Problematika posouzení územních plánů obcí v horských a podhorských oblastech

Pro nastínění problematiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a zdraví obyvatel byl vybrán příklad posouzení územních plánů obcí v horských a podhorských oblastech, včetně problémů, se kterými se jako zpracovatelé SEA nejčastěji setkáváme.

Charakter navrhovaných ploch

V těchto územích dochází převážně k vytvoření nových ploch určených pro bydlení, včetně související technické a dopravní infrastruktury, doplnění ploch občanského vybavení, sportu a rekreace sloužící turistům i trvale žijícím obyvatelům.

Nově navrhované plochy občanského vybavení, vzhledem k vysoké turistické atraktivitě daného území, představují většinou přechodné ubytování či veřejné stravování a jsou navrhovány především v blízkosti centrálních částí turisticky zajímavých území.

Plochy bydlení a rekreace jsou v těchto územích reprezentovány zejména objekty individuálního bydlení a rekreace.

Horské oblasti dále vybízí k doplňování sportovních ploch (jak pro zimní, tak i letní sporty). Většinou se jedná o rozšiřování sjezdových tratí, včetně provozování zasněžování, o budování golfových hřišť, bobových drah apod.

Předpokládané negativní vlivy

1. vliv na zvláště chráněná území,
2. vliv na zvláště chráněné druhy rostlin a živočich, biotop,
3. vliv na ÚSES,
4. vliv na lokality soustavy Natura 2000,
5. vliv na PUPFL,
6. vliv na krajinný ráz,
7. vliv na ZPF,
8. vliv na pohodu a zdraví obyvatel, socioekonomické vlivy.

Řešení předpokládaných negativních vlivů ve fázi pořizování územního plánu

Problematika prvních pěti bodů se do značné míry překrývá. Jedná se o posouzení vlivů na živou přírodu, které se v případě horských a podhorských obcí často stává jednou z nejdůležitějších částí dokumentace SEA. Ochrana maloplošných ZCHÚ bývá zpravidla v ÚP plně respektována a na jejich území se neumísťují žádné nové záměry. V případě velkoplošných ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 se však zpracovatel hodnocení musí často vypořádat i s plány na umístění rozsáhlých sportovních areálů a s tlakem na rozšíření ubytovacích kapacit.

Z hlediska ochrany přírody bývají nejméně problematické plochy určené k výstavbě individuálního bydlení, které navazují na stávající zastavěná území obcí. I když i v těchto případech může dojít ke střetu s místy výskytu zvláště chráněných druhů nebo stanovišť chráněných v rámci evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Nejčastěji k tomuto problému dochází při střetu výstavby s biologicky hodnotnými lučními enklávami, které jsou v blízkosti obcí obhospodařovány tradičním extenzivním způsobem a unikly zemědělské intenzifikaci. Pokud je posuzování koncepce prováděno ex-ante, lze při tvorbě ÚP nejkonfliktnější záměry přesunout nebo omezit tak, aby ÚP neměl významně negativní dopad na předměty ochrany území soustavy Natura 2000.

Plochy určené pro výstavbu rekreačních ubytovacích kapacit jsou však nezřídka umísťovány i do volné krajiny, kde již může docházet k častějším konfliktům se zájmy ochrany přírody. Přímý vliv těchto staveb na přírodní stanoviště lze zpravidla jednoznačně kvantifikovat podle zastavěné plochy zvětšené o okolí, které bude postiženo při provádění stavebních prací a v důsledku zvýšeného pohybu lidí. Obtížné bývá vyhodnocení vlivu zvýšené návštěvnosti na okolní biologicky cenná území, které je často vyžadováno orgány ochrany přírody. Vyjádření míry tohoto vlivu není zpravidla na úrovni ÚP možné, protože nejsou známy údaje o ubytovacích kapacitách objektů.

Výstavba nebo rozšiřování lyžařských areálů je z hlediska ochrany přírody problematická zejména tehdy, jsou-li plochy sjezdových tratí navrženy v místech zachovalejších lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou. V případech, kdy jsou dotčeny pouze stejnověké smrkové monokultury, je dopad na biologickou hodnotu území menší. Je však třeba zohlednit případy, kdy se některé chráněné druhy živočichů (včetně předmětů ochrany ptačích oblastí) vyskytují i v těchto porostech (např. jeřábek lesní). Rozsáhlejší zásahy do lesních porostů zasahující do vyšších poloh mohou také vést k fragmentaci teritorií některých významných savců a ptáků (velké šelmy, tetřevovití). V územích s výskytem těchto druhů může představovat závažný vliv také rušení způsobené intenzivnějším pohybem lidí, hlukem a osvětlením sjezdovek. Tyto doprovodné vlivy se mohou projevovat i ve značných vzdálenostech od lyžařských areálů, jejich význam je však zpravidla možné adekvátně vyhodnotit až na základě konkrétního projektu. Umisťování sjezdovek na již odlesněné svahy přináší riziko narušování vegetace a půdního povrchu na místech, kde se obvykle vyskytují luční porosty. Louky ve vyšších nadmořských výškách díky méně intenzivnímu zemědělskému hospodaření zpravidla hostí hodnotnější vegetaci s častějším výskytem chráněných druhů. Samotné zřízení sjezdové trati na těchto stanovištích nemusí mít zásadní negativní vliv na kvalitu porostů. Podmínkou však je minimalizace terénních úprav povrchu sjezdovky a šetrné provádění výstavby vleků a lanovek. Skutečné dodržení těchto podmínek je však na úrovni schvalování ÚP obtížné zajistit. Proto je třeba při hodnocení těchto záměrů počítat s určitým záborem stanovišť v trase vleku a rizikem plošného narušení vegetace na plánovaných sjezdovkách.

Jiným typem rozsáhlých sportovně-rekreačních areálů jsou golfová hřiště, která bývají zpravidla navrhována na již odlesněných plochách. Zde kromě plošné degradace zachovalých lučních společenstev hrozí také ztráta biotopů pro zvláště chráněné obratlovce. V případě druhů jako je chřástal polní nebo křepelka polní může dojít k ovlivnění jejich populací i tehdy, jsou-li na golfové hřiště přeměněny jinak biologicky méně zajímavé kulturní louky.

K vyhodnocení vlivů řady záměrů na živou přírodu jsou tedy do určité míry dostačující i obecnější informace obsažené v Návrhu územních plánů obcí. Ačkoli je v územních plánech u navržených ploch specifikováno pouze funkční využití, lze v měřítku ÚP obce zpravidla v mnoha případech dobře vyhodnotit potenciální přímé vlivy na živou přírodu a zvláště chráněná území včetně soustavy Natura 2000. Problémem může být nedostatek informací o výskytu přírodních stanovišť a chráněných druhů na dotčených plochách a v jejich okolí. Podrobný biologický průzkum všech navrhovaných ploch bývá časově i finančně náročný. Je však možné využít informací dostupných na internetovém mapovém portálu AOPK ČR, kde je zveřejněna vrstva mapování přírodních biotopů. Znalosti o lokalitách výskytu významných druhů chráněných rostlin a živočichů je možné získat od pracovníků správ chráněných území. Přesto se v některých případech hodnocení neobejde bez terénního biologického průzkumu na všech návrhových plochách. Nejsou-li potřebné informace k dispozici v dostatečném rozsahu, nelze se mu vyhnout. Při hodnocení ÚP ve velkoplošných ZCHÚ může být aktuální průzkum vyžadován příslušným orgánem ochrany přírody.

V dokončeném SEA dokumentu jsou pak biologické průzkumy obecně doporučovány pro fázi projektové přípravy záměrů, kterými dojde k zastavění zemědělských pozemků o rozloze větší než cca 0,5 ha nebo kterými budou dotčeny lesní pozemky, dále u nových ploch, kde se předpokládá výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

V horských či podhorských oblastech se nacházejí lesy kategorie ochranné a lesy zvláštního určení, u kterých je funkce produkční potlačena a převažuje funkce ochranná a krajinotvorná. Obzvláště v horských oblastech, kde je pro schválení územního plánu orgánem ochrany přírody velmi často požadován odborný posudek z hlediska stability lesních porostů, zejména v případě mýcení porostů pro průsek, v němž vede sjezdová trať nebo lanová dráha.

