Dvanáct ostrovů, které nikdy nenavštívíte, protože k tomu není důvod (zdánlivě)

Utajovaná vojenská základna. Místo, kde se žije podle principů Utopie. Kus země, kde neznají žárlivost. Jedna z nejkrásnějších knih, na kterou jsem v poslední době narazila, je Atlas odlehlých ostrovů od německé autorky Judith Schalanské. Její podtitul zní: Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím. Tady je můj výběr dvanácti z nich, které by určitě za trochu dobrodružství stály.

MEZITITULEK:Cocos Island (Costa Rica) Tichý oceán
24 km2
neobydleno

Podle oceánografa Jeana Cousteaua nejkrásnější ostrov na světě obývají jen správci místního parku, jenž patří společně s oblastí dva tisíce kilometrů čtverečních kolem ostrova mezi památky UNESCO. Turistům není dovoleno na ostrově tábořit, byť by šlo jen o jednu noc. Na ostrově se dá vylodit pouze s povolením správců, momentálně jich tu žije třicet tři a v roce 2006 se na ostrově kvůli nim konaly volby.

Třicet procent z místních rostlin nenajdete nikde jinde na světě, stejně jako mnohé druhy zdejšího hmyzu. Díky zdejším korálům - je jich tu přes třicet druhů -, velrybám, žralokům včetně toho největšího - žraloka obrovského, mantám, žlutoploutvým tuňákům a plachetníkům patří ostrov mezi nejkrásnější místa pro potápění na světě.

Někdy se mu také přezdívá ostrov pokladů: je zdokumentováno více než tři sta expedic hledačů pokladů, kteří jsou přesvědčeni, že si tu svůj lup v minulosti schovávali legendární piráti. Někteří z nich - tedy pokud existovali - opravdu na ostrově prokazatelně byli.

MEZITITULEK:Tikopia (Šalamounovy ostrovy) Tichý oceán
4,7 km2
1200 obyvatel

Už po staletí se na Tikopii uplatňuje přísná populační politika - místní šéfové udržují nulový přirozený přírůstek, tak aby místní obyvatelé vydrželi s omezenými zdroji potravy a nestali se závislými na okolí. Rodina musí být schopná vyžít z přidělené půdy, což v praxi znamená, že založit si rodinu na ostrově může jen nejstarší syn. V minulosti, když úrodu zničily cyklony nebo sucho, řada místních obyvatel dobrovolně páchala sebevraždu: svobodné ženy se věšely na stromech, muži i se svými syny se na kanoích vydávali na divoké moře, aby se už nikdy nevrátili. Loď s potřebnými a na ostrově nedostupnými věcmi doráží na Tikopii zhruba třikrát do roka. V posledních letech ostrov bojuje s nedostatkem pitné vody.

MEZITITULEK:Pingelap (Micronesia)
Tichý oceán
1,8 km2
250 obyvatel

Překrásnému ostrovu Pingelapu se někdy přezdívá Ostrov barvoslepých, to proto, že více než deset procent zdejších obyvatel nikdy zářivé barvy svého ostrova neocení, jsou totiž barvoslepí. V normální populaci je v průměru barvoslepý jeden mezi třiceti tisíci. Podle legendy za to může tajfun, který na ostrově před několika staletími zabil většinu populace - kromě dvaceti lidí. Jeden z nich byl nositelem vzácné oční vady, která se dodnes na ostrově dědí (zhruba třetina obyvatel je přenašečem) a která se projevuje extrémní citlivostí na světlo, špatným zrakem a právě neschopností rozeznávat jakékoliv barvy.

MEZITITULEK:Pukapuka (Cookovy ostrovy) Tichý oceán
3 km2
600 obyvatel

Ostrov známý svým uvolněným přístupem k sexu, kde být svobodnou matkou zvyšuje vaši šanci se dobře vdát. Sex je tu považován za hru a žárlivost je údajně neznámý koncept. Místní lidé patři k nejekologičtějším obyvatelům na planetě - pravidelně se stěhují z atolu na atol, aby své okolí příliš nevybydleli, stromy se smějí kácet pouze s povolením rady starších a obyvatelé jsou pokutováni i za sběr nezralých kokosových ořechů nebo lov nedorostlých krabů. Nejpřísnějším trestem na ostrově je, že se ostatní začnou k provinilci chovat jako k malému dítěti - nesmí mluvit na veřejnosti, dostává dětský příděl peněz a menší "dětský" plat.

