Stopka pro pekelnou energii

Společnost ČEZ zastavila výstavbu geotermální elektrárny v Liberci. Ze scény se tak stáhl jeden z mála investorů, který by mohl v České republice rozhýbat nový energetický byznys.

Podle původních předpokladů měl energetický gigant začít stavět elektrárnu, která využívá teplo z hlubin země, už v polovině letošního roku.

>>V tuto chvíli ale není výnosnost tohoto projektu oproti jiným vyšší, proto se v současné době nerozvíjí,<< vysvětluje mluvčí energetické společnosti Eva Nováková.

Kdo to zkusí první

Investoři mají v České republice vytipovány desítky lokalit, kde by geotermální elektrárny mohly stát.

Všechny projekty jsou ale v tuto chvíli zastaveny a vyhlídky na jejich zahájení jsou krajně nejisté. Chybějí peníze.

Banky se totiž do financování nového byznysu nijak nehrnou. Z jejich pohledu je příliš rizikový. >>Geotermální elektrárny představují novou oblast, s níž ještě finanční ústavy nemají dostatek zkušeností, a proto jsou zdrženlivější,<< vysvětluje Petr Zmátlík, odborník na energetiku ze společnosti PwC Audit.

Obdobná situace byla před lety i s financováním solárních elektráren. >>Banky nejprve musely porozumět tomu, jak fungují a jaká rizika jsou s tímto podnikáním spojená,<< dodává.

Nejistotu ohledně využití geotermální energie měl rozptýlit právě liberecký projekt, jehož financování měl ČEZ zajistit z vlastních zdrojů.

Od větru do hlubin

Nejdále je v plánech na využití geotermální energie v Česku společnost Geoterm CZ, která vznikla před třemi lety.

Založili ji Tomáš Kulašiak, Josef Šlechta a Gennaro Pellone, trojice podnikatelů ze společnosti ProWind, spolu s odborníky na geotermální energii Vlastimilem Myslilem, Karlem Pošmourným a Davidem Horákem.

ProWind se původně zaměřovala na větrnou energetiku, ale po útlumu jejího rozvoje musela hledat jiné cesty.

>>Máme několik megawattů ve větru, ale kvůli odporu krajských úřadů, které projekty větrných elektráren přestaly povolovat, jsme se zaměřili i na jiné aktivity,<< vysvětluje Šlechta.

Firma začala spolupracovat se solárními investory a zároveň se pustila do geotermální energetiky. Ta nakonec zvítězila.

Zkuste štěstí sami

Společnost už zmapovala přes 60 lokalit vhodných pro stavbu elektráren o celkovém výkonu kolem 2000 megawattů tepla a přes 250 megawattů ve výrobě elektřiny (instalovaný výkon Temelína je 2000 megawattů).

Mezi vybranými lokalitami jsou například Pardubice, Dobruška, Rumburk, Český Krumlov nebo Chomutov.

S plány na výrobu elektřiny pomocí hlubinných vrtů jsou zatím nejdál v Litoměřicích. Geologové už vyhloubili dvoukilometrový zkušební vrt, který definitivně potvrdil vhodnost lokality.

Podle původního záměru se už loni měla začít stavět samotná elektrárna. Na dalších dvou lokalitách Geotermu, a to v Dětřichově na Frýdlantsku a v Horním Jiřetíně, se na přelomu roku měly připravovat zkušební vrty. Staveniště jsou ale prázdná.

>>Komplikuje se financování. Navíc očekáváme problémy v souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů, kde se připravuje zpřísnění rezervace přenosových kapacit,<< vysvětluje Šlechta.

Právě kvůli problémům s penězi společnost litoměřický projekt převedla na město. To se nyní pokouší peníze získat od Evropské unie.

>>Dokončujeme žádost o dotace z Operačního fondu životního prostředí, která by se měla podávat v červnu,<< říká Antonín Tym, který má projekt nyní na starost.

Město potřebuje na dokončení elektrárny 1,75 až 2,3 miliardy korun, podle toho, jestli se zároveň vybuduje nová teplárenská síť, nebo jestli se jen připojí na tu stávající.

Miliardy z nitra planety

Geotermální elektrárna je v principu velmi jednoduché, leč drahé zařízení. Obvykle má velikost menšího rodinného domku a dosahuje výkonu v jednotkách megawattů.

Z hloubky tři až pět kilometrů čerpá vodu o teplotě 170 až 270 stupňů Celsia. Kvůli tomu je nutné vyhloubit dva vrty. Do jednoho se pod zem čerpá studená voda a druhým pak vyvěrá teplá.

Aby taková elektrárna fungovala, musí být v hloubce nejen dostatečně vysoká teplota, ale také rozpukaná hornina, která umožní vodě zdolat cestu mezi oběma vrty. Vznikne tak jakýsi tepelný výměník, který vodu ohřívá.

Samotné vrty vyjdou zhruba na 250 milionů korun. Náklady na celou elektrárnu o výkonu čtyř až pěti megawattů se pak vyšplhají nejméně na miliardu korun.

Vstupní investice tedy rozhodně není zanedbatelná. >>Teplo a elektřinu pak ale vyrábíte s minimálními náklady nejméně po dobu 40 let,<< vysvětluje Šlechta.

Návratnost projektu je podle jeho slov závislá na umístění a na tom, zda voda z vrtu bude vyrábět pouze elektřinu nebo se použije také k vytápění.

>>Na námi vybraných lokalitách se vždy dostaneme pod hranici patnácti let. Je to tedy obdobné jako u jiných obnovitelných zdrojů,<< tvrdí podnikatel.

Návratnosti pomáhá i státní podpora, díky níž vykupují distribuční společnosti kilowatthodinu elektřinu z geotermální elektrárny za 4,50 koruny.

Dvacet tisíc Temelínů

Geotermální elektrárny využívají tepla z velkých hloubek planety, kde je k dispozici výkon 40 tisíc gigawattů energie (to je jako 20 tisíc temelínských elektráren).

V současnosti jsou ve světě geotermální elektrárny o celkovém výkonu zhruba osmi tisíc megawattů.

Elektrárny se vyplatí stavět především ve vulkanicky aktivních oblastech. V Evropě využívá tuto energii zejména Island a Itálie.

V České republice je to zatím pouze město Děčín, které získává teplo z podzemního jezera v hloubce 550 metrů.

Podle odhadů je však v Česku přes tři tisíce vhodných lokalit pro výstavbu geotermálních elektráren.

AUTOR: Robert Zelenka

250 megawattů
Takový je výkon geotermálních elektráren, které plánuje společnost Geoterm CZ.

Vybudování geotermální elektrárny vyžaduje velkou investici. Provozní náklady jsou však minimální.