Jedním z nejdůležitějších aspektů při hodnocení koncepcí je možnost posouzení rizika kumulativních vlivů. Posouzení kumulativních vlivů by mělo být nezbytnou součástí všech "naturových" hodnocení a má zohlednit možnost synergického působení stávajících i všech nově navrhovaných záměrů na předměty ochrany a celistvost lokalit. Zpravidla však pouze v rámci hodnocení koncepcí má autorizovaná osoba vyčerpávající přehled o všech navrhovaných záměrech, které by mohly mít vliv na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v řešeném území. Hodnocení územních plánů se tak stává vhodnou příležitostí pro kvantifikaci úbytku přírodních stanovišť, kterou nelze provést na úrovni hodnocení jednotlivých záměrů. To platí především v případě velkoplošných evropsky významných lokalit, které zahrnují více správních území. Typickým příkladem je EVL Krkonoše, kde zvýšený tlak na zábor lučních stanovišť vedl k vytvoření návrhu metodiky hodnocení vlivu na tyto předměty ochrany (Březina a kol. 2011). Na tomto příkladě je možné demonstrovat také zodpovědný přístup orgánu ochrany přírody, neboť pracovníci Správy KRNAP pečlivě shromažďují údaje o dosavadním úbytku předmětů ochrany v celé EVL a tato data bezplatně poskytují posuzovatelům.

Vliv změn ÚP na krajinný ráz se v oblastech s mimořádnými přírodními a historickými hodnotami, kde dominují sídla s výraznou funkcí bydlení, rekreace a cestovního ruchu, nesmí podcenit. V těchto oblastech je často nutné hledat kompromis mezi rozvojem obce (zajištěním optimálních podmínek pro zvýšení životní úrovně trvale bydlících obyvatel a vytvořením příležitostí pro příliv nových obyvatel) a zájmy ochrany přírody a krajiny.

V SEA dokumentu se obvykle neprovádí posouzení záměrů na krajinný ráz dle dostupných metodik. V tomto stupni posouzení, kdy posuzovatel nemá k dispozici projektové dokumentace ani vizualizace záměrů, lze na základě znalosti řešeného území navrhnout obecné podmínky pro předcházení negativních vlivů záměru na krajinný ráz vedoucí k zachování urbanistického charakteru obce a krajinného rázu a k respektování přírodní, kulturní a historické hodnoty území.

V koncepcích jsou nové plochy navrhovány zejména v současně zastavěném území obce (SZÚO), jsou-li tyto možnosti omezené, přistupuje se k návrhu rozvojových ploch na ZPF v těsné návaznosti na SZÚO. Z hlediska rozsahu záboru (trvalého) ZPF se za významný vliv na ZPF považuje plánované zastavění na ploše přesahující 0,5 ha, se kterým je spojený negativní vliv na odtokové poměry území a biologickou složku. Prioritně jsou doporučovány záměry navržené na zemědělských pozemcích s nižší třídou ochrany ZPF.
Rozvoj území přispívá k jeho zatraktivnění a stabilizaci trvale žijících obyvatel. Zvýšenost návštěvnosti území, s sebou zároveň přináší také negativní vlivy představující snížení faktorů pohody obyvatel v důsledku zvýšení frekventovanosti automobilové dopravy.

V rámci SEA se nezpracovává posouzení vlivů na veřejné zdraví autorizovanou osobou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, jak jsme tomu zvyklí u procesu EIA. V SEA hodnocení se pouze identifikuje a charakterizuje nebezpečnost. Kvantifikace zdravotních rizik (tj. hodnocení expozice a charakterizace rizika) se na základě dostupných podkladů neprovádí.

Vzhledem k tomu, že se v horských a podhorských oblastech neumisťují průmyslové objekty, ale spíše rodinné domy a chaty pro individuální rekreaci, případně plochy sportu, očekává se zvýšení počtu malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší (různé typy vytápění), kterými nedochází k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací škodlivin (NO2, CO, prachu, SO2 a těkavých organických látek v ovzduší).

Nesmí se opomenout, že nově navrhovanými plochami pro bydlení a rekreaci vznikne nový chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Vzhledem k charakteru nově umisťovaných objektů se nepředpokládá instalace významných zdrojů hluku (pouze v případě rozšiřování a modernizace sjezdových tratí je nutné uvažovat s hlukem z provozu sněžných děl), ale očekává se nárůst dopravního hluku (nákladních vozidel z etapy výstavby záměrů, osobních vozidel z provozu záměrů). V rámci dokumentace SEA, vzhledem k obecnosti zadání záměrů, nelze budoucí hlukovou situaci modelovým výpočtem adekvátně vyhodnotit. Pro řešená území jsou v SEA dokumentu stanoveny hygienické limity v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. Pro záměry, u kterých se předpokládá překračování hygienických limitů ve venkovním prostředí, musí být splněny hygienické limity ve vnitřním chráněném prostoru budov.

