Malý Feldheim spoléhá na své zdroje, vystačí si jen s alternativní energií

Werner Frohwitter tudy jezdí denně. Odbočí s bílou Toyotou na úzkou asfaltku, která se na konci vesnice ztrácí v polích. Nevelká braniborská vesnice Feldheim, zhruba 60 kilometrů jihozápadně od Berlína, nemá kostel ani restauraci, rozkládá se podél jediné nevelké silnice.

Drží ale významný primát. Feldheim je jedinou obcí v Německu, která pokrývá ze sta procent svou spotřebu z obnovitelných zdrojů. Hrdě to hlásí už na kraji s cedulí se svým názvem.

Stojí tu větrný park s 43 větrnými turbínami. Těch je dokonce víc než domů, kterých ve Feldheimu stojí 37. 85 metrů vysoké turbíny lemují zaprášenou polní cestu k jihu, siluety vypadají jako obrovské stromořadí.

Energii prodávají

Ostrý a vytrvalý vítr sviští mezi trojicí lopatek na každé z nich. Pravidelné poryvy větru místní sledují, jsou na nich závislí. O kus dál stojí další příspěvek alternativní energii: dvě přízemní továrny - na bioplyn a na biomasu.

Vzdálený hukot turbín je slyšet jen na kraji obce. Nikoho neobtěžují. Werner Frohwitter působí jako mluvčí společnosti Energiequelle Gmbh, která větrný park vlastní. Zaparkuje vůz uprostřed obce, poblíž obřího ocelového kontejneru.

Tady se nachází informační sídlo Energiequelle, která nastartovala v obci výstavbu větrných turbín.

"Vše začalo v roce 1995, kdy se objevilo prvních pět turbín, pro které si energetické společnosti pronajaly pozemek za obcí," vzpomíná Frohwitter. Tehdy podle něj nikdo z místních netušil, že se nevelký Feldheim jednou stane modelovým místem pro využití alternativní energie.

Větrný park se během let rozšiřoval o další turbíny. Zlom nastal ve chvíli, kdy si místní chtěli pronajmout od energetického gigantu E.ON část distribuční sítě. Jejich žádost společnost zamítla, takže obec ve spolupráci s firmou Energiequelle vybudovala za své peníze vlastní síť. U E.ONu jsou nyní ve Feldheimu už jen tři abonenti - dvě rodiny a jedna zastávka mikrobusů.

Kritici Feldheimu často vyčítají, že jeho úspěch byl zaplacen dotacemi z bruselské i berlínské pokladny. Frohwitter proto v této souvislosti zdůrazňuje, že na projekt v hodnotě půl milionu eur přispěla většina domácností ve Feldheimu. Každá z nich přispěla částkou okolo tří tisíc eur, aby získala podíl v obecní společnosti, která vlastní síť spolu s Energiequelle. Nyní se tu vyrobí tolik energie, že ji obec ani nespotřebuje. Drtivá většina produkce, která by stačila pro dvacetitisícové město, se proto prodává do regionální distribuční sítě.

Modelová obec

Je to ale příklad ostatním obcím? Spíše inspirace, zdá se. Karl Josef Ulrich, starosta bavorského městečka Collenberg, byl jedním z mnoha zvědavých návštěvníků, kteří loni do Feldheimu zavítali. Zkušenost je ale podle něj v podstatě nepřenosná. "Samozřejmě jsem obdivoval optimismus lidí z Feldheimu a úspěch, kterého dosáhli. U nás to ale zopakovat nemůžeme, není tam dostatečně silný a pravidelný vítr ani dostatek biomasy pro energetické účely," řekl Ulrich.

S tím souhlasí i Werner Frohwitter. Feldheim podle něj není zářným příkladem, který by bylo užitečné věrně recyklovat. "Může sloužit spíše jen jako užitečná inspirace, jakých věcí je možné dosáhnout," řekl Frohwitter.

To vnímají i zastánci alternativních zdrojů v německé metropoli. Zelení aktivisté v Berlíně se inspirovali ve Feldheimu a začali sbírat podpisy pod petici, aby město převzalo energetickou síť od společnosti Vattenfall, až s ní vyprší v roce 2014 závazný kontrakt.

Berlíňané pozorně sledují, že lidé ve Feldheimu mají o 35 procent levnější elektřinu.

Vzrostl rovněž zájem o soutěž spolkového ministerstva zemědělství, které dotuje cenou 10 tisíc eur vítězný projekt německé obce se zelenou energetikou. Právě Feldheim v této soutěži zvítězil v premiérovém ročníku před dvěma lety. Letos se do soutěže hlásí 60 obcí. Každá z nich má podle organizátorů soutěže svůj jedinečný a neopakovatelný recept, jak rozvíjet alternativní zdroje energie.

Turisté přicházejí

Feldheim se svými 150 obyvateli byl dlouho jen jednou z mnoha braniborských malých obcí, jakých jsou ve východním Německu tisíce. Za domy tradiční cihlové stodoly, jedna požární nádrž, malé dětské hřiště.

Vše je jednoduché a prosté, žádné nazdobené fasády jako v bavorských vesnicích.

Vybudování větrného parku ale vše změnilo. Nyní si tu podávají ruce turisté z celého světa. Nejvíc jich přichází ze vzdáleného Japonska, kde po loňské jaderné havárii ve Fukušimě nebývale vzrostl zájem o alternativní zdroje. Feldheim se stal inspirujícím poutním místem. Jen za loňský rok tu přivítali v návštěvnickém centru tři tisíce zahraničních návštěvníků. Přicházeli i z takových vzdálených míst jako Austrálie, Kanada či Jižní Korea.

