Cyklisté a stavební firmy se připravují na konec zlatých časů, sponzorovaných Evropskou unií. Z evropských téměř čtyř miliard korun zbývá do roku 2013 k prostavění 150 milionů. V Česku zůstane rozestavěna většina dálkových cyklotras, které se s jejich pomocí začaly stavět. Část peněz přitom odešla na pžedražené či mírně podezřelé projekty.
Zlaté časy cyklostezek končí. Došly peníze
Na stavbu cest pro cyklisty šlo v zemi od roku 2007 více než šest miliard korun. K téměř čtyřem miliardám, jež na budování cyklostezek daly strukturální fondy EU, přidal 1,1 miliardy Státní fond dopravní infrastruktury a podobnou sumu i obce a kraje.
Na stavebním boomu ale - zdá se - spíše než cyklisté vydělávaly a vydělávají stavební firmy. Aspoň podle nejčastějších zpráv o rekordně drahých stezkách. Nejkřiklavější případy jsou postavené na území Prahy. Známá je už cyklostezka ve Vysočanech, jejíchž 3,2 kilometru stálo 140 milionů korun (hlavní podíl na ceně mělo několik mostů), či dvousetmetrový úsek v Praze-Sedlci za 18 milionů korun, na nějž nedávno HN upozornily a který se začíná právě stavět. Přitom běžná cena cyklostezek by v Česku měla být mezi třemi a pěti miliony korun.
Pozlacená lávka
Zatím bez povšimnutí zůstává cyklolávka pod Lahovickým mostem na Pražském okruhu, po níž se mají dostat cyklisté přes Berounku. I když je hotová od loňského léta a stála přes 50 milionů korun, jezdit se přes ni nedá a ještě dlouho nebude moct. Nevedou na ni nájezdové rampy (mají stát dalších více než 60 milionů), protože Technická správa komunikací hlavního města Prahy nevykoupila potřebné pozemky. Její mluvčí Tomáš Mrázek ale odmítá, že by jeho organizace s přípravou zaspala. "S přípravou stavby se začalo včas. V Praze je obvyklé, že majitelé pozemků licitují o ceně a my nehodláme platit přemrštěné částky," dodává.
Jako přemrštěná se ale hlavně zdá suma 120 milionů, kolik má včetně nájezdů stát. "Takovéto konstrukce se standardně počítají na kila - a samotná konstrukce lávky z hlediska váhy a ceny za kilo by měla být kolem deseti milionů. Ale samozřejmě lze vymyslet způsob, jak to montovat a osazovat co nejdráž a taky může být pod nátěrem ze zlata," říká architekt Radim Šimko, podle něhož by se uvedená lávka i s nájezdy měla vejít pod padesát milionů. Nyní si podle něj mne ruce zhotovitel lávky (je jím firma Skanska).
"Je nutné dělat důsledně studie proveditelnosti a porovnávat, která varianta je nejvýhodnější. To se - zejména v Praze - ale neděje. Jinak by nemohly takovéto věci procházet," říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu, který je republikovým cyklokoordinátorem.
Podle Jitky Vrtalové, jež provozuje server Nakole.cz, je vidět, jak se chaoticky stavělo. "Nedá se říct, že by to bylo efektivně a tam, kde by to bylo nejvíc potřeba. Šanci měl ten, kdo už měl nějaký projekt připravený a kde to současně vypadalo nejprůchodnější," říká.
Nikam nevede? Ale je připravená
Výsledkem je to, že v mnoha místech jsou nové jednotlivé úseky cyklostezek, které však na sebe nenavazují. A jiné zcela zbytečně končí v polích - na další část se již nezískaly peníze. Třeba za okrajem Jindřichova Hradce směrem na Třeboň se objevila cedule, na které se Státní fond dopravní infrastruktury chlubí, že tuto stezku vybudoval.
Ovšem nová asfaltka končí po pouhém půl kilometru v poli a dále pokračuje hrbolatá a traktory rozježděná polní cesta.
U Přibyslavic na Třebíčsku se zase tyčí nový, na cyklostezku monstrózní most přes řeku Jihlavu, který stál devět milionů korun. Z jedné strany ovšem pokračuje jako nezpevněná polní cesta, z druhé prudce do kopce, kde většina cyklistů musí slézt a tlačit. Z jedné strany si totiž svazek obcí, který cyklostezku financuje, nezařídil dopředu souhlas vlastníků pozemků, na druhé se na poslední chvíli změnil projekt. Původně měla stezka vést poblíž řeky s dalšími dvěma mostky. Kvůli požadavkům povodí, aby odolal nejméně stoleté vodě, by ale každý stál nejméně devět milionů, a to bylo pro obce už příliš. "Pro tu cenu se od nich upustilo a našla se náhradní trasa," vysvětluje starosta Přibyslavic Roman Vrbka.
75... 50... a nic
To, jak vysychá evropská dotační studna, snad nejlépe popisuje nový šestadvacetikilometrový úsek šumavské cyklostezky č. 33, z Gerlovy Huti přes Prášily do Srní. Národní park ji rozdělil na čtyři části. "Na první dva úseky jsme dostali příspěvek 75 procent, v třetí etapě nám už dali jen 50 procent," říká projektový manažer parku Josef Štemberk. Jako poslední chtěli stavět druhý úsek - jenže mezitím už dotační program cyklostezek vyschl. Park se proto snaží změnit projekt s tím, že stezka má sloužit ochraně přírody - a žádat příspěvek ze Státního fondu životního prostředí. "Ale moc šancí asi nemáme, oni vidí, že je to spíš pro cestovní ruch a méně pro ochranu přírody," přiznává Štemberk. Podle něj je ostatně to, že boom cyklostezek končí, vidět na vyhladovělosti stavebních firem. A to nejen tím, že o poslední zakázku soutěžil enormní počet uchazečů. "Projektanti a stavební firmy neustále volají a ptají se, jestli konečně zase něco bude," říká.
Cyklostezky v číslech
3,77 miliardy korun
jde ze strukturálních fondů v období 2007-2013 na budování cyklotras v Česku
150 milionů korun
zbývá z této sumy na rozdělení
Problémové cyklostezky
Praha-Vysočany 44 mil. Kč/km
Dosud zřejmě nejdražší cyklostezka v zemi vyrostla v Praze-Vysočanech podél Rokytky. Trasa dlouhá 3,2 kilometru, otevřená loni na jaře, stála 140 milionů korun - a to její většina vede na místě bývalé železniční vlečky. Před zahájením prací v roce 2008 byla její cena odhadována na 86 milionů korun. Většinu peněz spolkly čtyři mosty na trase. Kilometr stezky tak vyšel na 44 milionů korun. Stavbu provedla Skanska.
Praha-Lahovice (Lahovická cyklolávka) 120 mil. Kč
Loni v září byl uveden do provozu Radotínský most přes Berounku a Vltavu na okruhu Prahy, na němž je zavěšena 225 metrů dlouhá lávka pro cyklisty. Není však možné po ní jezdit - Technická správa komunikací nevykoupila všechny potřebné pozemky, takže ještě nejsou hotovy nájezdové rampy a v dohledné době ještě nebudou. Přitom už ubíhá záruční doba. Samotná lávka stála 50 milionů korun, včetně nájezdových ramp a dalších nákladů má přijít na 120 milionů korun. Stavbu má na starosti Skanska.
Praha-Sedlec 90 mil. Kč/km
Právě budovaný dvousetmetrový úsek cyklostezky v Praze-Sedlci vedle Vltavy má stát 18 milionů korun, tedy 90 milionů na jeden kilometr. To je dvojnásobek toho, co stojí stejný úsek silnice 1. třídy. HN již dříve projekt podrobně popsaly - projektant v uvedeném místě navrhl rampu zavěšenou vedle silnice, stezku by šlo přitom v daném místě vést podle vody (kde ostatně je polní cesta) a poté v krátkém úseku zvednout na stávající cyklotrasu a stálo by to zlomek uvedené sumy. Cyklostezku staví živnostník Lubomír Boubín, který nemá oprávnění dělat dopravní stavby. Stavba měla být podle smlouvy hotova již předloni v listopadu, začala ale až před dvěma týdny. Technická správa komunikací mu přesto již loni vyplatila 14 milionů korun. Navíc je již nyní zřejmé, že bude stát víc než vysoutěžených 18 milionů - podle architekta Radima Šimka je projekt, který počítá s nižším spádem svahu, než je skutečný, a pro který budou třeba práce za více než půl milionu korun, špatný.
Velký Bor - Srní 6 mil. Kč/km
Nový čtyřkilometrový úsek šumavské magistrály č. 33 stál skoro 24 milionů, tedy téměř šest milionů na kilometr. Vede téměř po rovině a není ani vyasfaltovaný, ale většinou vysypaný živicí. Podle Josefa Štemberka ze správy národního parku může za vysokou cenu stezky to, že je v národním parku. "Byl tam požadavek ochrany přírody, aby byl zachován vodní život, takže se volily propustné povrchy. Největší sumu tvořilo překonávání rozvodí, protože je to v pramenné oblasti," vysvětluje Štemberk. Stavbu prováděla společnost Silnice Klatovy.
Cyklostezka Bečva 4 mil. Kč/km
Projekt financovalo Sdružení obcí Valašsko - Horní Vsacko a například úsek 41 kilometrů na Vsetínsku přišel na 167 milionů korun, z toho 107 miliony přispěla unie. Slavnostně se bude otvírat počátkem června. Kritici sice tvrdí, že byl zbytečně drahý, ale drtivá většina (34 kilometrů) stezky je vybudována nově mimo silnice a cena 4 miliony na kilometr je nižší než u většiny podobných nově budovaných cyklostezek. "Ale mohla být lacinější. Cenu nejvíc zvedlo to, že má 14 mostů," říká člen představenstva sdružení Roman Kalabus. Povodí Moravy podmiňovalo souhlas s výstavbou tím, že cyklostezka bude mít nosnost 25 tun, aby ji mohla využívat i jeho vozidla. Stavbu provedla firma POZIMOS a.s..
Cyklostezka Jihlava-Raabs 4,6 mil./km
Zhruba ve třetině nově budované stezky, která má spojit srdce Vysočiny s rakouským Raabsem, ční u Přibyslavic na Třebíčsku most přes řeku Jihlavu, byť to má být jen lávka pro cyklisty. Stál devět milionů korun, podle požadavků Povodí Moravy totiž musí vydržet stoletou vodu. Cyklostezka má měřit 110 kilometrů, v první etapě bylo investováno 78 milionů korun na 17 kilometrů nejobtížnějších, většinou neprůjezdnýc h úseků. Stezku staví firma PSJ.
AUTOR: Marek Pokorný
AUTOR-WEB: www.ihned.cz