Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností..
Nejčastější bludy v čištění odpadních vod - 2. díl
MENTÁLNÍ MODELY
Než se pustíme do vysvětlování možných řešení těchto problémů, musíme si ujasnit způsob, jakým náš mozek informace a znalosti reprezentuje a jak je přijímá a předává. Základním pojmem je tzv. mentální model.
Mentální model je v podstatě naše představa o fungování světa. Jde o způsob, jakým vnímáme realitu kolem nás. Umožňuje nám představit si důsledky našeho jednání. Mentální modely využíváme kdykoli zvažujeme nějaké rozhodnutí. Jednotlivé zvažované možnosti zasadíme do našich mentálních modelů a pak se rozhodneme podle výsledků, které nám tyto modely poskytnou. Jde tedy o nástroj, který používáme k předpovídání důsledků našich rozhodnutí. Mentální modely tak představují základ pro vzorce chování člověka.
Aby se z nějaké informace stala znalost, je nutné, abychom tuto informaci začlenili do našich mentálních modelů. Jenom tak se tato informace začne projevovat ve změně našeho chování a v našich rozhodnutích. Mentální model je tedy způsob, jakým náš mozek uchovává znalosti. Tj. konkrétně - když vím, že něco nemůže fungovat, tak to nepovolím, nenavrhnu.
Přijímání informací
Nové informace, které jsou základem pro tvorbu správných mentálních modelů, přijímáme řadou cest - cíleným vzděláváním, pozorováním ostatních, podvědomým vnímáním našeho okolí a dedukcí z předchozích informací. V současné době ale vzniká problém s tím, že je nutné přijímané informace nějak filtrovat. Nemůžeme přijímat všechny informace, které nám okolí poskytne, protože hrozí, že si nepořádek panující v moři dostupných informací zaneseme do vlastních hlav. Problém je, jak tyto informace poznat. Navíc většina lidí má jisté falešné představy o fungování světa a o vlastních schopnostech a kompetencích, které však není schopna kvůli tzv. Dunning-Kruger efektu (viz dále) identifikovat a zbavit se jich.
Mnoho lidí pak s dobrým úmyslem tyto svoje omyly a chybné mentální modely předává ostatním a zanáší tak další a další nepořádek do informačních kanálů. To posiluje problémy uvedené výše.
PROČ SE ,,ŠINKŮ" NEDOKÁŽEME ZBAVIT?
Článek ,,Mentální mor: vlastní neobjektivita" [1] v podstatě odhaluje hlavní teoretické příčiny, z nichž nejvýznamnější je vlastní neobjektivita. Přesně to vystihuje citát Bertranda Russela, nositele Nobelovy ceny: ,,Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností."
Russell vyslovil tuto myšlenku před více než půlstoletím, avšak platnost jeho slov se od té doby nezměnila. Důkaz nám o tom přináší vědecký výzkum Davida Dunninga a Justina Krugera z Cornell University, odhalující jev označovaný jako Dunning-Kruger efekt (dále jen ,,DK efekt"). S jejich teorií je spojován ilustrující příběh o neviditelném zloději.
Neviditelný zloděj
Výzkum byl inspirován kuriózním případem ,,citrónového zloděje" McArthura Wheelera z Pittsburghu, který ve dne a bez jakéhokoli maskování vyloupil dvě banky. Když jej během krátkého času na základě kamerových záznamů policie dopadla, byl svým zadržením velice šokován. Říkal: ,,Přece jsem si potřel obličej džusem!" Wheeler trpěl hluboce zavádějící představou, že pokud si potře tvář (a dokonce i oči) citronovou šťávou, stane se pro videokamery neviditelným. Pro nás zcela nesmyslná hypotéza se pro něho stala nevyvratitelnou pravdou.
Jak již bylo zmíněno výše, naše představy o fungování světa jsou označovány jako mentální modely. Wheelerův absurdní mentální model ,,citronové neviditelnosti" je pouze extrémním případem častého jevu, při kterém lidé mají ve svých hlavách více či méně ,,ujeté" mentální modely. Takoví lidé svým modelům nekriticky a neochvějně věří a činí na základě nich svá rozhodnutí. Dunning s Krugerem se rozhodli tento fenomén blíže zkoumat. Závěr studie se dá shrnout slovy: ,,Lidé, kteří neví, neví, že neví." A také že: ,,Lidé docházejí k neobjektivním a chybným závěrům, ale jejich neobjektivita jim zabraňuje si to uvědomit a připustit."
Z výzkumu také vyplynulo, že:
- Neschopní mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti.
- Neschopní nedokážou rozpoznat schopnosti jiných.
- Neschopní po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení.
- Jediná cesta, jak DK efekt překonat, je v rozvoji dovedností formou vzdělávání a tréninku.
Pomocí dalších testů autoři experimentu zjistili, že k přesnějšímu hodnocení sebe sama i druhých osob můžeme dojít pouze tréninkem. Jinými slovy - pokud se zlepší schopnosti člověka, pak takový člověk dokáže rozpoznat svojí původní neschopnost.
Jak proti DK efektu bojovat?
Potkali jste extrémně trapného člověka, který si myslel, bůhví jak není vtipný? Začetli jste se někdy do debat na nějaké internetové diskusi a viděli do očí bijící nesmyslné argumenty? Poslouchali jste někdy typickou hospodskou politickou debatu?
Každý z nás se s lidmi trpícími DK efektem pravidelně setkává. I když tušíte, že se daný ,,expert" ve svých názorech mýlí, nelze ho logickými argumenty přesvědčit o opaku. Výzkumy naznačují, že tento efekt je naprosto běžný. V různých oblastech jím může trpět každý z nás. Jak se tedy nestat obětí vlastního DK efektu?
- Nezaujímejte stanoviska k věcem, o kterých máte málo znalostí.
Nedostatek informací či informace zkreslené médii jsou nebezpečná věc. Hledejte proto objektivní pravdu v co možná nejkvalitnějších zdrojích, jako jsou například vědecké výzkumy.
- Nemějte dogmata.
Jak by řekl klasik: ,,Jediné dogma, které mám, je, že nemám dogmata." I pokud v něco skálopevně věříte, zkuste si připustit, že to možná není pravda. Vždy přiznejte možnost existence vašeho DK efektu.
- Vzdělávejte se a hledejte zpětnou vazbu.
Začněte aktivně zpochybňovat svoji intuici a subjektivní názor, vyhledávejte pravdu a objektivní zpětnou vazbu. Takové zpětné vazbě věřte raději více, než svému subjektivnímu názoru. Základem boje s DK efektem však vždy zůstane vzdělávání.
Pravda a objektivita jsou jedny z nejdůležitějších hodnot pro růst a fungování lidské společnosti. Dunning-Kruger efekt je jejich nepřítelem, protože objektivitu zatemňuje přímo v našich hlavách. Hlavním rizikem je, že tento fenomén dokáže být také společensky nakažlivý.
Ing. Karel Plotěný
ASIO, spol. s r.o., Kšírova 552/45, 619 00 Brno, www.asio.cz
Pokračování příště..