Alternativní zdroje obci zajišťují potřebnou elektřinu i teplo. A také pracovní místa. "V obci je zásluhou alternativních projektů plná zaměstnanost," vysvětluje Frohwitter. "Práci tu dokonce hledají i lidé z okolních vesnic, kde je až třicetiprocentní míra nezaměstnanosti. Zbytek Braniborska závidí. " Mladí lidé odsud nemizí do velkých měst, jak to sledují v jiných východoněmeckých regionech. Klíčové je podle něj udržení výroby fotovoltaických zařízení, která zaměstnává dvě desítky lidí. Situace není vůbec jednoduchá. Vládou podporovaná fotovoltaika se nejen potýká se silnou čínskou konkurencí, ale navíc hrozí omezení vládních dotací.

Německo hledá řešení

Jednačtyřicetiletý Michael Knape je starostou osmitisícového města Treuenbrietzen, pod které 10 kilometrů vzdálený Feldheim spadá. Úpravné městečko se pyšní historickými hradbami, pestrými cukrárnami i přívětivým informačním centrem. Do Treuenbrietzenu se dostanou návštěvníci snadno vlakem z Berlína, takže mnoho zájemců o alternativní zdroje přivítá právě Michael Knape, tmavovlasý energický muž.

"Nemine pomalu den, aby se tu nezastavil někdo, koho zajímá Feldheim," vykládá Knape, který stojí v čele radnice už deset let.

Feldheimu drží palce. Je přesvědčen, že sázka na alternativní zdroje je pro Německo jediným správným řešením - přes všechny potíže, jaké představují třeba přetížené rozvodné sítě a také snižování dotací do solární energie.

Knape byl do funkce zvolen za byznysmenskou stranu FDP. Později se ale rozhodl ji opustit. Vadilo mu, že liberální partaj odmítá posun k zelené energii.

Německo nyní získává z obnovitelných zdrojů 20 procent elektřiny. V roce 2020 už by to mělo být 35 procent a v roce 2050 už je cílem 80 procent. Lidé z vedení strany FDP mají ale k plánům křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové vlažný vztah, přestože s ní sedí v jedné koalici. "Myslím, že každá z německých obcí si musí vybrat své řešení, my jsem jen ukázali, že je to možné," říká Knape.

Důležitou podmínkou přitom zůstává, že přísun alternativní energie musí být nepřerušovaný. Každá obec tak musí zvážit, zda má vhodné podmínky pro výstavbu větrných elektráren či jiných alternativních zdrojů.

"Je povzbudivé sledovat, že Němcům se podařily věci, o kterých v Británii slýcháme, že jsou zhola nemožné," říká britský klimatolog Alan Simpson, který navštívil obec loni. "Je dobré se do Feldheimu podívat, abyste viděli, že tento model může fungovat.

Přesto zůstává opatrný s odhadem, zda jeho příklad budou brzy následovat další obce. "Pokud se chcete pustit touto neprobádanou cestou, odpojit se od sítě velkých koncernů, musíte najít odvahu, rozhodnout se a už to neměnit," radí Frohwitter.

Procházka energeticky soběstačnou obcí

Energetické fórum
Místo hostí výstavy a přednášky věnované obnovitelným zdrojům. Mělo by se stát moderním centrem věnovaným osvětě a výzkumu. Je zde i kontrolní centrum celého systému.

Sklad energie
Na místě, které je zatím pouze plánované, by se měly ukládat přebytky energie do baterií, které pak půjde využít v případě potřeby.

Továrna na bioplyn
Provoz funguje za významného přispění podnikatelů - místních farmářů -, ale i podnikatelů z nedalekého městečka Treuenbrietzen.

Továrna na výrobu štěpků a teplárna
Partnery jsou podnikatelé i domácnosti z celého okolí Treuenbrietzenu. Používá se během hlavní topné sezony.

Větrný park
43 větrných turbín využívá stabilních poryvů větru v těchto místech. Turbíny dokážou vyrobit množství energie, které by stačilo pro městečko o 20 tisících obyvatel.

Solární park
Bývalé vojenské cvičiště o ploše 45 hektarů poskytlo místo pro fotovoltaické panely. Vyrobí se zde energie, která může zásobit zhruba 600 domácností.

Alternativní obec v číslech

20 tisíc

obyvatel by mohlo mít město, pokud by využívalo veškerou energii, která se v braniborském Feldheimu vyrobí.

85 m

měří na výšku větrné turbíny, které tuto obec proslavily. Každá z nich nese tři lopatky, dohromady se tedy v okolí obce roztáčí 129 lopatek.

3

poslední zákazníci ve Feldheimu zůstali připojeni na síť energetického gigantu EO.N, jsou to dvě domácnosti a místní autobusová zastávka.

60 km

od Berlína jihovýchodním směrem leží Feldheim. Cesta vlakem tam trvá něco přes hodinu, poslední zastávkou je Treuenbrietzen, zbylých 10 kilometrů už jede jen mikrobus.

43 turbín

které sbírají energii z větru, se rozkládá na polích okolo Feldheimu. Je jich více, než má obec se 150 obyvateli domů. Těch je zde jen 37.

35 procent

Ve Feldheimu je cena elektřiny oproti 60 kilometrů vzdálenému Berlínu nižší zhruba o třetinu.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz