Tip na výlet: Litoměřice - energie z nitra Země

Domy na náměstí, historická sklepení, mnohé kostely, barokní mlýn, biskupská rezidence a další stavby, ale i muzeum a několik galerií přímo vybízejí k návštěvě. Z 256 historických objektů v Litoměřicích je jich 104 zapsáno ve státním seznamu nemovitých kulturních památek a téměř všechny stojí v historickém městském jádru. Litoměřice jsou dobře přístupné po silnicích z Prahy, České Lípy, Ústí nad Labem, Teplic, Mostu a Lovosic. Litoměřicemi prochází cyklostezka číslo 2 mezi Prahou a Hřenskem, souběžně s tokem Vltavy a poté Labe. Ve městě má výchozí bod cyklostezka číslo 3066, směřující severovýchodní částí Českého středohoří do Nakléřova. Na víkendové a sváteční projížďky pravidelně z Litoměřic vyjíždí cyklobus.

Pět kilometrů směr nitro Země

Právě v Litoměřicích zahájili unikátní projekt založený na využití geotermální energie. Nejdříve vyhloubili přes dva kilometry hluboký zkušební vrt a protože výsledky měření byly příznivé, navrhlo vedení města vyhloubit další tři vrty. Tentokrát již produkční a injekční, které by měly dosahovat až pětikilometrové hloubky. Litoměřičtí si tak zaslouží i zápis do knihy rekordů, tak hluboké vrty totiž nemají v Česku obdoby. Teplota na dně vrtu je vypočítána na 178 °C. Teplo získané z nitra Země má zásobovat nejen současné odběratele tepla pocházejícího z centrální výtopny, ale rovněž další objekty ve městě. V plánu je také rozšíření sítě na okolní spádové obce v případě, že výkon teplárny bude dostatečně velký a obce projeví o odběr zájem. V zimě se bude energie využívat především pro vytápění, v létě naopak pro výrobu elektrické energie.

Jak zkrotit horkou suchou skálu

Současný odhad celkových způsobilých nákladů na vybudování vrtů, geotermální elektrárny a distribuční síť jsou přibližně 1,6 miliardy korun. Na jejich krytí by se ze 40 procent měl podílet evropský Fond soudržnosti, zhruba polovinu nákladů by měl krýt úvěr od Evropské investiční banky a zbylých 10 procent zaplatí město z vlastních zdrojů a z komerčního úvěru. Ekonomická návratnost této obrovské investice má být 20 až 30 let. S výstavbou elektrárny se počítá v letech 2011 až 2012, s uvedením do provozu pak v roce 2013. V současné době se dokončuje zpracování studie proveditelnosti a připravují se další náležitosti nutné k podání žádosti o dotaci z operačního programu.

Víte, že...

V České republice je minimálně 60 lokalit vhodných pro technologii HDR (Hot Dry Rock, neboli horká suchá skála), přičemž dostupný potenciál je 3200 MW. Geotermální energii u nás využívají například v Ústí nad Labem, kde slouží k vytápění plaveckých bazénů a od května 2006 také k vytápění zoologické zahrady. Rovněž v Děčíně je od roku 2002 v provozu výtopna, která využívá geotermální energii pro zásobování poloviny města teplem.

Více najdete na...

Litoměřice
České středohoří
CHKO České středohoří

Autor: Michal Bečvář