Zlatý věk zemního plynu

Je to dobrá zpráva především z hlediska energetické bezpečnosti, protože těžba z nových nalezišť bude mnohem rovnoměrněji rozprostřena po zeměkouli než dosud a bude možná v téměř každé světové oblasti včetně Evropy.

Do roku 2035 přispějí nová naleziště plynu k růstu globální spotřeby asi 40 %. Zemní plyn tedy bude do značné míry nahrazovat paliva s mnohem vyšším podílem uhlíkových emisí na jednotku energie, jako je uhlí a ropa. To jsou základní fakta z nové zprávy.

SCÉNÁŘ ZLATÉHO VĚKU PLYNU

Scénář GAS (zlatý věk plynu) vychází ze scénáře WEO-2010 "Nová opatření" a navíc z nových předpokladů, díky nimž vypadá výhled pro zemní plyn do roku 2035 mnohem pozitivněji. K těmto novým předpokladům patří ambicióznější politika využití zemního plynu v Číně, nižší nárůst jaderné energie, vyšší těžba plynu z nekonvenčních zdrojů a nižší ceny plynu. Předpokládá se, že zůstane zachována silná podpora obnovitelných zdrojů energie.

Podle scénáře GAS je globální poptávka po zemním plynu o bezmála 600 mld. m3 vyšší než ve scénáři WEO-2010 "Nová opatření" a dosahuje 5,1 bil. m3. Podíl zemního plynu v energetickém mixu se zvýší z 21 na 25 %, což povede k ústupu uhlí a plyn jej předhoní do roku 2030. V letech 2010 až 2035 vzroste díky nečlenským zemím OECD poptávka po plynu o 80 %. Čínská poptávka, která se v roce 2010 zhruba rovnala poptávce německé, stoupne a v roce 2035 se vyrovná kombinované poptávce Evropské unie. Poptávka na Středním východě se takřka zdvojnásobí, do roku 2035 dosáhne skoro stejné úrovně jako v Číně a poptávka v Indii bude roku 2035 oproti dnešnímu stavu čtyřnásobná. Dominantním sektorem pro poptávku po plynu zůstane výroba elektrické energie.

V rámci uspokojení zvýšené poptávky se těžba zemního plynu musí zvýšit do roku 2035 o 1,8 bil. m3, tedy zhruba o trojnásobek stávající těžby v Rusku. Čína se stává jedním z největších producentů zemního plynu, ale i v roce 2035 bude dovážet více než polovinu toho, co potřebuje. V takřka všech regionech se těžba zemního plynu značně zvýší, ale v Evropě bude dále klesat. Přes 40 % z nárůstu těžby bude uspokojeno z nekonvenčních zdrojů, přičemž k růstu dojde hlavně v Severní Americe, Číně a Austrálii.

Emise oxidu uhličitého ve scénáři GAS jsou jen lehce nižší než ve scénáři WEO-2010 "Nová opatření", v roce 2035 zhruba kolem 35 Gt. Tam, kde plyn nahradí poptávku po jiných fosilních palivech (hlavně po uhlí), dojde k pozitivnímu účinku na emise oxidu uhličitého a vzdušné polutanty, ale tam, kde nahradí jadernou energii, emise stoupnou. Emise oxidu uhličitého se tedy s ostatními skleníkovými plyny stabilizují při koncentraci 650 ppm, což v dlouhodobém horizontu odpovídá pravděpodobnému nárůstu teploty o 3,5 °C. Závazek snížit nárůst teploty na dva stupně by tedy vyžadoval razantní akci k zlepšení energetické účinnosti, větší využití energetických zdrojů s nízkým obsahem uhlíku a nových technologií včetně zachycování a ukládání uhlíku.

Obchod mezi hlavními světovými regiony se více než zdvojnásobí, přičemž nárůst o zhruba 620 mld. m3 se rovným dílem rozdělí mezi plyn z dálkových plynovodů a LNG. Ve scénáři GAS se přesycení trhu zemním plynem, jak bylo definováno ve WEO-2010, srovná do roku 2015. Dopad a načasování prudkého nárůstu poptávky se bude lišit region od regionu.

