Ornitologové: Přes závazek EU na jejím území druhy dále ubývají

Evropské unii se podle ornitologů nepodařilo do roku 2010 zastavit úbytek biologické rozmanitosti, jak se zavázala. Zpráva vydaná organizací BirdLife Internetional v předvečer světové konference o biodiverzitě v japonské Nagoje konstatuje, že na unijním území dále vymírají druhy a ubývají stanoviště. Živočichové ve volné přírodě jsou vystaveni tlaku intenzivního zemědělství, prostor jim ubývá také kvůli výstavbě dálnic, obřích skladů, energetice a rozvoji měst. To je i případ České republiky.

"Sice máme vyhlášeno 41 ptačí území, ale neznamená to, že by v těchto územích byla ochrana účinná," řekl dnes novinářům Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické (ČSO). Platí podle něj obecně, že Česko má dobrou legislativu, ale stát její dodržování dostatečně nevymáhá. Oblasti Komárov na Pardubicku a Heřmanský stav byly vyhlášeny v minimální rozloze tak, aby podél nich mohly táhnout sinice. Na Šumavě je plánována výstavba sjezdovek, ptákům nebude prospívat ani otevření dalších hraničních přechodů.

V Krušných horách a na Kralickém sněžníku zase populace vzácných ptáků ohrožuje plán výstavby parků větrných elektráren. "Často musíme ve správních řízeních dokazovat, že ochrana těchto území je veřejným zájmem, i když to už stát potvrdil jejich vyhlášením," uvedl člen ČSO Zdeněk Vermouzek.

Dalším problémem ochrany ptactva v česku je podle něj neexistence státem placených a koordinovaných záchranných programů. Což dokládá úspěšná, státem podporovaná populace dropa v Rakousku, která se na české straně hranice neudržela.

Nejvíc podle Vermouzka ubývá ptáků obývajících zemědělskou krajinu, a to kvůli intenzivnímu pěstování. "Krajina je sterilní, slouží jen k pěstování stejně, jako by se daly rostliny pěstovat třeba ve vaně," uvedl. Situaci v lesích vidí o něco lépe, to ale jen proto, že ne všechna místa v lesích jsou jednoduše dostupná. I počty lesního ptactva podle ornitologů klesají, na přesné zmonitorování jejich stavu se chystají.

Pozorování v posledních letech podle Viktory potvrdilo další neradostný trend - ptáci reagují na klimatickou změnu a stěhují se z jihu na sever. Tempo jejich přesunu ale zaostává za rychlostí změn v krajině. Proto by se měly státy v příštím období soustředit na ochranu ostrůvků území, která pomohou živočichům v migraci, tedy například ptačích území. Oteplování podle Viktory přinese pro české ptactvo ztrátu, benefit nových jižních druhů nepokryje ztrátu druhů, které budou nově zůstávat na severu. Novým druhem, který se v posledních letech objevuje na jihu Moravy je vlha pestrá, mizí hýlové, datli tříprstí a kosi horští.

Aby se situace v ochraně přírodní rozmanitosti zlepšila, doporučují ornitologové, aby se mezinárodní společenství a jednotlivé země usnesly na důsledném využívání platné legislativy. Nutné jsou také vyšší investice do přírodního kapitálu, budování "zelené infrastruktury", tedy sítí chráněných lokalit a provázání ochrany přírody s politikami dopravy a hospodářství.