Minamatská úmluva - krok k omezení množství rtuti v životním prostředí

Celosvětové snížení emisí rtuti do ovzduší a dalších složek životního prostředí, náhradu rtuti ve výrobcích a kontrolu nad nakládání s odpady. Všechny kroky vedou k lepší ochraně zdraví i životního prostředí pro budoucí generace.

Rtuť se prostřednictvím atmosféry přenáší na velké vzdálenosti a ovlivňuje životní prostředí a zdraví lidí daleko od zdrojů znečištění. Ročně se jí do ovzduší dostane 2 000 tun kvůli lidské činnosti, zejména spalování uhlí. Tento objem se v budoucnu sníží. Úmluva zavádí celosvětová pravidla, jak se rtutí zacházet ve všech fázích jejího životního cyklu - od těžby (jež se v budoucnu zastaví), přes použití ve výrobcích (např. teploměry a další měřicí přístroje používané v medicíně) a procesech (např. výroba chlóru rtuťovou metodou), při obchodu až po nakládání s odpady obsahujícími rtuť.

"Česká republika požadovala, aby úmluva byla praktická a účinná. Text stanovuje jasné závazky, systém jejich kontroly i pravidla pomoci rozvojovým státům. Čtyřletý vyjednávací proces, který jsme za našeho předsednictví v Radě EU zahájili, skončil úspěchem", říká Karel Bláha, ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP.

Úmluva nese na základě návrhu japonské vlády název podle města Minamata. Právě to bylo v 50. letech 20. století svědkem vážné otravy obyvatel rtutí. Znečištěné odpadní vody z petrochemického závodu se dlouhodobě vypouštěly do moře, došlo ke kontaminaci ryb methylrtutí, které způsobilo otravy a poškození zdraví řady lidí. Japonská vláda, která vyjednávací proces významně podporovala, bude hostit v říjnu 2013 ve městě Kumamoto diplomatickou konferenci. Na té bude nová úmluva otevřena k podpisu.

Také Česká republika k přípravě nové úmluvy významně přispěla. Za jejího předsednictví v Radě EU se v únoru 2009 podařilo vyjednat pověření k přípravě úmluvy a v letech 2011 a 2012 ČR dokonce hostila jednání regionu střední a východní Evropy.

"V rámci vyjednávacího procesu se podařilo naplnit naše priority. Proto věřím, že získáme mandát k tomu, aby jménem České republiky byla nová úmluva v říjnu podepsána", dodává Klára Wajdová, ředitelka odboru mezinárodních vztahů MŽP.

Rtuť je v přírodě se vyskytující prvek, je součástí některých minerálů, ale do životního prostředí se dostává také ze sopečné činnosti, spalováním uhlí, dřeva a ropy a další lidskou činností. Elementární rtuť i její sloučeniny jsou vysoce toxické. Poškozují hlavně nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Rtuť je nebezpečná zejména pro těhotné ženy a malé děti, u nichž prokazatelně zpomaluje vývoj nervového systému.

Rtuť má schopnost bioakumulace a vstupuje do potravního řetězce hlavně z vodního prostředí prostřednictvím ryb a vodních živočichů. Nejvíce jsou tak ohroženy země, jejichž hlavní potravinovou složkou jsou ryby, protože koncentrace sloučenin rtuti v těchto potravinách má vzrůstající tendenci.