V SEA dokumentu se nastiňují možné negativní vlivy na povrchové a podzemní vody v území, dále se zmiňují obecné principy zajištění ochrany vod a navrhují opatření zajišťující ochranu vod, která se přesouvají do fáze zpracování projektu stavby. Umístěním nových obytných objektů lze předpokládat pouze drobné navýšení produkce splaškových vod a doplněním dopravní infrastruktury o parkovací plochy vznik vyššího množství znečištěných dešťových vod. Zastavěním ploch "na zelené louce" dochází ke změně odtokových poměrů v území. Větší pozornost ochrany podzemních a povrchových vod by se měla soustředit na území CHOPAV a na oblasti ochranných pásem vodních zdrojů.

Závěr

Autoři tohoto článku prezentují vlastní zkušenosti s problematikou posuzování vlivů územních plánů obcí nacházejících se v horských a podhorských oblastech na životní prostředí a veřejné zdraví. Horské a podhorské oblasti mají většinou vysokou přírodní, krajinářskou a kulturní hodnotu, kde s dalším rozvojem obcí lze očekávat zejména střety se zájmy ochrany přírody a krajinného rázu.

Většina významnějších záměrů v těchto oblastech má sloužit k plnění sportovně-rekreačních funkcí. Proto k potenciálním negativním vlivům může dojít prakticky jen během přípravy území pro výstavbu a výstavbou samotnou. Během samotného provozu záměrů se obvykle nepředpokládá významné negativní ovlivnění složek životního prostředí. Výjimkou však může být narušení pohody obyvatel a poškození určitých částí přírody v důsledku zvýšení návštěvnosti v okolí nově navrhovaných staveb.

Vzhledem k tomu, že v průběhu pořizování územních plánů není často znám rozsah a mnohdy ani charakter připravovaných záměrů, je v rámci procesu SEA možné vyhodnotit pouze vlivy plynoucí z očekávané změny funkčního využití jednotlivých ploch. Nezastupitelnou úlohou strategického posuzování je však možnost vyhodnotit kumulativní působení těchto vlivů v rámci rozsáhlejšího území. Poskytuje tak možnost případného omezení počtu nebo rozlohy některých záměrů, jejichž synergické působení by mohlo ohrozit hodnoty a zdroje významné v daném území. Pro naplnění této funkce hodnocení SEA je však nezbytně důležitá spolupráce zpracovatele nejen s projekčním týmem připravujícím danou koncepci, ale i s pořizovatelem koncepce.

Použitá literatura

BŘEZINA S., FLOUSEK J., CHVOJKOVÁ E., HARČARIK J., VANĚK J., BAUER P.: Kumulace vlivů zástavby na krkonošských loukách. Ochrana přírody 66/2 12-15 p., 2011
PLACHÝ, V.: Návrh změny č. 2 ÚPO Dolní Morava, SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., 2008.
PLACHÝ, V.: Změna č. 5 ÚPM Trutnov. SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., 2007.
EMINGER, S.: Změna č. 2 ÚPSÚ Vítkovice. SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., 2007.
PLACHÝ, V.: Návrh změny č. 4 ÚPSÚ Benecko, Horní Štepanice, Dolní Štěpanice, Mrklov. SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., 2006.
PLACHÝ, V.: Koncept řešení ÚPO Poniklá. SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., 2006.
mapy.nature.cz

Autoři:

Ing. Eliška Říčařová, Mgr. Jan Losík, PhD.
EMPLA AG spol. s.r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové
e-mail: eia@empla.cz

Abstrakt

In this article are described problems with strategic environmental assessment (SEA) of ground plans of municipalities in mountain and foothill areas. In these areas are most often projected new functional areas of individual living with technical and traffic infrastructure, area of civil equipment, sport and recreational places. In these areas development brings more atractivity and more attendance of tourists, but on the other hand we have to save areas with high natural landscape, and cultural quality.

Klíčová slova

SEA, územní plán obcí, horské a podhorské oblasti, zvláště chráněná území, Natura 2000, ochrana přírody a krajiny