Indie - potenciál v biomase
Někdy je hojnost prokletím, tvrdí Indové. Jako pravdivé se toto jejich úsloví ukazuje při hodnocení promarněného potenciálu nevyužité zemědělské biomasy. Na polích se každý rok skutečně nemálo "urodí", ale dlouhé transportní řetězce, minimum chladících zařízení a moderních přístupů ke konzervaci potravin pak vede k tomu, že značná část úrody přichází vniveč. Situace je kritická nejen v oblasti výroby vlastních potravin, ale také při zpracování zemědělských odpadních produktů.
Odhadovaný celkový energetický potenciál Indie, uvolněný pálením biomasy, je 17 536 MW, tedy výkon srovnatelný s šestnácti jadernými elektrárnami. Pandžábské nivy jsou neuvěřitelnou obilnicí, tedy spíše rýžovnicí, která ale jen v lakhimpurském kraji produkuje ročně 50 000 tun nevyužitelné rýžové "slámy".
Výzkumníci, kteří se zabývají obnovitelnými zdroji energie, našli v indickém zemědělství "úrodnou půdu". Podle jedné ze studií se v celém Paňdžábu ročně vyprodukuje okolo sta milionů tun rýžové slámy.
Ta je sice pálena (bez ohledu na to, co to udělá s ovzduším a skleníkovými plyny), ale bez jakéhokoliv jímání tepla. Na hranici končí také dalších 70-80 milionů tun druhotných odpadů ze zemědělství, většinou ty, které se nedostaly k zákazníkům před datem spotřeby.
V tomto roce vláda odstartovala vůbec první "alternativní" projekt v Rádjastánu. V této nejchudší zemi indického soustátí zemědělci prakticky živořili, úroda jim poskytla jen nezbytnou obživu. Nyní mohou se ziskem odprodávat do spaloven odpadní produkty a rýžovou slámu, která donedávna ještě neměla žádnou cenu.
Osmadvacet indických států se potýká s řadou problémů, přičemž prim hraje zastaralá infrastruktura a katastrofální stav životního prostředí, ovlivňující negativně zdraví milionů obyvatel. Země se snaží neustále hledat nové zdroje dostupné energie, bojovat s chudobou a hladem, přitom ale, jak připomínají studie nejrůznějších odborníků, neustále zapomíná, že neuvěřitelné množství biomasy leží prakticky ladem.