Odlišný energetický mix ve scénáři GAS mění typ a rozsah potřebné infrastruktury pro energetické dodávky. Nutná kumulativní investice do infrastruktury dodávek plynu se pohybuje kolem 8 bil. dolarů (o 12 % více než ve scénáři "Nových opatření"), ale tento nárůst mírně vyvažují snížené investice do dodávky ostatních paliv.

POTENCIÁL K ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY PLYNU

Globální zásoby zemního plynu jsou rozsáhlé a geograficky široce rozprostřené. Při stávající spotřebě nám zásoby dostupné konvenčními prostředky vydrží na 120 let, ovšem celkové dosažitelné zásoby by mohly stačit na více než 250 let. Všechny velké regiony mají využitelné zásoby, které vydrží na přinejmenším 75 let stávající spotřeby. I přes bohaté zásoby závisí včasná a úspěšná těžba na komplexní množině faktorů, mezi něž patří komerční a politické ohledy, geologické charakteristiky, dostupné technologické prostředky, dostatečné a včasné investice a přístup na trh. Cesta k využití i velkých ložisek plynu může od objevení trvat desítky let.

Odhaduje se, že nekonvenční zdroje, tedy břidlicový plyn, plyn ze skalních ložisek a metan vázaný na černouhelné sloje (CBM), jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Z analýzy plyne, že je lze těžit ve velkém objemu za podobnou cenu jako v Severní Americe, tedy mezi 3 a 7 dolary za MBTU (BTU - British Thermal Unit = 1055 J). Nekonvenční zdroje plynu nyní představují zhruba 60 % těžby v USA. V Austrálii se intenzivně pracuje na využití CBM, zatímco projekty v Číně, Indii a Indonésii jsou v rané fázi vývoje.

Prostřednictvím fúzí, akvizic a partnerství se šíří odborné znalosti nutné pro získávání nekonvenčního plynu, přičemž od roku 2008 došlo k transakcím v úhrnné hodnotě přes 100 mld. dolarů. V těchto obchodech se odráží důvěra v potenciál pro značný růst produkce plynu mimo Severní Ameriku, zvláště v Asii.

Ačkoli hydraulické štěpení se využívá již od 40. let 20. století, jeho rychlé nasazení na těžbu nekonvenčního plynu bylo zatěžkávací zkouškou regulačního rámce a vyvolalo obavy na dopady na životní prostředí. Ty se týkají zejména dostupnosti, využití a potenciální kontaminace vody a emisí skleníkových plynů při těžbě břidlicového plynu. Odhaduje se, že břidlicový plyn těžený ekologicky zodpovědným způsobem má o něco vyšší emise "od vrtu k hořáku" než konvenční plyn, přičemž ale dominantním zdrojem emisí je spalování plynu.

Mezinárodní obchod se zemním plynem poroste, neboť již brzy bude spuštěna nová vlna projektů využívajících zkapalnělý zemní plyn (LNG). Zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 mld. m3, má v roce 2015 dosáhnout 450 mld. m3 a v roce 2020 již 520 mld. m3. To spolu s očekávaným rozšířením regazifikační kapacity přispěje k větší pružnosti a rozmanitosti nabídky.

Cenotvorné mechanismy budou nejspíš více odrážet podmínky na trhu včetně cen konkurenčních energetických zdrojů, například uhlí, dalších zdrojů plynu a v některých případech ropy. Tempo a rozsah této změny bude do velké míry záviset na tom, jak dlouho bude trvat převis globální nabídky plynu.

"Bez ohledu na to, zda nekonvenční plyn zvýší v EU bezpečnost dodávek, ať už snížením závislosti nebo snížením ceny, nepochybně změní evropský trh ještě dříve, než se vytěží jediná molekula tohoto paliva, protože uvolnil velké objemy LNG, které se z Ameriky do Evropy přesměrovaly," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

UDRŽÍ POPTÁVKA TEMPO S NABÍDKOU?