MEZITITULEK:Norfolk Island (Austrálie) Tichý oceán
34,6 km2
2128 obyvatel

Původně místo, kam Británie posílala lidi odsouzené za nejtěžší zločiny. A to za posledních čtyři sta let hned dvakrát, zhruba se stoletou přestávkou. V šedesátých letech 19. století se sem z Pitcairnova ostrova přestěhovali potomci povstalců z lodi Bounty. Jejich děti žijí na ostrově dodnes. I proto je řada lidí v telefonním seznamu vedena spíše pod přezdívkou než pod oficiálním příjmením - ta mají totiž skoro všichni stejná. Na ostrově nebyla dlouhé desítky let žádná kriminalita - ovšem poprvé od roku 1893 tu v roce 2002 tu došlo k vraždě. A o něco později i k druhé. Nejslavnější obyvatelkou je spisovatelka Colleen McCulloughová, autorka slavného románu Ptáci v trní, která se sem přestěhovala z Nového Zélandu.

MEZITITULEK:Fangataufa (Francouzská Polynésie)
Tichý oceán
5 km2
neobydlený

Atol v Tichém oceánu, kde od šedesátých let Francouzi stejně jako na vedlejším ostrově Muruora prováděli vlastní pokusy s atomovými zbraněmi. Dvacátého čtvrtého srpna 1968 tu odpálili první vodíkovou bombu vlastní výroby - o síle 2,6 megatuny. Jde o největší a nejsilnější bombu, která kdy byla odpálena. Balon nejprve třítunovou bombu vynesl do výšky 520 metrů. Říká se, že krycím jménem pro tuto operaci bylo Canopus, jméno druhé nejjasnější hvězdy na obloze. Po šest dalších let byl přístup do oblasti kvůli vysoké radiaci zcela zakázán. Podle Greenpeace byla zcela zničena místní panenská příroda. Podzemní testy atomových zbraní byly na Fangataufě prováděny až do začátku 90. let. Francie přesunula pokusy do Tichého oceánu poté, co Alžírsko vyhlásilo samostatnost, a přestala tak mít k dispozici rozlehlou Saharu.

MEZITITULEK:Rapa Iti (Francouzská Polynésie) Tichý oceán
40 km2
482 obyvatel

Judith Schalanská ve své knize popisuje neuvěřitelný příběh Francouze Marka Liblina, který měl od šesti let pravidelně sen, v němž lidé mluvili cizí nesrozumitelnou řečí. Protože se sny pravidelně opakovaly, dokázal se Liblin neznámou řeč naučit a plynule v ní mluvit. Na začátku 80. let, když mu bylo třicet tři, se o této jeho schopnosti dozvěděli vědci z univerzity v Rennes a pokusili se odhalit, o jakou řeč se jedná. Všechny akademické metody selhaly, štěstí ale měli, když začali obcházet námořníky v přístavních hospodách a ptát se, zda někdo z nich něco podobného na svých cestách nezaslechl. Jeden z nich si vzpomněl, že kdysi slyšel podobně znějící řeč kdesi v Polynésii, a znal dokonce starší ženu, bývalou manželku nějakého vojáka, která odtud pocházela. Když Liblin ženu oslovil v řeči svých snů, plynně mu odpověděla - jednalo se o rapa, nářečí z polynéského ostrova, kde se narodila. Marc Liblin se do ženy, která byla prvním člověkem v životě, který mu rozuměl, na místě be zhlavě zamiloval, oženil se s ní a v roce 1983 se společně odstěhovali na ostrov Rapa Iti. Tam Marc Liblin v roce 1998 v padesáti letech zemřel.

