závěry studie Global Green New Deal, jejímž byl pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP) hlavním editorem. Do panelové diskuse přispěli také šéf skupiny rizikového managementu banky ABN AMRO Herman Mulder, profesor ekonomie na Stockholmské škole ekonomické Karl-Göran Mäler, členka správní rady Ford Foundation, bývalá ekvádorská ministryně životního prostředí a budoucí prezidentka Světového fondu pro přírodu (WWF) Yolanda Kakabadse, ředitel strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege a švédská velvyslankyně v Praze Catherine von Heidenstam. V publiku nechyběli další významní hosté, například velvyslanec Dánska v ČR Ole Emil Moesby či bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

"Energie je darem, o který musíme prosit, být za něj vděční a vážit si ho. Není možné jí plýtvat. Měli bychom se chlubit tím, že potřebujeme stále méně energie, ale to by vyžadovalo umět myslet na ty, kteří přijdou pro nás, nebýt orientováni na bezprostřední zisk, ale na zisk dlouhodobý. Zatím jsme otroky krátkodobých zájmů, a to je smutné," řekl mimo jiné ve svém úvodním vystoupení na Fóru Václav Havel.

Právě z citované studie UNEP Global Green New Deal, prezentované Edwardem B. Barbierem, pochází doporučení, citované v úvodním odstavci. "Země G20 se musí alespoň snažit přiblížit Číně a Jižní Koreji, které nyní investují do snižování závislosti na uhlíku 3 % svého HDP. Přes 1% podíl investic do nízkouhlíkové ekonomiky na HDP se dnes dostanou i Austrálie (1,2 %) a Švédsko (1,3 %). Ovšem ostatní vyspělé země skupiny G20 na takové úrovni zatím nejsou," říká profesor Barbier. Například podíl těchto investic na německém HDP je 0,5 %, v případě Francie jde o 0,3 %. "U nás jsou zatím spíše náznaky, jako je započaté ekologická reforma daňového systému a především investice z Operačního programu Životní prostředí a programu Zelená úsporám. Ale ani tomu jedinému procentu HDP se zatím neblížíme," konstatoval ministr Ladislav Miko.

"Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev. "Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.

Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. "Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík. "Ceny musí dávat zákazníkům jasnou informaci o nákladech, které s sebou zboží nebo služba nese - včetně nákladů, které jejich produkce přináší společnosti v podobě znečištění či destrukce biodiverzity a ekosystémů," dodává profesor Barbier.

"Ekonomika nezezelená sama od sebe. Je třeba, aby vlády vytvořili potřebné prostředí pro podnikatelský sektor. Veřejnost musí dostat srozumitelně podané informace o vědeckých poznatcích o rizicích, která z dnešní situace plynou," prezentoval Pavan Sukhdev další ze závěrů dnešního jednání. Podle profesora Jana Švejnara je v ekonomickém sektoru množství subjektů, které mají o zelenou ekonomiku zájem. "Současné ekonomické krize bychom měli využít jako katalyzátoru obratu k této nové ekonomice," řekl Jan Švejnar. "Ta musí být především udržitelná, tedy neprojídat přírodní zdroje, musíme je přestat spotřebovávat rychleji, než je Země schopna nám je nabízet," dodává Pavan Sukhdev.

Přeji příjemný den

Jakub Kašpar
Ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
Ministerstvo životního prostředí