V globálním energetickém mixu bude hrát zemní plyn stále významnější roli. Míru expanze budou určovat rozvíjející se ekonomiky. Už dnes generují paroplynové elektrárny globálně 22 % elektrické energie. Začínají se také rozšiřovat auta na zemní plyn, která výrazně šetří náklady a snižují emise.

"V zemích EU27 činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny 21 %, celosvětově 22 %, ale v ČR je to pouze 4,7 %," upozorňuje Oldřich Petržilka.

To, že se podle zprávy IEA auta na zemní plyn začínají rozšiřovat, potvrzuje i ČPU. "Pokud srovnáme počet vozidel na zemní plyn u nás letos a před rokem, je tu 37% meziroční nárůst. Vozidla na zemní plyn se skutečně rozšiřují rychle, žádné jiné alternativní palivo nečeká takový růst, na světě již dnes jezdí více než 13 mil. CNG vozidel. Žádná jiná pohonná hmota nenabízí takové snížení nákladů na palivo, snížení měrné spotřeby paliva a téměř nulovou produkci emisí jako právě stlačený zemní plyn," říká Markéta Schauhuberová, manažerka České plynárenské unie.

Díky faktorům, které přispívají ke zvýšené poptávce po zemním plynu, bude v budoucnosti hrát zemní plyn v globálním energetickém mixu významnější roli. O poptávce po zemním plynu rozhoduje zejména dostupnost nabídky, konkurenceschopnost plynu v porovnání s alternativními zdroji energie, změny technologie a vládní politiky.

Plyn je obzvláště atraktivní palivo pro Čínu, Indii a země Středního východu, které potřebují uspokojit rapidně rostoucí poptávku po energii v rychle expandujících městech. Tyto rozvíjející se ekonomiky budou do velké míry určovat míru expanze zemního plynu v nadcházejících pětadvaceti letech.

Čína skýtá ohromný potenciál k dalšímu využití zemního plynu a nedávno přijatý dvanáctý pětiletý plán spotřebu plynu výrazně podporuje. V rychle expandujícím čínském energetickém sektoru je značný prostor pro větší využití plynu: paroplynové elektrárny generují v Číně méně než 2 % elektrické energie oproti 22 % celosvětově.

Rozmach využití plynu závisí na interakci mezi ekonomickými a ekologickými faktory a státními zásahy do trhu. Dokud nebudou emise CO2 zpoplatněny, výroba elektřiny spalováním uhlí zůstane pravděpodobně v mnoha oblastech levnější než výroba elektřiny spalováním plynu. Ovšem samotné cenové srovnání nereflektuje celou škálu výhod zemního plynu, jako např. diverzifikace zdrojů dodávek, pružný vyrovnávací výkon v okamžiku, kdy naběhnou zdroje obnovitelné energie, a snížení emisí (když plyn nahradí uhlí).

Při použití namísto jiných fosilních paliv snižuje zemní plyn emise skleníkových plynů a místních polutantů. Při výrobě elektrické energie (což je sektor, který spotřebovává nejvíce zemního plynu) má paroplynová elektrárna s kombinovaným cyklem v roce 2020 vypouštět 330 kg CO2 na jednu MWh vyrobené elektřiny, tedy zhruba polovinu v porovnání s nejmodernější elektrárnou na uhlí.

Plyn v současné době není konkurenceschopný na úplně všech trzích či ve všech sektorech, ale rychle se objevují další příležitosti. Snazší přístup k dodávkám, zprostředkovaný vybudováním nové infrastruktury, vyvolává vyšší poptávku po spotřebě plynu na doposud plně nevyvinutých trzích. Sektoru silniční přepravy dominují ropná paliva, ovšem v několika zemích se auta na zemní plyn začínají rozšiřovat. Největší použití často nalézají v komerčních vozových parcích, které nevyžadují široce rozšířenou infrastrukturu pro doplňování paliva.

