Na Žďársku má ještě letos začít průzkum kvůli jadernému úložišti

29. ledna 2013

Odpady

Na Žďársku má ještě letos začít průzkum kvůli jadernému úložišti

Zasažené obce by měly dostat desítky milionů korun z jaderného účtu. Samotná výstavba úložiště se předpokládá až mezi lety 2040 a 2050.

Výběr úložiště jaderného odpadu v Česku se po letech dohadů posouvá dopředu. Státní podnik Diamo dnes nebo v pondělí podá na ministerstvo životního prostředí žádost o stanovení průzkumného území Kraví hora na Žďársku. S průzkumem by chtělo Diamo začít ještě letos.

V současné době se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků společnosti ČEZ, ale třeba i z rentgenů ukládá do meziskladů. Ty ale přestanou stačit a všechny evropské země musí vybudovat sklad v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem.

Výstavba úložiště ale často naráží na odpor obcí. Žďárský region si proto ministerstvo průmyslu a obchodu vybralo z osmi vytipovaných lokalit úmyslně. Již desítky let v nedaleké Rožínce těží stát uran, a dal by se tak předpokládat i menší odpor obyvatel. "U nás je podpora rozdělena půl napůl," říká starosta obce Bukov Jiří Vrbka. "Diamo je u nás ale populární, je to státní podnik a v okolí zaměstnává přes 800 lidí," dodává.

I přesto se právě zde setkal s odporem. V referendu, které se v Bukově konalo, lidé těsně odmítli smlouvu o spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů. Ta ovšem na pokračování projektu vliv příliš nemá. Na podzim ve všech osmi dotčených obcích probíhalo dotazníkové šetření, kdy se většina obyvatel pro průzkum vyslovila.

"Chceme si zde otestovat komunikaci a dlouhodobou spolupráci. Ukázat dalším, že to jde," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Podle Šolce nehrozí, že by nemohly obce do případné výstavby jaderného úložiště mluvit. "Výstavba potřebuje stavební povolení, povolení podle horního zákona a povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. A například v případě územního rozhodnutí se proti nesouhlasu obcí prakticky nedá jít," říká.

Průzkum podle něj nemá být na Kraví hoře ani nijak porušit krajinu. "Zhruba kilometr od toho území je důl Rožínka, ze kterého se tam prokopou, takže budou potřeba maximálně dva nebo tři malé povrchové vrty," říká Šolc.

Ministerstvo průmyslu plánuje provést až tři takové průzkumy. Kromě Kraví hory jsou vytipovanými lokalitami například i oblast Magdaléna na Táborsku nebo bývalý vojenský prostor v Boleticích na Českokrumlovsku. Průzkum si přitom vyžádá několik stovek milionů korun, na všechny tři počítá Šolc s náklady mezi jednou a dvěma miliardami korun. Ty ale nepůjdou ze státního rozpočtu, ale z tzv. jaderného účtu. Do toho putuje pět haléřů z každé vyrobené kilowatthodiny z jádra.

Průzkum, který chce mít ministerstvo povolený do konce roku, potrvá šest až osm let. První výsledky by měly být známy okolo roku 2018. Minimálně dalších deset let pak bude probíhat výběr konečné lokality a samotný začátek výstavby se tak odhaduje mezi lety 2040 a 2050.

Pro obce bude souhlas s průzkumem, který podle ministerstva nemusí ještě vůbec vést k výstavbě úložiště, i finančně přínosný. Aby je stát motivoval, z jaderného účtu dostanou jednorázovou platbu 600 tisíc korun a následně dva tisíce za každý kilometr čtvereční území, které leží v jejich katastru. Tato suma se bude navíc každý rok o tisícovku zvyšovat. Obce si tak během průzkumu přijdou na 16 až 20 milionů korun. "Rádi bychom se dostali do situace jako ve Finsku, kde kvůli štědré politice nakonec o úložiště dvě obce dokonce soutěžily," říká Šolc.