Výhledy české energetiky do roku 2050

Posílení jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, především biomasy a bioplynu, prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí, otevření nového uranového dolu. To jsou hlavní cíle aktualizovaného návrhu Státní energetické koncepce, představené ke konci loňského roku ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským.

Předložený plán přináší celou řadu návrhů, které by mohly zásadně změnit tvář tuzemské energetiky. Některé z nich budou znamenat oslabení vlivu určitých energetických uskupení, ve svém důsledku však nová koncepce výrazně posiluje energetiku jako celek.

NEJVÍC VÁŠNÍ BUDÍ TĚŽEBNÍ LIMITY

Návrh koncepce se opírá o využití zásob hnědého uhlí. Uvedenou myšlenku zatím ale blokují ekologické limity, hlavně v severočeských lomech. "Za územními ekologickými limity na Dolu Bílina je k dispozici dalších asi 104 milionů tun uhlí, v případě dolu Československá armáda (ČSA) pak 750 milionů tun uhlí, což společně reprezentuje téměř 20násobek současné roční těžby hnědého uhlí," stojí v návrhu koncepce.

V sousedství ČSA se však nacházejí obce Černice a Horní Jiřetín. Podle Tošovského ale v současnosti nelze říci, zda se případné zrušení těžebních limitů nějaké obce dotkne.

Dokument po roce 2020 připouští také těžbu černého uhlí v beskydském dolu Frenštát nebo v jiné lokalitě.

Proti prolomení limitů ovšem brojí ministerstvo životního prostředí i ekologické organizace. Jak zdůraznil mluvčí ministerstva Jakub Kašpar, držely je všechny vlády od roku 1991, na ekonomickou krizi a potenciální návrat plynové krize je proto nutné reagovat jinými způsoby, například energetickými úsporami. Přemýšlet "energeticky" se snaží i Strana zelených. Má v úmyslu navrhnout vládě, aby ministerstvo průmyslu požádala o zpracování energetické koncepce s výhledem do roku 2020. Ta by poté byla podrobena diskusi s návrhem nové Politiky ochrany klimatu z dílny ministerstva životního prostředí, která,jak uvedl bývalý předseda strany Martin Bursík, ukazuje, že lze zajistit energetické potřeby země bez prolomení limitů těžby.

ENERGETICI CHTĚJÍ OSLABIT EKOLOGY...

Tím však rozpory mezi představiteli průmyslu a životního prostředí nekončí. Na různých místech návrh naráží na povolovací procedury nových energetických staveb a volá po jejich zrychlení. Trnem v oku je energetikům především proces posuzování vlivu na životní prostředí, tedy takzvaná EIA.

Jedním z cílů koncepce je například "revidovat procedury EIA tak, aby byly v souladu s minimálními požadavky EU a zároveň omezovaly možnosti zneužití těchto procedur při spekulativním chování zájmových skupin." Tvůrci návrhu chtějí, aby ekologické iniciativy neměly do budoucna při povolování staveb větší vliv než místní obyvatelé. Energetické společnosti si už několikrát stěžovaly, že proces EIA v ČR patří k nejdelším a nejsložitějším v Evropě.

...A PLÁNUJÍ VÝROBU JADERNÉHO PALIVA

Značná část koncepce se věnuje také vědě, školství a energetickému průmyslu. Aby tuzemské strojírenství disponovalo dostatečným počtem odborníků, měl by stát více podporovat energetické studijní obory. Vědecké instituce by se pak měly zaměřit především na projekty jaderného výzkumu a na výzkum využívání obnovitelných zdrojů.

Posílit má především jaderný průmysl. Kromě požadavku na obnovení těžby uranu plánuje ministerstvo postavit v republice i závod na přepracování jaderného paliva.

Vláda by podle tvůrců koncepce měla "zvážit možnou výstavbu zařízení na zpracování uranového koncentrátu. Otevřít tento projekt na půdě EU jako společný projekt několika zemí plánujících nové jaderné elektrárny," uvádí se v návrhu. Nezbytné je údajně urychlit mezinárodní projednávání staveb nových jaderných elektráren.

Kromě dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Temelín a jednoho v Dukovanech počítá energetická koncepce i s průzkumem dalších vhodných lokalit - Blahutovice a Tetov.

PRŮMYSLNÍCI S NÁVRHEM SOUHLASÍ

Za krok správným směrem návrh koncepce naopak považují Svaz průmyslu a dopravy nebo Teplárenské sdružení. Průmyslníci souhlasí s prolomením limitů těžby uhlí i s podporou výstavby jaderných elektráren. Důležité jsou podle nich především uhelné limity.

Po roce 2012 totiž hrozí, že některé teplárny nebudou mít zdroj energie. Teplárenské sdružení nicméně varuje, že těžba za limity musí podléhat přísné regulaci. "Bez zavedení patřičné regulace by hrozilo, že uhlí bude zneužíváno k cenovým manipulacím, což by mělo negativní dopady na teplárny i na spotřebitele," uvedl mluvčí sdružení Pavel Kaufmann. Nezbytná je podle něj především regulace cen uhlí a legislativně zakotvená povinností dodávat potřebný objem uhlí teplárnám. Zatímco o regulaci cen není v návrhu žádná zmínka, s legislativou, podle níž by uhlí přednostně dostávaly teplárny a kogenerace, tvůrci návrhu počítají.

Zásadní změny rovně čekají biopalivo i dopravu. Posílit má především hromadná doprava a železnice. Benzín a naftu má do roku 2050 postupně nahrazovat vodík, elektřina, stlačený zemní plyn CNG a vozy s motory na biopaliva. Po skončení programu Zelená úsporám na konci roku 2012 by měly následovat další dotační programy.