"Na větší roli zemního plynu je naše země dlouhodobě připravena. Máme rozestavěnu soustavu plynovodů, které budou mít zásadní význam pro diverzifikaci dodávek a přísun plynu do Česka ze všech směrů. Na jihu Moravy připravovaný plynovod propojí Česko s rakouským Baumgartenem. Právě zde, v hlavním středoevropském obchodním místě pro plynaře, má končit mezinárodní plynovod Nabucco, který po roce 2017 přivede do střední Evropy plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Výstavbou propojení na sever naopak Česko do budoucna získá možnost dovážet plyn, dopravený ve zkapalněné podobě do polského terminálu ve Świnoujście u Štětína. První propojení s Polskem se otevře již v září tohoto roku. Také jsou tam podle prvních průzkumů těžitelné zásoby na 330 let současné spotřeby země a tím by se z Polska mohl stát producent plynu namísto dovozce," říká Oldřich Petržilka.

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA BUDOUCÍCH SCÉNÁŘŮ

Budoucí poptávka po plynu je nejvíce citlivá na úroveň cen plynu v porovnání s ostatními palivy a na tempo ekonomického růstu. Z analýzy citlivosti na tyto proměnné v rámci scénáře WEO-2010 "Nová opatření" vyplývá, že světová poptávka po plynu by mohla vzrůst z 3,2 bil. m3 v roce 2008 na zhruba 4,2 až 4,9 bil. m3. V závislosti na citlivosti na různé proměnné by podíl plynu na celkové poptávce po primární energii mohl v roce 2035 být v rozmezí 21,9 až 23,8 %, oproti 22,4 % ve scénáři WEO-2010 "Nová opatření" a 25,3 % ve scénáři GAS.

Úroveň celosvětových emisí oxidu uhličitého uvolněného při výrobě energie je nejvíce závislá na úrovni HDP. Změny v emisích oxidu uhličitého korelují se změnami v růstu HDP a ovlivňují je hlavně rozdíly v celkové spotřebě energie, neboť energetický mix se liší jen mírně. V analýze citlivosti kolísají emise oxidu uhličitého od necelých 32 gigatun po více než 39 gigatun v roce 2035. Oproti tomu scénář WEO-2010 "Nová opatření" počítá s 35,4 gigatunami a scénář GAS s 35,3 gigatunami.

Co by se stalo, kdyby Spojené státy přestaly po roce 2015 budovat uhelné elektrárny a začaly místo nich instalovat plynové? To by ve Spojených státech zvýšilo poptávku o čtvrtinu a do roku 2035 by to snížilo emise skleníkových plynů o 270 mil. t.

Co by se stalo, kdyby v zemích východní Evropy a střední Asie byl zavedena relativně jednoduchá zlepšení energetické účinnosti? To by do roku 2035 snížilo spotřebu plynu o přinejmenším 15 %, ušetřilo více než 100 mld. m3 plynu a snížilo emise oxidu uhličitého o bezmála 200 mil. t. K dosažení takových úspor by bylo třeba zrušení dotací, čímž by se mohl uvolnit plyn na export.

Co kdyby došlo k prudkému nárůstu poptávky po vozidlech využívajících zemní plyn? V městských oblastech lze takovými vozidly jezdit při relativně nízkých nákladech na infrastrukturu, což navíc přispívá ke zlepšení kvality vzduchu. Pokud by v roce 2035 činil tržní podíl těchto vozidel na prodejích automobilů 10 %, jejich počet po celém světě by stoupl na 190 mil. Tím by se poptávka po ropě snížila o bezmála 6 mil. barelů denně, tedy o 12 % poptávky po palivu pro auta. Roční poptávka po plynu by stoupla o 320 mld. m3 a emise skleníkových plynů by klesly o 165 mil. t.

Co se stane, pokud se technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CSS) nezprovozní do roku 2035? Pokud by v takovém případě byly veškeré uhelné a plynové elektrárny vybavené technologií CCS nahrazeny plynovými elektrárnami (bez CCS), spotřeba plynu by vzrostla o cca 65 mld. m3 a emise skleníkových plynů by vzrostly o 140 mil. t ročně.

Podle informací ČPU

ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE

Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. Unie dnes sdružuje 16 nejvýznamnějších hráčů plynárenského průmyslu.