MEZITITULEK:Diego Garcia (Velká Británie) Indický oceán
27 km2
3700 obyvatel

Diego Garcia je ostrov, který dodnes straší Velkou Británii. Místní obyvatelé, kteří se odsud museli na konci 60. let nedobrovolně vystěhovat, když Británie pronajala k vojenským účelům ostrov USA, se soudí o to, aby se sem mohli vrátit. Američané mají na ostrově velkou vojenskou základnu, jednu ze svých nejutajovanějších. Všichni obyvatelé - zhruba 1500 - byli právě na základě amerických požadavků přesídleni na ostrov Mauricius, většinou bez finanční či jiné kompenzace. Britové Čagoské ostrovy, jejichž součástí je Diego Garcia, koupili za tři miliony liber právě od ostrova Mauricius. Podle diplomatických depeší zveřejněných WikiLeaks Britové plánují vyhlásit Diego Garcia mořskou rezervací, aby tím znemožnili návrat původním obyvatelům.

MEZITITULEK:Tristan da Cunha
(Velká Británie)
Atlantský oceán
104 km2
262 obyvatel

Trista da Cunha schovaný uprostřed Atlantského oceánu - 2770 kilometrů od mysu Dobré naděje a 3340 kilometrů od Ria de Janeira - je nejodlehlejším obývaným místem na světě - v místním hlavním městě Edinburgh of Seven Seas žije momentálně 262 britských občanů. Ekonomicky Tristan da Cunha funguje na ojedinělých utopických principech - všechna půda je společná, rodiny si mezi sebou vyměňují potraviny a suroviny a žádné není dovoleno nashromáždit více majetku než jiným. Na ostrově se nesmí usídlit ani jeden cizinec, není možné zde koupit půdu ani dům. Kromě farmaření má ostrov hlavní příjem z chovu humrů a prodeje poštovních známek filatelistům po celém světě.

MEZITITULEK:Bouvetův ostrov (Norsko) Atlantský oceán
49 km2
neobydlený

Bouvetův ostrov je oficiálně nejodlehlejší místo na planetě Zemi, vulkanický ostrov z devadesáti procent pokrytý ledovcem. Ostrov, na němž stojí automatická meteorologická stanice, je přírodní rezervací, k jejíž návštěvě je potřeba speciální povolení. Nejdéle - měsíc - tu v roce 1927 vydrželi norští badatelé. Právě proto mohlo Norsko na toto území vznést nárok. V roce 1964 byl u ostrova objeven záchranný člun, nikdy se ale nepodařilo zjistit, komu patřil a jaké byly osudy jeho posádky. Zatím naposledy u ostrova přistál v roce 2003 cestovatel Charles Veley, údajně vůbec nejzcestovalejší člověk světa.

MEZITITULEK:Ascension (Velká Británie) Atlantský oceán
91 km
1100 obyvatel

Je tu jeden hotel, jedna autopůjčovna a také jedno z nejdůležitějších komunikačních center na světě - je tu jedna ze tří antén využívaných navigačním systémem GPS a blíže neupřesněný počet tajných monitorovacích středisek. Subtropický ostrov se 44 sopečnými krátery nemá žádné původní obyvatelstvo, většina lidí tu žije dočasně kvůli práci. Hlavně jde o pracovníky telekomunikačních společností a zpravodajských služeb. Působí tu Evropská vesmírná agentura a v minulosti tu měla jedno ze svých středisek i NASA. K návštěvě je potřeba zvláštní povolení. Ostrov byl důležitým místem pro britskou armádu během falklandských válek.

MEZITITULEK:ostrov Atlasov (Rusko) Tichý oceán
119 km2
neobydlený

Atlasov stojí za to si vygooglovat - má tvar naprosto symetrického vulkánu, který zničehonic vystupuje z moře a na jeho vrcholku se v zimě třpytí sníh. Je součástí Kurilských ostrovů a jmenuje se po ruském cestovateli ze 17. století Vladimiru Atlasovovi, který pro Rusko objevil nedalekou Kamčatku. Vrcholek měří 2339 metrů. Téměř nic víc se o něm nedá napsat, protože na něm opravdu nic není.